Názory na dobu zavádění příkrmů se různí dle toho, zda je dítě kojeno či nikoli. Světová zdravotnická organizace doporučuje výlučné kojení do ukončeného 6. měsíce, čímž je tedy stanoven i začátek podávání příkrmů. Ve výjimečných případech, je možné začít s příkrmy již před ukončeným šestým měsícem, nikdy však ne před čtvrtým měsícem věku dítěte. U nekojených dětí, které dostávají umělou výživu, se mnohdy doporučuje začít s podáváním příkrmu již po 4. měsíci věku. Pokud však dítě dobře prospívá, není důvod spěchat a je lépe zahájit přikrmování v ukončených 6. měsících stejně jako u dětí kojených.

Pro všechny děti, ať už kojené či krmené uměle, platí, že by před 4. měsícem věku neměly dostat žádné jídlo ani čaj či jiné tekutiny než mateřské, případně umělé mléko. Pokud by se tak stalo, mohlo by dojít ke zvýšenému riziku vzniku alergie a průjmových onemocnění, neboť sliznice kojence v tomto období ještě není dostatečně zralá.

Není také vhodné se zaváděním příkrmů otálet. Kolem šestého měsíce prochází dítě tzv. senzitivní periodou, kdy je schopno učit se přijímat pevnou stravu. A pokud bychom zavedení příkrmů příliš odkládali, mohli bychom promeškat dobu vhodnou pro rozvoj některých motorických schopností, jako třeba žvýkání, a dítě by mohlo mít později s tuhou stravou problém. Rizikem pozdního zavedení příkrmu je také zpomalení růstu dítěte z důvodu nedostatečného příjmu energie a živin a deficit některých stopových prvků (především železa a zinku). Mateřské mléko, ačkoliv je v 1. roce nejdůležitějším zdrojem energie a živin, není již po 6. měsíci schopno pokrýt veškeré potřeby dítěte.

Hlavní je trpělivost

V době, kdy začínáte s příkrmy je třeba především veliké trpělivosti. Dítě až dosud znalo jen prso (případně lahvičku), vaším úkolem v prvních týdnech je tedy hlavně naučit se jíst lžičkou. Hlavním zdrojem tekutin, živin a energie je i nadále mateřské mléko. Zpočátku děti používají rty jako při kojení, z tohoto důvodu mohou vystrkovat potravu ven. Proto „plivání“ nemusí znamenat, že dítěti jídlo nechutná. Děti se musí naučit správně používat jazyk, rty a ústní svaly. Lžičku vkládejte na střed jazyka, lehký tlak na přední část jazyka stimuluje posunutí potravy horním rtem.

Při krmení byste na dítě měla vidět a ono by mělo vidět na lžičku. Je vhodné s dítětem během jídla udržovat oční kontakt, mluvit na ně, povzbuzovat ho a chválit. Snažte se plně vnímat jeho pocity, někdy je novou chutí opravdu nepříjemně zaskočeno. Pro první pokusy s příkrmy zvolte dobu, kdy je dítě v dobré náladě a vy nikam nespěcháte. Někdy je dobré děťátko uklidnit a částečně nasytit u prsu a teprve potom mu zkusit podat příkrm. Nebo mu můžete dát příkrm a poté ho dokojit, díky čemuž si můžete být jista, že dítě dostalo vše, co potřebuje. Každému může vyhovovat jiný způsob.

Kolik?

Zpočátku zkoušejte dát dítěti 1–2 lžičky příkrmu 1–2 krát denně. Nečekejte, že hned napoprvé sní vaše děťátko plnou misku zeleninové kaše. Než se dítě dostane na plnou dávku příkrmu, může to chvíli trvat. Každý den množství postupně zvyšujte a buďte trpěliví!

Doba krmení by neměla přesáhnout 30 minut. Delší dobu není dítě schopno udržet pozornost a nucení do jídla by v něm mohlo vyvolat odpor. Krmte dítě pomalu a dbejte na jeho pocity hladu a sytosti.

Jakou konzistenci?

