Optimální tělesná hmotnost

Štítky:

Znáte svoji optimální hmotnost? Článek o tom, jak ji zjistit a o tom, že přílíš nízká i přílíš vysoká tělesná hmotnost sebou přináší nemalá zdravotní rizika.

Se slovem optimální tělesná hmotnost (mohl by se užívat i termín ideální tělesná hmotnost) se moc nesetkáváme. Obvykle slyším, chci mít takovou hmotnost nebo makovou, ale nikdo se většinou nezamýšlí nad svoji tělesnou konstrukcí a nad tím, zda tato jeho vysněná hmotnost je vůbec pro něj optimální. Určitě není v pořádku, když např. dívka vysoká 1,75 m chce vážit 50 kg. Ano, možné to je a vídáme tyto dívky či ženy na módních molech, ale může takhle žít každá žena v běžném životě?

Tím nechci nikoho urazit, protože mnoho dívek i žen (ale i mužů) ať se snaží, jak se snaží, přibrat nemohou. Mohou za to, jak genetické dispozice, tak metabolismus. Obvykle je přítomna u těchto lidí i nějaká nemoc zasahují do metabolismu, a jsou to nejčastěji nemoci spojené se štítnou žlázou.

Také zde nechci upřednostňovat osoby s nadváhou či obezitou, ani jeden tento extrém není vhodný. A jak jsem už v popisku článku zmínila, jak extrémní štíhlost až vyhublost tak obezita sebou především přináší zdravotní komplikace. Tímto článkem chci „bojovat“ za optimální hmotnost, za takovou, která přináší nejméně zdravotních komplikací (především spojených s civilizačními chorobami). Není důvod hnát se za BMI 18, když optimální hmotnost je při BMI 22. Avšak o tom, jakými metodami a jednoduchými výpočty lze zjistit optimální hmotnost, se dočtete níže.

Navíc mnohdy tuto optimální hmotnost mnoho lidí má, ale vůbec si to neuvědomují a ženou se stále za nižšími čísly či jsou sami ze sebe zklamaní, když ty nižší čísla na váze nevidí. Tento postoj často vidím i u svého okolí, kdy často někdo naříká jak je tlustý a přitom je to jen subjektivní pocit. Ale vysvětlit to tomu člověku už není lehké, každý má svoji hlavu. Možná i z tohoto důvodu jsem se rozhodla napsat tento článek, abychom si uvědomili, že být kost a kůže není vždy cesta k tomu, abychom se cítili skvěle.

Jak zjistit svoji optimální hmotnost (IBW = ideal body weight)

Hmotnost odpovídající BMI=22

Výpočet je jednoduchý a ten, kdo zná BMI (body mass index) by na něj přišel i sám. Už z toho, že budeme vycházet z BMI, kde potřebujeme znát výšku dané osoby vychází fakt, že optimální hmotnost je pro každého jiná.
Bohužel u tohoto způsobu zjišťování je nevýhoda, že se nebere v potaz věk a pohlaví. Ve stáří totiž na váze fyziologicky přibíráme, a proto se pro ideální hmotnost může brát hodnota BMI = 24. I u mužů je hranice poněkud jiná, a to díky jejich odlišnému tělesnému složení, kdy mají více svalové hmoty než ženy. Také u sportovců je ideální hodnota BMI posunutá. Ale budu vycházet z toho, že obvykle tato dilemata s váhou řeší především ženy a uvádím zde hodnotu pro ideální hmotnost BMI = 22.

IBW = (výška 2) x 22

Verdonckův index

IBW = 0,75 x výška – 62,5

Orientační výpočet

IBW muže = výška v cm – 100 cm
IBW ženy = (výška v cm – 100 cm) – 10 %

Tabulky

Existují tabulky, kde je na základě výšky a pohlaví stanovená optimální tělesná hmotnost.

Tělesné složení

Zjištění svého tělesného složení dává informace kolik je ve vašem těle netukové hmotě (zejména aktivní tělesná hmota) ku hmotě tukové. Dále se můžete dozvědět třeba kolik je ve vašem těle vody či minerálních látek. Na základě těchto hodnot se dozvíme, zda bychom měli ve svém životním stylu (stravování, pohybová aktivita) něco změnit, a nebo zda se nemusíme nechat znepokojovat a být spokojení…ale to samozřejmě neznamená usnout na vavřínech.

Ke zjištění tělesného složení už nám nestačí vzorečky nebo tabulky, ale je potřeba speciálních přístrojů či metod k jeho zjištění.

