Rozdíl mezi východním a západním pohledem na stravování

V tomto článku nabízíme možnost podívat se na zásady a principy stravování z pohledu východních tradic. Současně s jejich odůvodnění na základě aktuálních vědeckých poznatků. Aneb nabízíme tak trochu jiný pohled na výživu než jen důvěrně známý pro většinu lidí dnes – pohled západní.

Východní medicína

Východní pohled na medicínu, ale i stravování se opírá o znalosti zformované tisíciletými zkušenostmi předků. Čerpá také z kulturních a náboženských tradic. Východní člověk obvykle věří způsobům a postupům, které jsou prověřeny generacemi. Tradiční texty Východu jsou převážně tvořeny již dříve danými zásadami a jsou často skoupé na vysvětlení a odůvodnění. Západní člověk a moderní medicína potřebují vše pečlivě zdůvodnit. Čistě důvěra nám dnes nestačí. Tento fakt bývá příčinou odmítání východního přístupu ke stravovaní a zdraví obecně. Východní nauky se proto nezřídka zařazují do alternativních praktik. Logická podstata a racionální odůvodnění se z Východních nauk vytratily mezi generacemi, nebo byly drženy jen úzkou skupinou vyvolených. Část vysvětlení se mohla v průběhu času ztratit, další se předávaly pouze ústně a jisté věci se dokonce úmyslně zamlčely. Ovšem s postupem času a rozvojem vědy se objevují nové poznatky a spolu s nimi i důkazy účinnosti některých alternativních postupů.

V tomto článku nabízím možnost podívat se na zásady a principy stravování z pohledu východních tradic. A také podávám jejich odůvodnění na základě aktuálních vědeckých poznatků.

Pořadí konzumace základních druhů potravin dle súfijské medicíny

Súfijská medicína je jednou z nejstarších medicín světa. Byla a stále zůstává pokryta rouškou tajemství. Súfijské léčitelství je rozšířené na Blízkém východě a ve Střední Asii. Významným lékařem súfijské medicíny byl Avicenna neboli Ibn Síná, jež je považován za jednoho z otců moderní medicíny.  

Z pohledu západního člověka na tom v jakém pořadí bude jíst jednotlivé pokrmy moc nezáleží. U nás je kladen důraz na přiměřené množství jídla a pestrý talíř. Tím náš základní pohled na pořadí konzumace jídel obvykle končí. Východní medicína má na toto téma sepsány celé traktáty.

Tak například dle súfijského léčitelství je doporučováno konzumovat potraviny v pořadí dle jejich doby setrvání v žaludku. Pokrmy setrvávající v žaludku nejkratší dobu konzumujeme jako první. Naproti tomu pokrmy, které se v žaludku zdržují nejdéle, konzumujeme až jako poslední.

Nejrychleji ze žaludku odchází voda. Na druhém místě jsou různé ovocné a zeleninové šťávy, pak vývary. Následuje ovoce a za ním zelenina. Dalšími v pořadí jsou obiloviny, pak mléko a ryba. Nejdéle v žaludku setrvává maso teplokrevných zvířat. Súfijské stravování a stolování pracuje s potravinami podle toho, jak dlouho setrvávají v žaludku. Jedná se o zásadní pohled, který určuje vhodnost a užití dané potraviny v různých situacích. Stravování a stolování ovlivněné súfijskou medicínou, je rozšířené ve Střední Asii a na Blízkém východě. Stolování je obvykle zahájeno čajem a sladkostmi. Po menší pauze nasledují zeleninové pokrmy, chlebové placky a nakonec je slavnostně vnášen hlavní masový pokrm. Takže závěrečným jídlem je maso a nikoli sladký zákusek, jak je zvykem v západním světe.

Proč?

Takto uspořádané hody mají své vědecké opodstatnění. Škrobnaté potraviny, cukry, zelenina a ovoce se v žaludku zdržují nejkratší dobu. Přibližné časové rozmezí je od 30 minut až do 1,5 hodiny. Živočišné bílkoviny a tuky se v žaludku naopak zdržují nejdéle. Přibližné časové rozmezí je od 4 do 6 hodin.

žaludek wikipedie

Žaludek je vakovitý svalový útvar, který se plní ve vrstvách a vlnovitým pohybem přesunuje jídlo do dalších oddílu tavicího traktu. Promíchávání, mačkání a drcení jídla se uskutečňuje především v nejníže položeném oddílu žaludku (pyloru). Takže výraz: „v žaludku se to všechno smíchá“ není až tak pravdivý. Skutečně totiž záleží na posloupnosti konzumovaného jídla, objemu a časovém rozmezí. První dvě třetiny žaludku slouží spíše jako zásobárna, taková symbolická spižírna na potravu. Řádně se promíchá pouze obsah v poslední třetině žaludku (pyloru). Platí tedy, že pokud si po tučném masitém obědě dáme ihned sladký zákusek a vše zapijeme větším množstvím nápoje, je to pro náš žaludek velmi nepříjemná a obtížná nálož. To znamená, že sladký zákusek, který se tráví mnohem rychleji než maso bude shora tlačit na čerstvě natrávený masový pokrm. Aneb cukry začnou v žaludku kvasit než dojde k jejích natrávení. Lze očekávat zažívací potíže (např. nafouklé břicho, plynatost, reflux, kyselost v žaludku ..), zhoršené vstřebávání živin a postupné zanášení trávícího traktu špatně ztrávenými zbytky a toxiny.

Podle súfijské medicíny je správné pořadí konzumovaného jídla během jednoho chodu (snídaně, oběd či večeře) zárukou dobrého trávení a přispívá k lepšímu zdraví a celkové pohodě.

Přemýšleli jste takto někdy na svým stravováním? Pokud trpíte nadýmáním, pálením žáhy, plynatostí, tak by mohl článek přispět k tomu, aby i západní člověk pochopil, proč nemá tzv. plácat páté přes deváté… :-).

 

Odkaz obrázku

 

*
*