První příkrm by měl být podáván v podobě řidší hladké kaše – zpočátku může být rozmixovaná. Jakmile se dítě naučí příkrm ze lžičky spolknout, podávejte hustší konzistence. Jídlo postupně spíše rozmačkávejte, případně pasírujte. Hustotu příkrmu a velikost kousků zvyšujte postupně. Pokud by dítě dostávalo delší dobu pouze rozmixovanou stravu, mohlo by mít později problém s kouskovitou stravou. Příkrmy podávejte malou lžičkou, nikoli lahví s dudlíkem.

Čím začít?

Kterým příkrmem začnete, není až tak důležité. U nás se většinou začíná zeleninovým příkrmem. Je to především proto, že kdyby se začalo ovocem, mohlo by si dítě zvyknout na sladkou chuť a zeleninu později odmítat. Ale ať už začínáte zeleninou či ovocem, doporučuje se začínat vždy jednodruhovými příkrmy a nejdříve po 3 dnech přidat další druh, aby se dala lépe odhalit případná nesnášenlivost dané potraviny. V průběhu asi 2–3 týdnů se může začít užívat vícesložkové pyré.

Při přípravě příkrmů i samotném krmení nezapomínejte na hygienu! Vždy si před přípravou jídla umyjte ruce, používejte čisté nádobí, dejte pozory, aby se syrové maso nedostalo k již uvařenému jídlu. Dítě zpočátku sní jen malé množství příkrmu, proto ho nepřipravujte moc, nebo ho již předem rozdělte na dvě části, z nichž jednu dáte zamrazit. Zbytky po dítěti neskladujte, vždy raději podávejte čerstvé jídlo.

V příštím článku se můžete těšit na podrobnější informace o vhodnosti a době zavedení jednotlivých příkrmů. A najdete zde i receptík na nějakou tu zeleninovou pochoutku .

Nadýmavé potraviny

Mnohdy se maminky již předem vyhýbají nadýmavým potravinám, především košťálové zelenině (květák, kapusta ad.), luštěninám a čerstvému pečivu. Ale ne vždy a ne všech je třeba se vzdát. Každé dítě reaguje individuálně, proto je lepší, aby maminka zařazovala nadýmavé druhy zeleniny opatrně a vypozorovala, které z nich působí jejímu děťátku obtíže. Pro zmírnění negativních nadýmavých účinků je také možné zkusit čerstvou zeleninu krátce povařit. Nadýmání může způsobovat také čerstvá cibule a česnek. Při problémech s nadýmáním může pomoci pití čajů obsahujících fenykl či kmín. Tyto čaje by měly užívat maminky, přímé pití čaje výlučně kojenými dětmi se nedoporučuje.

Prevence proti alergiím

Novorozenci a kojenci nemají dostatečně vyvinutý imunitní systém. Výlučné kojení během prvních šesti měsíců a pokračování v kojení s příkrmem je důležité pro primární prevenci alergií. Avšak alergeny ze stravy matky mohou přecházet do mateřského mléka (MM). Pokud má dítě pozitivní atopickou anamnézu (matka, otec nebo starší sourozenec dítěte mají alergii) je u něho riziko alergie zvýšené. V takovémto případě je vhodné, vyloučit ze stravy matky alergizující potraviny. Jedním z nejčastějších alergenů v kojeneckém věku je kravské mléko, dalšími alergenními potraviny jsou ryby, vejce, luštěniny a ořechy.

Má-li žena podezření, že některá potravina v jejím jídelníčku způsobuje dítěti problémy (průjem, vyrážku) je třeba ji z jídelníčku vyřadit a případně se o dalším postupu poradit s lékařem. Některé děti mohou špatně tolerovat citrusové plody a výrobky z nich a může u nich docházet k alergickým reakcím (svědění, zarudnutí kůže). Proto je lepší, zařazovat je do jídelníčku opatrně a sledovat reakci dítěte. Pokud se u něho žádná neobvyklá neobjeví, není třeba citrusové plody v jídelníčku omezovat.