Metody ke zjištění tělesného složení

  • Bioelektrická impedanční analýza – patří dnes k velmi využívané metodě i v některých odborných nutričních poradnách. Metoda založená na měření odporu, které kladou tělesné tkáně střídavému elektrickému proudu o velmi nízké voltáži. Tělesná vodivost (vodivost je opakem impedance) závisí na obsahu celkové tělesné vody ve tkáních. Tuková hmota je téměř bezvodá narozdíl od netukové tělesné hmoty. (Můžete se setkat i s ručním provedením či přímo měření tělesného složení na váze – avšak zde nejsou vyloučeny odchylky [* /images/clanky/omron.jpg .(omron) >].)
  • Hydrostatické vážení – vážení, které se uskutečňuje pod vodou a je založeno na hustotě tělesných tkání.
  • DXA denzitometrie – založeno na oslabení rtg záření při průchodu tkáněmi.
  • Zobrazovací metody – např. pomocí CT vyšetření.

Komplikace hrozící při BMI < 18,5

Při dlouhodobějším snížení potravy si tělo dokáže vybudovat tzv. adaptační mechanismy, díky kterým je člověk dokáže hladovět při dobré hydrataci více než dva měsíce…avšak pomalu dochází ke změnám uvnitř těla a ani adaptační mechanismy nedokáží vydržet věčně. Pomalu dochází k:

  • dysfunkce orgánů (snížení minutového srdečního výdeje, pokles síly dýchacího svalstva, atrofie střeva)
  • snížení obranyschopnosti (porucha imunitního systému)
  • zpomalení hojení ran
  • špatné termoregulaci těla
  • poruchám CNS (deprese, zmatenost…)

Největší nebezpečí hrozí, pokud takto oslabený organismus postihne nějaká nemoc, či úraz, šok…

Komplikace hrozící při obezitě (BMI >30)

Obezita sebou přináší riziko vzniku velmi závažných dalších choroby, které mohou velmi ovlivnit kvalitu života a také zkracovat jeho trvání. Proto je udržování optimální hmotnosti velmi důležité a pokud k nadváze či obezitě dojde, mělo by se ne příliš radikálními způsoby pokusit o snižování váhy. Základem je vždy změna jídelníčku, upravení životosprávy a pohyb. Mnohdy také pomůže tzv. behaviorální terapie, kde se člověk naučí sám sebe pozorovat, začne vnímat věci a situace spojené s jídlem, které dříve nevnímal a má u sebe někoho, kdo mu podává pomocnou ruku.

Komplikace obezity

  • diabetes mellitus II. typu
  • poruchy lipoproteinového metabolismu (zvýšená hladina cholesterolu)
  • hyperurikémie (zvýšená hladina kyseliny močové)
  • sklon k trombózám
  • hypertenze
  • ischemická choroba srdeční, ischemická choroba mozku či dolních končetin
  • záněty žlučníku a cholelithiáza („kamínky“ ve žlučníku či žlučových cestách)
  • dále respirační obtíže, ortopedické, kožní problémy
  • a nemálo závažné problémy psychosociální jako je nízké sebevědomí, deprese, pocity úzkosti

A jak vidíte svoji hmotnost vy? Chcete ji stále měnit? Máte k tomu vážné důvody? Nebo jste zjistili, že můžete být spokojení?

Zdroj informací: přednáška pana Doc. Tomíšky z Klinické výživy

Štítky:

Komentáře

3 komentáře
  1. Marcela

    • 4. 6. 2018 v 17:50

    Kolik ma vazit 11 divka kdyz meri 137

  2. Marie Cigáňová

    • 30. 1. 2017 v 14:14

    Dobrý den,já tedy nevím,mě je 66 let a celý život bojuji s podváhou.Do 53 let jsem měla 43 kg,teˇvážím 52 kg.Měřím 158 cm.Vždy jsem hodně jedla a měla jsem páru jako chlap.Ještě dnes sním za den tak 3 až 4 krajíce chleba klidně namazané škvarkama tak 3 až 4 knedlíky s omáčkou.Myslím,že je to dost a přesto nepřiberu.Jsem naprosto zdravá.ˇJsem tedy dost čilá.Čím to může být.Marie

  3. dr. Jan Vodička

    • 30. 6. 2014 v 22:13

    Srdečně Vás zdravím.
    Zarazil mě odborný termín, že ve stáří člověk fysiologicky (!) přibírá na váze.
    Potupů k výpočtu IDH existuje celá řada, každý je zatížen značnou chybou. U každého výpočtu někde něco ujíždí.
    Pozdravujte pana doc. Mirka Tomíšku!
    S úctou dr. Jan Vodička