Viviente

Probiotika

Jedná se o skupinu „živých“ mikroorganismů, které příznivě ovlivňují naše zdraví. Důležité je, aby byly přijímány v dostatečném množství a zejména PRAVIDELNĚ (neboli jeden jogurt za týden rozhodně nebude mít vliv z dlouhodobého hlediska). Probiotika v trávicím traktu odolávají různým nástrahám (např. kyselinám, snáší teploty kolem 40 °C ). Tyto schopnosti jim zaručují, že se do tlustého střeva dostanou v nezměněném stavu a tam se potom množí.

Zakladatelem učení o probiotikách je ruský mikrobiolog I. Mečnikov (1845 – 1916).

Jako probiotika se užívají nejčastěji kmeny laktobacilů a bifidobakterií, dále některé kmeny rodů Escherichia, Enterococcus, Bacillus a Saccharomyces. Pokud je určitý mikroorganismus označen za probiotikum, musí splňovat požadavky týkající se bezpečnosti, metodu aplikace a dávkování.

V čem je najdeme?

V chladících boxech potravinářských obchodů lze najít širokou škálu produktů, které mohou obsahovat zdraví prospěšné bakterie. Na některých výrobcích je probiotická kultura označena, jiné produkty zůstávají neoznačeny, ačkoliv obsahují prospěšné bakterie ve stejném množství jako ostatní.

Zdroje probiotik můžeme rozdělit do 4 skupin:

• mléčné výrobky – zakysané mléčné výrobky, jogurty (zejména jogurty obohacené o bifidobakterie), jogurtové nápoje, vysokodohřívané tvrdé sýry (ementál)
• mléčná kvašená zelenina – kysané zelí, rychlokvašené okurky, kysané houby, šťáva z kysaného zelí
• obohacené potraviny – dětské výživy, oplatky, trvanlivé masné výrobky
• doplňky stravy

Méně vhodné jsou zakysané smetany, termizované dezerty, tvarohy a tavené sýry (kultury obsažené v těchto výrobcích nejsou schopny odolávat vysokým teplotám ve střevě).

V čem tkví jejich prospěšnost?

Co se týče konzumace probiotik, řada studií přináší pozitivní výsledky. Jedná se především o úpravu střevní mikroflóry, kdy probiotika potlačují růst škodlivých patogenů. Neboli probiotika pomáhají udržovat potřebnou rovnováhu střevních mikroorganismů, podporovat střevní imunitu a bránit nadměrnému pomnožení patogenních bakterií, které mohou působit žaludeční a střevní potíže i průjmová onemocnění.

Podávání probiotik příznivě působí na obtíže trávicího traktu jako jsou zácpa, průjem, zánětlivá střevní onemocnění (Cronova choroba, Ulcerózní kolitida) či syndrom dráždivého tračníku. Napomáhají i lidem trpícím laktózovou intolerancí.

Další klinické zkoušky potvrdily, že probiotika přispívají k celkovému zvýšení odolnosti organismu. Např. bylo prokázáno, že pravidelná konzumace L. acidophilus výrazně napomáhá zlepšení imunitních funkcí. Spolu s ostatními prospěšnými bakteriemi tlustého střeva slouží k prevenci karcinomu tlustého střeva (snižují mutagenní aktivitu některých karcinogenů).

Kromě toho jsou probiotika v současnosti jediným prostředkem, jak předcházet atopii, a v časném dětství mohou dokonce ovlivnit její projevy (například mohou předcházet či zmírnit atopický ekzém u dětí).

Současně jsou studovány jejich funkce při syntéze některých vitaminů.

Kdy je rovnováha střevní mikroflóry narušena a jsou probiotika velmi prospěšná?

Narušení přírodní rovnováhy střevní mikroflóry může být způsobeno stresem, nevhodnou stravou, užíváním antibiotik, nebo „jen“ déle trvající únavou.

Prebiotika

Střevní mikroflóra vyžaduje přítomnost nutričních substrátů (prebiotik), tj. různých druhů vlákniny (pektiny, xylany, celulóza) a oligosacharidů (fruktooligosacha­ridy – inulin). Tato nestravitelná složka potravy slouží jako potrava zdravotně prospěšným mikroorganismům ve střevě. Prebiotika nemají žádné toxické nebo rakovinotvorné vlastnosti a v některých potravinách se vyskytují i přirozeně, například inulin najdeme v cibuli, česneku, pórku a obilovinách.

Proč jsou důležité?

Jak již bylo výše zmíněno, prebiotika podporují růst prospěšné mikroflóry střev a naopak snižují výskyt patogenní mikroflóry. K tomu přispívá již konzumace 6 – 8 g fruktooligosacha­ridů (FOS) denně.

Nic se nemá přehánět

Množství 20 – 30 g FOS denně může způsobit počátek břišního dyskomfortu. Pokud půjdeme ještě výš (> 50 g/den) mohou se vyskytnout nadýmání, křeče nebo průjem. Lidé s laktózovou intolerancí mají příznaky trávení prebiotik zhoršené, proto by si měli jejich dávky hlídat. Zažívací obtíže tohoto rázu nejsou až tak závažné, zbavíme se jich, když množství FOS opět omezíme. Dle amerických doporučení se průměrný příjem prebiotik pohybuje okolo 2 – 8 g/den. Jestliže se rozhodneme pro užívání suplement, nemusíme se bát žádných vedlejších účinků či nepřiměřených reakcí.

Zdroje prebiotik

– přirozené zdroje (ovoce, zelenina) – průmyslové výrobky, kde jsou prebiotika přidané: sladkosti, trvanlivé výrobky, bonbony, pečivo – doplňky stravy

Potravina FOS (mg/porce)

• artyčok – 4,380
• cibule – 293
• banán – 236
• čekanka – 189
• šalotka – 85
• broskev – 34
• česnek – 12

Závěrem se rozloučím větou: Kdo chce zažívaní zdravé míti, musí probiotika a prebiotika pravidelně jísti .

Studiem obou složek se v ČR zabývá Společnost pro probiotika a prebiotika (SPP). Najdete ji na www.probiotika-prebiotika.cz., kde je možné se dočíst mnoho dalších užitečných informací.

Literatura a zdroje:

• FRYČ, P. Probiotika a prebiotika – minimum praktického lékaře. Practicus. 2006, č. 5. s. 189 –191.
• KOVAŘÍKOVÁ, E. – ERBAN, V. Probiotika – přátelé nejbližší. Výživa a potraviny. 2007, 62 (6). s. 153 – 155.
• Probiotika, prebiotika a symbiotika. Viscojis.cz [cit.27.11.2009] Dostupné na WWW: <http://www.vis­cojis.cz/1/in­dex.php?…>.
• Překlad z časopisu: Supplements for Gastrointestinal Healts

Navštivte stránky partnera poradny Viviente www.biospace.cz.

(Zatím žádné hodnocení)

Zanechat komentář