Špatně reagovat mohou děti také na bílkovinu kravského mléka, která proniká do MM, přijímá-li maminka mléčné výrobky. Tyto problémy se u dětí často projevují průjmy a neprospíváním. Jelikož jsou mléčné výrobky velmi cenným zdrojem vápníku, nedoporučuje se je vyřazovat preventivně (s výjimkou pozitivní atopické anamnézy).

A co si dát či spíše nedát k pití?

Alkohol

Pro zvýšení tvorby mléka se doporučovalo pít pivo. Zatím však neexistují vědecké důkazy, které by tuto „babskou“ radu potvrdily. Během kojení je lépe se alkoholu vyhnout. Ten totiž přechází do MM a ovlivňuje jeho senzorickou kvalitu (mléko zapáchá po alkoholu) a děti ho pak mohou odmítat.

Pro dětský organismus je alkohol nebezpečný, může poškozovat nervové a jaterní buňky. Může mít také negativní vliv na množství a uvolňování mateřského mléka. Snižuje totiž uvolňování prolaktinu (hormonu zodpovědného za tvorbu MM) díky čemuž je produkováno méně mléka. Závažnější alkoholismus snižuje také vylučování oxytocinu, hormonu zodpovědnému za uvolňování mléka. Děti žen, které pijí velké množství alkoholu, méně spí a mají omezený psychomotorický vývoj. Zdá se, že příležitostné pití malého množství alkoholu při kojení není nebezpečné, ale pravidelné požívání velkého množství alkoholu přináší mnoho rizik.

Káva a kofeinové nápoje

Kofein přechází do MM, a proto je lépe kávu a jiné kofeinové nápoje (čaj, coca cola) omezit. Běžné dávky kofeinu (do 300 mg denně) by dítě neměly negativně ovlivnit, při vyšších dávkách však mohou být děti neklidné, podrážděné a trpět poruchami spánku.

Ženám konzumujícím velké množství kávy se doporučuje omezit její množství na 2–3 šálky denně. Opět vše závisí na citlivosti a vnímavosti daného dítěte. A většina maminek si kávu raději odpustí, než aby trávila noc s bdícím miminkem. Jak v případě kávy, tak i alkoholu se případná konzumace doporučuje co nejdříve po kojení.

Další cenné rady

Kojící ženy by raději měly vynechat slazené minerální vody a limonády. Ty jsou nejen velmi sladké, ale obsahují také řadu umělých sladidel, barviv a konzervačních látek. V colových nápojích je kromě kofeinu obsažena také kyselina fosforečná, která negativně ovlivňuje využití vápníku v těle. Ženy by neměly často konzumovat nápoje sycené oxidem uhličitým, neboť ten může u kojených dětí podporovat baby koliky.

Během kojení je potřeba dát pozor také na užívání některých bylinek. Mezi bylinky, které tlumí tvorbu mléka, patří máta a šalvěj (ty je tedy možné použít při odstavování dětí ke snížení tvorby mléka). Vhodnější je pít čaje určené speciálně pro kojící ženy, které naopak obsahují bylinky podporující laktaci (např. heřmánek, kmín, kopr, anýz, fenykl, jestřabina, koriandr, bazalka, meduňka, majoránka, benedikt lékařský ad.).

Závěrem…

Opravdu nelze předem vědět, jak na které potraviny bude zrovna Vaše děťátko reagovat. Snášenlivost jednotlivých potravin je velmi individuální. Proto, milé maminky, opatrně zkoušejte, co bude Vám i Vašemu miminku vyhovovat.

Proč upravit jídelníček již před těhotenstvím?

Kvalitní jídelníček přispívá ke zlepšení vaší psychické pohody, zlepšuje šance na otěhotnění a také přispívá k nekomplikovanému průběhu těhotenství. Dalším důvodem je vývoj nervové soustavy dítěte, která se začíná vyvíjet již v prvních třech týdnech těhotenství, kdy často ani nevíte, že jste těhotná. A právě první trimestr je také důležitý pro vývoj ostatních orgánů. Navíc by vás změny v jídelníčku mohly během těhotenství stresovat, proto je vhodné se na případné nedostatky zaměřit ještě než otěhotníte.

