Letní sportování

Červenec 12

Letní sportování

Martin Winkler | Pohyb a sportovní výživa | 3 647x přečteno

Plavání

V mnoha ohledech je plavání vynikající sport. Procvičíte při něm celé tělo – svaly, o kterých nemáte ani tušení, že je máte, srdce a plíce, nebude vás obtěžovat nepříjemný pot a namáhání kloubů bude např. v porovnání s během mnohem menší. Díky vodním radovánkám máte možnost vyzkoušet vodní aerobik, trénování výkopů, či různá protahování, která jsou na zemi obtížná, obzvláště pokud trpíte nadváhou.

Pravidelným plaváním si vybudujete výdrž, posílíte svaly a kardiovaskulární systém. Plavecký styl prsa procvičuje kyčle, kraul zase ramenní klouby. Plavání je skvělé zejména v kombinaci se suchozemskými aktivitami – ochladí vás, pomůže regeneraci svalů a navíc uklidňuje.

malé zatížení kloubů
posílení celého těla
posílení plic, kardiovaskulárního systému
balzám na duši, splynutí s vodou, izolace od světa a relaxace
žádný pot
plavání ochlazuje

Nevýhody plavání

Mnoho lidí má po plavání pocit, že by snědli celého koně (barbaři) a snadno tak přijmou více kalorií než vůbec při plavání vydají. Tedy si moc nepomohou. Na to je třeba dávat pozor a nejen po plavání.

Závodní plavání

záchranný plovák Závodní plavání se stalo populární v 19. století a zahrnovalo 34 různých disciplín z toho 17 ženských a 17 mužských. Plavání je populární zejména na letních olympijských hrách, kde se dnes plavci utkávají ve 13 disciplínách v 50m bazénu (takováto délka bazénu se používá od roku 1924). Na prvních čtyřech Olympijských hrách se však ještě v bazénu neplavalo, závod probíhal v otevřených vodách. (1896 – Středozemní moře, 1900 – Řeka Seina, 1904 – umělé jezero, 1906 – Středozemní moře.) Sbor, který na tento sport dohlíží se nazývá mezinárodní plavecká federace FINA (letos slavící celé století vzniku).

Mezi čtyři soutěžní plavecké styly patří motýlek, znak, prsa a volný styl. Ve volném stylu mohou plavci zvolit jakýkoliv způsob plavání nebo jejich kombinace. Nebude asi překvapením, že „volí“ kraula, který je nejrychlejší. Někdy může dojít i k diskvalifikaci, a to tehdy, když plavec neplave správně, například se nedotkne oběma rukama zdi, když plave prsa apod.

Jak se stát plavčíkem

Pokud se chcete stát plavčíkem (např. letní brigáda) musíte nejdřív splňovat podmínky pro přijetí do kurzu. Musí vám být více než 18 let, musíte mít lekářské potvrzení o zdravotní způsobilosti a musíte absolvovat vstupní zkoušky, jako je plavání na čas, vylovení předmětu apod. Cena kurzu je přibližně 2 ale i 4 tisíce, podle rozsahu a kvality výuky.

Frisbee – létající talíř

Dobrá volba pro ty, co hledají zábavu za pár korun a málo dřiny. Potřebujete jen větší prostor na házení a samozřejmě frisbee. Je vhodný pro kohokoliv, není třeba žádná zvláštní příprava, navíc se dá provozovat ve více lidech. Pokud se snažíte za každou cenu z jakékoliv aktivity získat maximum (hubnete), při hodu zatáhněte břicho a švihněte trupem. Při pravidelné hře posílíte paže a protáhnete celé tělo.

Tenis

tenisový míček Zapomeňte hned z kraje, že tenis je sport pro ty „lepší“ vrstvy. Tenisové kurty se pronajímají většinou na hodinu a nejsou o moc dražší než například návštěva plovárny (asi 70 Kč/hod). To samé platí pro vybavení, cena raket se pohybuje od pár stovek po několik tisíc. Jako zdatný tenista/tenistka si procvičíte nejen nohy, ale i zadek a záda, ramena, bicepsy a tricepsy. Mezi nevýhodu se bohužel ale řadí namáhání kloubů, které patří k tenisu stejně jako k běhu.

Badminton

Tak trochu tenisová záležitost – Badminton, který se narozdíl od tenisu může hrát téměř kdekoliv, kde je trochu prostor. Stačí vám jen dvě rakety a míček buďto pěnový kulatý nebo míček na badminton (jistě znáte), navíc vás vyjde levněji než tenis. Při tomto sportu dáte zabrat stehnům, lýtkám a hýždím, zádovým svalům a samozřejmě pažím.

Pokud bychom chtěli brát badminton opravdu vážně, tak jedna nejmenovaná wikipedie…pardon, encyklopedie…dokonce tvrdí, že při zápasu rychlost míčku dosahuje přes 300 km/h a hráči při něm naběhají až několik kilometrů. Ještě si někdo myslí, že badminton je pro holky?

Pétanque

Při této francouzské hře ze sebe sice nevydáte maximální výkon, ale pohyb na čerstvém vzduchu mezi přáteli vám jistě neuškodí. Stejně jako badminton se může hrát petanque téměř kdekoliv, nejvhodnější povrch je udusaný písek, ale travnatý plácek také postačí. Dále potřebujete sadu pétanque koulí (asi 200 – 400 Kč), kde najdete i košonek (cochonette). Koule jsou z oceli, važí asi 700 – 800 g, jsou duté a opatřeny zářezy, aby se od sebe dali rozeznat. Košonek je zase malá dřevěná kulička nejčastěji křiklavé barvy.

Pravidla pétanque

Pétanque proti sobě hrají 2 týmy, v každém jsou 1 – 3 hráči. Hráč, který začíná hru vyznačí na zemi metu, odkud se po zbytek celé hry hází. Košonek hodí 6 – 10 m daleko a poté se snaží hodit kouli co nejblíže k hozenému prasátku. Týmy se v hodech střídají, háže se do té doby, než některá z jejich koulí není prasátku nejblíže. Koule se nesbírají, pokud jednomu týmu koule dojdou, nechá druhý aby doházel ty své. Družstvo, které má kouli nejblíže, vyhrává a získává tolik bodů, kolik ma koulí blíže než soupeř. Hraje se do 13 bodů.

Aby byla hra zajímavější, je dovoleno odpalovat koule soupeře (jen si to představte), odpalovat šošonek, postrkávat svoje koule, nezaleží na tom jak se tam koule dostane, jen kde skončí.