Anémie (chudokrevnost)

Září 9

Anémie (chudokrevnost)

Bc. Sandra Schmidová | Zdraví | 6,410x přečteno

Víte, co to je anémie? Víte, jak se projevuje a co je její příčinou? Troufám se tvrdit, že mnoho z vás by odpovědělo, že člověk má málo krvinek, je pak bledý a trpí nedostatkem železa. Avšak ačkoliv se anémie nepovažuje mezi lidmi za nikterak vážné onemocnění, opak může být pravdou.

Anemie neboli chudokrevnost totiž může být způsobena mnoha faktory, se kterými bychom ji nikdy nespojovali. Takže ač se zdá anémie jako lehce řešitelný problém, nemusí tomu tak být. Jakmile cítíte příznaky anemie delší dobu, neváhejte a běžte k lékaři, který vyšetřením krevního obrazu může zjistit, zda o ni opravdu jde. Jedná se o rutinní rychlé vyšetření, obtížnější ale může být nalezení příčin, protože těch je celá řada. A léčení je pak u každé zcela jiné.

Definice anémie

Z českého názvu chudokrevnost si snad každý asi odvodí, že jde o snížené množství krvinek. Avšak už tady je název zavádějící, protože za hlavní kritérium anémie se považuje snížení koncentrace hemoglobinu. Což je červené barvivo v erytrocytech (od toho se jim říká červené krvinky), které má za úkol přenášet kyslík. Tudíž z toho vyplývá, že když je málo hemoglobinu, vede to i ke snížení schopnosti vázat kyslík a následuje nedostatečné zásobování tkání kyslíkem (čemuž se říká hypoxie). A my se pak cítíme unavení, vyčerpaní a máme bledou pokožku a sliznici.

Se sníženou koncentrací hemoglobinu se obvykle vyskytuje i snížení počtu erytrocytů (červených krvinek), které mohou být poškozeny či ztráceny z různých důvodů (viz.níže).

Normální (referenční) hodnoty hemoglobinu

žena: 120 – 168 g/l
muži: 135 – 175 g/l

Hodnoty hemoglobinu při anémii

lehká: 110 – 90 g/l
střední: 90 – 60 g/l
těžká: méně než 60 g/l

Projevy anémie

Anémie se obecně projevuje dosti nespecifickými příznaky, ze kterých se na anémii nedá ihned poukázat. Přesto nejčastěji příznaky anemie jsou:

únava
slabost
bledost
poruchy soustředění
bušení srdce
dušnost
lomivé a třepivé nehty
vypadávání vlasů

Anémie může být primárním onemocněním, ale velmi často doprovází jiná onemocnění. Tyto onemocnění jako chronické záněty, onemocnění trávicího traktu ji pak mohou způsobit. Avšak některé typy anémií jsou i dědičné.

Dělení anémií

Anémie z nedostatečné tvorby erytrocytů

Tento typ anémie vzniká na základě chybění nějaké látky, která je potřeba k tomu, aby se hemoglobin v našem těle vytvořil. Nejčastěji to bývá nedostatek:

železa – takovéto anemii se říká sideropenická a může vzniknout při nedostatku železa v potravě, při chronickém krvácení, při poruše vstřebávání v gastrointestinálním traktu a také při těhotenství
vitaminu B12 či kyseliny listové nebo obou – tato anémie se označuje jako megaloblastová
- tato anémie je ještě dále dělená na perniciózní typ, kdy je hlavní problém ukryt v nedostatečné produkci tzv. vnitřního faktoru v žaludku, a tak se znemožňuje vstřebávání vitaminu B12
- a pak neperniciózní typ, kdy je jiná příčina špatného vstřebávání B12

Další příčiny vzniku této anémie může být v důsledku poruchy krvetvorby v kostní dřeni – aplastická anémie, často se také objevuje u chronických onemocnění a nádorových onemocnění.

Anémie z nadměrných ztrát erytrocytů

Anémie tohoto typu vzniká na základě dvou hlavních faktorů, a to při velkých krevních ztrátách nebo z předčasného rozpadu erytrocytů či zkrácení jejich přežívání. A této druhé skupině anémií se říká hemolytické. Při předčasném rozpadu erytrocytů v cirkulující krvi je charakteristická žloutenka, která vzniká díky zvýšené koncentraci bilirubinu v krvi, což je degradační produkt z uvolněného hemoglobinu.

Hemolytickou anémii můžeme ještě rozdělit na vrozenou, získanou a infekční. U vrozené hemolytické anémie je defekt ve struktuře erytrocytu, který je pak méně odolný. U získané je problém mimo samotné krvinky, nejčastěji jsou krvinky napadány autoprotilátkami (např. po transfůzi jiné krevní skupiny) a do infekční hemolytické anémie spadá například malárie. Kdy parazit, který je přenášen komárem, napadá červené krvinky a poškozuje je.

Proč tento přehled?

Tímto výčtem všech možných příčin vzniku anémie jsem vás nechtěla vylekat, ale spíš poskytnout trošku větší rozhled. A tak vám ukázat, že mnohdy nejde jen o nějaké banální onemocnění, a že najít pravou příčinu může být někdy pěkně složité.

Prevence

Jako nejlepší prevenci před vznikem anémie vidím zařazení potravin s vyšším množstvím „kritických látek“ do svého jídelníčku. Pod kritickými látkami mám na mysli železo, vitamin B12 a kyselinu listovou. Toto platí zejména pro rizikové skupiny jako jsou:

všeobecně ženy
poté především těhotné a kojící ženy (i ty, které teprve těhotenství teprve zamýšlejí)
lidé, kteří pomalu dlouhodobě ztrácejí krev (může tomu tak být u hemoroidů, vředové choroby, chronické onemocnění střev)
lidé se střevními onemocněními
alkoholici
kuřáci
starší osoby
vegetariáni, vegani

Železo

Denní doporučená dávka: 12 mg – muži, 15 mg – ženy, 20 mg – těhotné a kojící ženy Potraviny bohaté na železo: červené maso, játra, sušené ovoce, ořechy, sezamová semínka, korýši, cereálie obohacené Fe

Při konzumování potravin s vyšším obsahem železa bychom měli konzumovat i potravinu, kde je vyšší množství vitaminu C, protože vitamin C zlepšuje vstřebatelnost železa (především z rostlinných zdrojů, odkud je vstřebatelnost horší).

Hemové železo – obsaženo v živočišných zdrojích a jeho vstřebatelnost je několikanásobně vyšší
Nehemové železo – obsaženo v rostlinných zdrojích a vstřebatelnost železa z nich je velmi nízká

Vitamin B12

Denní doporučená dávka: 3 µg – muži, 3 µg – ženy, 3,5 – 4 µg – těhotné a kojící ženy Potraviny bohaté na B12: červené maso, játra, vejce, ryby

Kyselina listová

Denní doporučená dávka: 400 µg – muži, 400 µg – ženy, 600 µg – těhotné a kojící ženy Potraviny bohaté na kyselinu listovou: játra, špenát, brokolice, hlávkový salát, fazole, obohacené cereálie, burské oříšky

V případě užívání potravinových doplňků doporučuji se poradit nejprve s lékařem, který vám určí, zda a jaké množství je třeba. Protože stejně jako nedostatek způsobuje problémy, může i nadbytek být v případě těchto látek škodlivý.

Informace načerpány učením patologické fyziologie (děkuji paní profesorce Kateřině Kaňkové) a komunitní výživy.