A jak by tedy strava před otěhotněním měla vypadat?

Především by měla být pestrá, pravidelná a vyvážená. Již výše jsem zmínila výživová doporučení, která se týkají celé populace. Můžeme si je znázornit pomocí výživové pyramidy, kde jsou potraviny rozděleny do 6 skupin.

• Během dne byste měla mít největší zastoupení z první skupiny: obiloviny, těstoviny, pečivo a rýže (3 – 6 porcí za den), dále zeleniny (3 – 5 porcí), ovoce (2 – 4 porce), mléka a mléčných výrobků (2 – 3 porce), ryb, vajec, drůbeže, luštěnin, netučného masa (1 – 3 porce) a soli, nasyceným tukům a sladidlům byste se měla spíše vyvarovat.

• Stravu byste měla mít rozdělenou do 5 – 6 menších porcí pravidelně v průběhu dne (po 3 – 4 hodinách), se zastoupením jednotlivých skupin potravin (dle výše zmíněných porcí). Pro ovoce a zeleninu to například znamená, že byste měla mít ke každému jídlu nějakou zeleninu či ovoce, abyste „splnila“ počet porcí v 5 – 6 dávkách během dne.

• Před otěhotněním byste si navíc měla hlídat zastoupení především polynenasycených mastných kyselin, kyseliny listové, železa a jódu.

Polynenasycené mastné kyseliny

Jsou důležité pro vývoj nervové soustavy, která se vyvíjí právě kolem 3. týdne těhotenství.

• Jsou zastoupeny v rostlinných olejích (řepkový, sojový, lněný, slunečnicový, sezamový olej a ořechy) a jsou také součástí mořských ryb (např. makrela, sardinky, tuňák, losos, sleď), méně pak ve sladkovodních rybách.

Kyselina listová

Je vitamin skupiny B. Je důležitá zejména pro zvýšení krvetvorby matky a ke správnému růstu placenty i plodu. Jeho nedostatek může způsobit vznik vrozených vývojových vad (rozštěp páteře) nebo může vést k předčasnému porodu. Doporučená denní dávka je 400 – 600 µg.

• Kyselinu listovou můžete nalézt hlavně v listové a košťálové zelenině, luštěninách, ořeších, celozrnném pečivu, pšeničných klíčcích, kvasnicích a vnitřnostech.

Železo

Je důležité k tvorbě červeného krevního barviva – hemoglobinu.

• Zdrojem je maso, ryby, žloutek, luštěniny, celozrnné výrobky a zelené druhy zeleniny. Vstřebatelnost je však vyšší ze zdrojů živočišných a zároveň se zvyšuje současným příjmem vitaminu C.

Jód

Je součástí hormonů štítné žlázy nutných pro správný tělesný a duševní vývoj dítěte. Nedostatek v těhotenství vede k poruše tělesného i duševního vývoje plodu.

• Důležitými zdroji jódu jsou mořské ryby, mléko a u nás obohacovaná kuchyňská sůl, která však není zrovna nejvhodnějším zdrojem (zhlediska vyššího příjmu sodíku, který má nepříznivý vliv na zadržování vody v těle a následného zvýšení krevnho tlaku).

Související články:

Více výživových doporučení najdete v tomto článku. Kdy zjistíte, že je třeba dbát např. i na doporučený příjem vlákniny, která působí preventivně proti zácpě (a to budoucí maminky určitě ocení).

A zde si přečtěte, jaký je optimální váhový přírůstek. Aneb přejídání a nadměrný přírůstek hmotnosti mohou vést k řadě komplikací. Proto je důležité zaměřit se zejména na vhodnou skladbu a složení jídelníčku, ale nezvyšovat příliš energetický příjem.

Literatura :

BLATNÁ, J. a kol. Výživa na začátku 21. století. Praha: Společnost pro výživu a nadace Nutrivit, 2005, 79 s.

