Přejídáte se? Přepracováváte se?

Víte proč se přejídáme a přepracováváme? Článek, který se dívá na příčinu (nejen) nadváhy a obezity tak trošku z jiného hlediska. Aneb jak se říká hubnutí začíná v hlavě a je třeba mít „ukojeny“ všechny naše základní roviny.

Marek Herman, autor populární knihy “Najděte si svého marťana”, používá k vysvětlení těchto negativních návyků teorii uznávaného psychologa Erica Berneho. Podle ní se k přejídání a přepracovávání uchylujeme, pokud není uspokojena potřeba důvěrného blízkého vztahu.

Základní potřebou člověka je potřeba bezpečí a lásky. Jinými slovy se jedná o potřebu, kdy se člověk potřebuje cítit neohrožený a potřebuje být milován. U dospělých lidí se tato potřeba mění v touhu být uznán. To znamená, že člověk touží se seberealizovat a být za to oceněn.

Potřeba bezpečí a lásky se projevuje třemi základními rovinami, tzv. hlady:

První rovinou je hlad po potravě.

Jedná se o hlad po potravě a asi tušíte, že se jedná o výsledek našeho vývoje. Přirozená snaha nacpat si břicho až k prasknutí, kdykoliv se k tomu naskytla příležitost, byla po tisíce let naším každodenním programem. A hodně lidí si stále myslí, že jídlo a pití jsou ty nejdůležitější věci na světě. Hlad po potravě samozřejmě důležitý je, ale je škoda věnovat mu většinu energie našeho života. Navíc, pokud máme obchody na každém rohu, dokonce si jídlo můžeme objednat přímo domů.

K tomuto hladu patří také snaha o to, aby nikdo neohrožoval náš život. Hlad po potravě se projevuje naší celkovou snahou být chráněn před nepřízní přírody a vnějšími tlaky – tím je myšleno např. dostatek tepla, světla, spánku, snaha vyhnout se jakémukoliv nepohodlí – být vyčůraný, vykakaný, najezený, napitý – jako u malých dětí.

Na druhé úrovni se nachází hlad po čase a hlad po významu.

U hladu po čase si můžete představit otázky typu: Co bude? Co budu dělat, než zase půjdu spát? Jak dlouho to bude trvat? Kdy to skončí? Hlad po významu představuje naši touhu, aby věci měly význam a smysl. To znamená, abychom byli užiteční. Každý člověk potřebuje být přesvědčený, že to co dělá má nějaký hlubší význam a smysl. Chce mít smysluplnou práci.

Na třetí úrovni je hlad po podnětech.

Nejdůležitějším podnětem je vztah, a to vztah důvěrný, ne ve smyslu milenecký, ale ve smyslu opravdový a blízký. Důvěrné vztahy k blízkým lidem jsou základní a nejvýznamnějším zdrojem uspokojení naší potřeby bezpečí a lásky.

Hlad po podnětech

Problém u mnoha lidí pak tkví v tom, že nemají uspokojenou tuto potřebu důvěrného vztahu nebo uznání. Stane se pak to, že se vrhnou v pomyslné pyramidě o patro níž a pracují jak šílení např. 10 nebo 12 nebo až 16 hodin denně, aby si potřebu důvěrného vztahu nebo uznání uspokojili náhradním způsobem.

A pokud to nejde, jdou ještě na nižší úroveň – zajdou do obchodu a naplní si až po vrch obrovský nákupní košík nebo si objednají hromadu jídla a jí a jí a zkouší tím uspokojit základní hlad.

Jídlo nás provází po celý život, přináší uspokojení a většinou bývá vnímáno pozitivně. Například s kojením je spojen pocit tepla, bezpečí, jistoty a lásky. U starších dětí může být jídlo používáno jako odměna nebo trest. A v dospělosti se pak k těmto naučeným odměnám můžeme vracet. Pokud nám pak není dobře, máme např. pocity úzkosti, ohrožení, ponížení, selhání, neúspěchu, zátěže, frustrace nebo stresu, jídlo může vyvolat žádoucí pocity uspokojení (uklidnění, uvolnění, jistoty, “lásky”,..). Může pak docházet k tomu, že lidé trpící nadváhou nebo obezitou přestávají rozlišovat mezi fyziologickým hladem (ten můžeme utišit jídlem) a “hladem symbolickým neboli emočním” (ten jídlem uspokojit nemůžeme). V tomto případě přináší jídlo pouze chvilkovou úlevu, kdy se díky přesunutí pozornosti společně se změnou emocí můžeme vyhnout nebo oddálit nepříjemné pocity (např. opuštěnost, nedostatek uznání, pocit vnitřní prázdnoty, pocit viny, hněv, atd.). Z delšího časového horizontu však tato náhrada není vhodným řešením, vede k pocitu selhání a nárůstu nespokojenosti se sebou samým.

 

Zdroje:

Marek Herman, Najděte si svého marťana, 2008

https://slideslive.com/38889537/7-kouzelnych-slov-pro-uceni?locale=cs

Vojtěch Hainer a kolektiv, Základy klinické obezitologie, 2011

 

*
*