ŠTUNDLOVÁ, D. Výživa a stravování v těhotenství. Výživa a potraviny. 2007, č.2, s.45–47.

Navštivte stránky partnera poradny Viviente www.biospace.cz.

Cigaretový kouř

V cigaretovém kouři je obsaženo více než 4000 různých chemických škodlivin, které jsou pro zdraví dospělého, tím spíše pro dítě, značně škodlivé! Myslím, že je zbytečné vyjmenovávat zde rizika, které s sebou kouření nese, neboť většina z nás, ať kuřáků či nekuřáků, si jich je vědoma. Podívejme se tedy podrobněji na to, jak působí na vyvíjející se miminko.

Účinky na dítě

Žena je se svým vyvíjejícím se dítětem spojena placentou, skrze kterou mu je poskytován kyslík a veškeré živiny. Bohužel však přes placentu pronikají i různé škodliviny, se kterými maminky přicházejí do styku. Pokud žena kouří, většina toxických a karcinogenních (rakovinu vyvolávajících) látek z cigaret proniká placentou a dostává se do krve plodu, jehož nezralé tkáně se jim jen těžko brání. Negativní účinky jsou způsobeny především nikotinem a oxidem uhelnatým.

Nikotin, obsažený v cigaretovém kouři, zužuje průsvit cév, díky čemuž do tkání proudí méně krve a ty jsou tedy hůře zásobeny kyslíkem a potřebnými živinami. Toto zúžení nastává i v placentě, která pak nemůže řádně plnit svou funkci a je omezen přívod živin a kyslíku dítěti. Nikotin také proniká do mozku vyvíjejícího se dítěte, čímž může jeho vývoj negativně ovlivnit.

Oxid uhelnatý, který vzniká při spalování tabáku a cigaretového papírku, proniká do krve a pevně na sebe váže červené krevní barvivo (hemoglobin), čímž znemožňuje vazbu kyslíku. Oxid uhelnatý snadno proniká skrze placentu do krevního oběhu dítěte a je v jeho červených krvinkách vázán pevněji než u dospělého a špatně se z něho uvolňuje.

Z výše uvedeného je patrno, že dítě kouřící ženy je ohroženo především nedostatkem kyslíku. Děti kuřaček se rodí často s nízkou porodní hmotností, kdy váží méně než 2,5 kg. Jsou celkově menší, mají méně vyvinuté plíce. Tento stav se označuje jako fetální tabákový syndrom. Pro dítě s nízkou porodní hmotností jsou první dny života náročnější. Tyto děti bývají zranitelnější a méně odolné, více a vážněji nemocné a po porodu častěji umírají. Tzv. náhlé úmrtí novorozence, kdy děti umírají bez zjevných příčin, postihuje dvakrát častěji děti matek, které v těhotenství kouřily. U dětí kuřaček je též zvýšené riziko vrozených vývojových vad.

Komplikace těhotenství

Kouření také komplikuje průběh těhotenství. U kuřaček dochází v těhotenství častěji ke krvácení, k předčasnému odloučení placenty od děložní stěny, díky čemuž se dítě ocitá v nebezpečí, kuřačkám hrozí dvojnásobně vyšší riziko potratu. Kuřačky mívají také těžší průběh porodu a častěji u nich dochází k předčasnému porodu či porodu mrtvého dítěte.

Pasivní kouření

I nekuřačka může být vystavena působení stejných škodlivin jako aktivní kuřačka, pohybuje-li se často v zakouřeném prostředí. Těhotenství pasivní kuřačky je proto ohroženo podobně, jako kdyby sama kouřila.

Kojení

Dítě je ohroženo tabákovým kouřem i po narození. A to jak pobytem v zakouřeném prostředí, tak i skrze mateřské mléko. Novorozenci a kojenci dýchají rychleji než dospělí, a proto vdechují ze zakouřeného prostředí větší množství škodlivin. Proto je důležité, aby nejen matky, ale i ostatní členové rodiny byli ohleduplní a nekouřili v blízkosti dítěte. Děti vystavené cigaretovému kouři častěji trpí astmatickými záchvaty, záněty horních cest dýchacích i zápalem plic.

Kouření negativně ovlivňuje délku kojení i motivaci k němu. Škodlivé látky pronikají do mateřského mléka a nejenže negativně ovlivňují zdraví dítěte, ale také pozměňují chuť mléka, které pak mohou děti odmítat. To je i jeden z důvodů, proč kuřačky kojí kratší dobu. Dalším důvodem je, že nikotin snižuje sekreci prolaktinu (hormon zodpovědný za tvorbu MM), proto se tedy mléka vytváří méně. Z výše uvedeného je patrné, že je během kojení lepší nekouřit.

Ale co dělat, když nejde přestat?

Uvádí se, že kouří-li žena do 5-ti cigaret denně, výhody kojení stále převyšují nevýhody kouření. Toto množství je tedy ještě považováno za únosné. Kouřit by se mělo ihned po kojení, aby se část nikotinu stihla metabolizovat a vyloučit.

Problémy u dětí kuřaček

• častěji trpí kolikovitými bolestmi břicha
• mohou hůře přibývat na váze
• bývají neklidnější, více pláčou, méně spí
• bývají častěji nemocné – trpí především na infekce dýchacích cest, záněty středouší, alergie, bývají častěji hospitalizovány
• častěji se vyskytuje syndrom náhlého úmrtí kojence

Myslím, že doba těhotenství a následně kojení by měla být pro ženu a její blízké okolí dostatečnou motivací k tomu, pokusit se přestat kouřit. Určitě to jde!

Během těhotenství jsou lehce zvýšené nároky těla na příjem energie. V 1. trimestru dokonce není potřeba energetický příjem zvyšovat vůbec a od 2. trimestru se jedná pouze o 200 – 300 kcal za den (tj. 840 – 1260 kJ). Toto množství si můžete představit jako například celozrnný rohlík s eidamem a rajčetem nebo středně tučný jogurt a banán.

Váhový přírůstek

A jaký by měl být váhový přírůstek v těhotenství? Hodnoty jsou uváděny podle BMI, které si můžete snadno spočítat buď v naší kalkulačce nebo sama dle vzorečku, kdy BMI = hmotnost v kgděleno vaše výška v metrech na druhou. Podle tohoto údaje je tedy u žen:

• s podváhou (BMI pod 19,5) přírůstek 12,5 – 18 kg
• s normální váhou (BMI 19,5 – 24,9) přírůstek 11,5 – 16 kg
• s nadváhou (BMI 25 – 29,9) přírůstek 7,5 – 11,5 kg
• u obézních (BMI nad 30) přírůstek 7,5 kg.

Co tvoří váhový přírůstek?

Do této konečné hmotnosti počítáme v první řadě plod (3200 g), dělohu (1000 g), placentu (650 g), plodovou vodu (800 g), prsa (500 g), objem krve (1500 g) a tuk (3300 g), který je nutný jako energetická rezerva pro budoucí kojení.

Přibírat byste samozřejmě měla postupně během celého těhotenství. V 1. trimestru to je asi 1 – 2 kg (asi 125 g týdně) a poté by se vaše hmotnost měla každý týden zvýšit o 0,3 – 0,5 kg. Tyto hodnoty jsou pouze orientační a u každé ženy se mohou trochu lišit.

Pozor na extrémy

Závěrem bych ráda řekla, že výživa je jedním z nejdůležitějších faktorů, které významně ovlivňují zdraví matky i dítěte. Proto již dříve používaná věta „jíst za dva“ dnes neplatí a naopak přejídání a nadměrný přírůstek hmotnosti mohou vést k řadě komplikací. Mezi ně patří například zvýšený krevní tlak, těhotenská cukrovka, častější výskyt zánětu žil dolních končetin, zvýšená pravděpodobnost komplikací při porodu velkého plodu (např. protrahovaný porod, hypoxie plodu,…), vyšší výskyt obezity a cukrovky u těchto dětí a v neposlední řadě i problémy s nadváhou a hubnutím matky po porodu.

Není vhodný ani nízký přírůstek hmotnosti. Jehož následkem může být spontánní potrat, předčasný porod, nízká porodní hmotnost dítěte, zvýšená novorozenecká úmrtnost a vyšší výskyt vývojových poruch dítěte.

Co myslíte, nejsou toto dostatečné důvody, proč bychom se neměly v těhotenství přejídat nebo se dokonce snažit hubnout?

Literatura :

ŠTUNDLOVÁ, D. Výživa a stravování v těhotenství. Výživa a potraviny. 2007, č.2, s.45–47.

Já vás nyní seznámím, jaký trend vládne dnes a především proč si myslím, že je tento trend opravdu správný. Také jaké je složení mateřského mléka a proč je právě pro miminko mateřské mléko to nejlepší, co mu můžete jako maminka nabídnout.

Dítě má na kojení právo

Podpora kojení je velmi vysoká a podílí se na ni mnoho organizací, je také zaznamenáno mnoho deklarací a kodexů, které kojení vyzdvihují. Současná věda totiž považuje přirozenou výživu mateřským mlékem za nejlepší. A tak má dítě právo na mateřské mléko jako jedinou potravu plně odpovídající jeho potřebám. Právo dítěte na kojení je zakotveno v Úmluvě o právech dítěte, která u nás vstoupila v platnost v roce 1991.

Kojení je i součástí Národního programu podpory zdraví a součástí preventivních programů pro 21. století.

WHO/UNICEF doporučují výlučné kojení po dobu 6.měsíců a v kojení pokračovat s postupně zaváděným příkrmem do 2 roků věku dítěte i déle.

*Nutno však také říci, že matka má právo odmítnout kojit. Ač můj názor, je ten, že pokud je to jen trochu možné, neměli bychom kojení odmítat. Všechny klady můžete naleznout níže.

Mateřské mléko

Mateřské mléko je považováno jako nejvhodnější potrava pro děti, a to díky jeho specifickému složení. Složení mateřského mléka má totiž tu vlastnost, že se v průběhu kojení mění v závislosti na potřebách dítěte. Tudíž například i během dne, ale také v závislosti na stáří dítěte. Také je ale rozdíl mezi mlékem kravským (a jinými mateřskými mléky zvířat) a mlékem lidským. Každé má svá specifika a je určeno pro svůj druh.

Typy mateřského mléka

• Mlezivo (kolostrum) – toto mléko se tvoří v prvních dnech po porodu a je mírně namodralé. Obsahuje větší množství proteinů (především imunoglobulinů, které se uplatňují při obranoschopnosti) a má také více minerálních látek, zejména hořčíku, což má za následek zvýšenou peristaltiku střeva a následně dáreček v plenkách. Zato ale kolostrum obsahuje méně sacharidů a tuků.
• Zralé mateřské mléko – asi od 14. dne po porodu se začíná tvořit mléko zralé, které se dá ještě rozdělit na přední zralé mateřské mléko. To obsahuje více vody a laktózy a jeho funkcí je především zahnat žízeň. Naopak mléko zadní obsahuje více tuku a má schopnost zasytit.

Složení mateřského mléka

Energie mateřského mléka se pohybuje okolo 280 – 290 kJ/100 ml. Za den, když dítě dostane okolo 500–800 ml pokryje denní potřebu tekutin, energie a také bílkovin, potřebných pro svůj život a růst. Není vůbec potřeba dávat dítěti jiné tekutiny (ani čaj). Mateřské mléko je totiž plně nahradí.

Bílkoviny jsou v mateřském mléku obsaženy v malém množství (0,9 – 1,3 g/100 ml), takže tolik nezatěžují ledviny. Bílkoviny jsou převážně albuminového typu (syrovátkové bílkoviny) oproti kaseinovým. To je velká výhoda, protože na něj nevzniká alergie jako na mléko kravské. Kde je kasein obsažen 3× více. V mléce je ale více zastoupeno volných aminokyselin, které slouží např. pro centrální nervovou soustavu.

Sacharidy jsou zastoupeny zejména laktózou (disacharid složený z glukózy a galaktózy), fruktózou, galaktózou, oligosacharidy. Ve 100 ml je obsaženo asi kolem 7,2 g sacharidů.

Tuky – v kolostru je obsaženo asi kolem 2 g/100 ml, ve zralém mléce už 3,5 – 4,5 g/100 ml. A to ještě zadní mléko obsahuje 4 – 5× více tuku než přední. Tuky jsou bohaté na polynenasycené mastné kyseliny (kyselina linolová, linolenová, arachidonová, DHA), prostaglandiny, cholesterol, karnitin – tyto tuky mají příznivý vliv na vývoj dítěte.

Vitaminy jsou v mléce pro dítě dobře využitelné, zejména vitaminy rozpustné v tucích (A, D, E, K). Vitaminy rozpustné ve vodě mohou v mléce kolísat podle výživy matky.

Minerální látky v mléce jsou ve vhodném poměru a dobře využitelné. Obsah solí je nižší než v kravském mléce, což opět znamená menší zatížení ledvin.

Dále mateřské mléko obsahuje cenné ochranné látky, které se uplatňují při imunitních reakcích.

Často se mluví, o tom, že se v mateřském mléku vyskytují i škodlivé látky (např. PCB), ale i na úkor možných stop těchto škodlivin, mluví ve prospěch to, že nic není „šité přesně na miminko“ jako právě mléko od maminky. Přesto se nedoporučuje z hlediska škodlivých látek radikálně snižovat hmotnost v průběhu kojení.

Výhody kojení

Jak jsem se zmínila na začátku, kojení přináší mnoho výhod, a to jak dítěti, tak mamince. Zde jsou ty nejzásadnější:

Pro děťátko:

• optimální obsah živin
• imunologická funkce
• pozitivní psychologický vývoj
• prevence neinfekčních onemocnění (alergie, obezita, diabetes mellitus, ateroskleróza)
• nižší výskyt syndromu náhlého úmrtí

Pro maminku:

• menší poporodní krvácení
• rychlejší zavinování dělohy
• nižší výskyt karcinomu prsu, vaječníků, čípku
• nižší riziko osteoporózy
• rychlejší návrat k hmotnosti před porodem
• kojení má pozitivní vliv na duševní zdraví matky
• kontakt s dítětem
• mléko je vždy „po ruce“ – má správnou teplotu, je levné

Hlavní zásady úspěšného kojení:

• umožnit dítěti, aby bylo kojeno (nemůže kojit pouze 3 – 5 % žen)
• pokračovat v kojení podle chuti dítěte bez omezování délky a frekvence (v prvních týdnech klidně i 12 – 15× za den) – zhruba po 6-ti týdnech se v kojení dostaví určitá pravidelnost
• platí zásada – kojit tak často a tak dlouho, jak si dítě žádá
• kojit výlučně bez čaje či jiných tekutin a potravin do 6. měsíce věku
• pokračovat v kojení s postupným zaváděním příkrmů do 2 let dítěte
• vyhnout se nadměrnému mytí a dezinfekci bradavek
• kojící žena by neměla kouřit a pít alkohol, pokud se cigarety nedovede vzdát, měla by kouřit do 5 cigaret za den a vždy až po kojení

Nesnáze při kojení

Ač některým maminkám kojení nemusí dělat sebemenší problémy, některé maminky mohou mít problémy ať už s retencí mléka, infekcí prsní žlázy nebo bradavkami a kojení jim to stěžuje. Přesto kojení zcela jistě nezatracujte a mějte trpělivost. V porodnici by měli být lidé, kteří vám vše vysvětlí a pomohou. Navíc existují laktační poradenství, kde si můžete také vše nechat objasnit a ptát se na vše, co vás zajímá.

Informace čerpány z: www.kojeni.cz a také ze skvělé a vyčerpávající přednášky o kojení od Mgr. Jitky Pokorné