Je důležité se uvědomit, že 50 g masa neznamená 50 g bílkovin, i když se jedná o velmi kvalitní maso. V maso jsou totiž obsaženy i ostatní složky – tuk, voda a ostatní.

Obsah bílkovin zjistíme na obalech jednotlivých potravin. V tabulkách výživových hodnot. Obsah bílkovin je uváděn na 100 g potraviny, avšak je důležité, jaké množství sníme (= 1 porce) a kolik tak bílkovin přijmeme.

Následující tabulka vám pomůže zorientovat se, kolik bílkovin sníte v 1 porci nejběžnějších potravin, které by se v jídelníčku jako zdroje bílkovin měly často objevovat. Všimněte si také rozdílů v obsahu bílkovin mezi jednotlivými potravinami. Sníte-li 100 g tvarůžků či 100 g mozzarelly light, je to velký rozdíl v obsahu bílkovin.

Proso obecné – latnaté je obilovina, jejíž vyloupaná žlutá zrnka jsou nazývána jáhly. Proso je vedle pšenice a ječmene nejstarší kulturní plodinou, kterou z Asie do Evropy přinesly kočovné kmeny. Bylo oblíbenou obilovinou našich předků – Slovanů, neboť jde o levnou a výživnou potravinu, která vařením nabude a hodně sytí. Avšak v dnešní době je na ni neprávem zapomínáno.

Nejvíce konzumovaný výrobek z prosa jsou právě jáhly. Jsou dobře stravitelné, výživné a velmi chutné. Mají velmi příznivý poměr živin blížící se doporučovanému poměru bílkovin, tuků a sacharidů. Jáhly jsou významnějším zdrojem vitaminů než ostatní obilniny a svojí nutriční hodnotou se vyrovnají ovesným vločkám.

Nutriční vlastnosti jáhel

Jáhly mají příznivý poměr bílkovin (12 %), tuků (4 %) a sacharidů (68 %). Jsou jedinou zásaditou obilovinou, a proto jsou vhodné při žaludečních obtížích. Neobsahují lepek jsou tedy vhodné pro bezlepkovou dietu. Stará východní medicína je využívá při léčbě sleziny a slinivky břišní, a proto jsou vynikající potravinou pro diabetiky.

Čím je významné

• proso má vyšší podíl esenciálních aminokyselin než pšenice, žito, ječmen i oves a kukuřice
• ve srovnání s pohankou má celkově vyšší zastoupení esenciálních mastných kyselin, zvláště kyseliny linolové (68 %).
• obsah sacharidů se pohybuje v rozsahu 70 – 73 %, z toho je nejvíc zastoupen škrob (62 – 66 %).
• důležitý je obsah minerálních látek, zvláště tak draslíku, hořčíku, železa, zinku, fosforu a mědi, vysokým podílem křemíku podporují zachování zdravých zubů, nehtů a vlasů
• pro velký obsah železa se doporučují pro nemocné chudokrevností
• jsou bezlepkové a tudíž vhodné pro bezlepkovou dietu
• při vaření nevytvářejí sliz, proto se doporučují všem, kteří trpí zahleněním dýchacích cest
• jáhly jsou velmi syté a výživné, proto pokrmy z nich jsou vhodné pro rekonvalescenty a těžce pracující osoby
• výjimečný je především obsah vitaminů B1 a B2, které jsou obsaženy hlavně v aleuronové vrstvě

Příprava a konzumace

Na trhu je široká nabídka výrobků z prosa: jáhly, jáhlové instantní kaše, jáhlové vločky, prosná mouka aj. Také využití je velmi pestré od polévek, kaší, pomazánek do salátů, rizot až po oblíbené nákypy. Navíc pokrmy mohou být jak na slano, tak na sladko.

Příprava jáhel je velmi jednoduchá, avšak nejdříve, abychom odstranili jejich nahořklou chuť je třeba spařit je vroucí vodou. Při vaření potřebujete 1 díl jáhel, 2 díly vody a špetku mořské soli. Po přivedení k varu je dále vařte na mírném ohni asi 15 – 20 minut a poté je nechte chvíli odstát.

3× jáhly na sladko

Jáhlový nákyp s tvarohem

100 g jáhel, 1 l nízkotučného mléka, 1 měkký odtučněný tvaroh, 2 vejce, 3 lžíce slunečnicového oleje, 4–5 lžic rozpuštěného medu, rozinky, skořice, muškátový květ, šafrán.

Čisté jáhly uvaříme v mléce a scedíme je. Necháme vychladnout a přimícháme tvaroh, olej, vejce, med, rozinky a můžeme přidat i slunečnicová semínka. Podle chuti okořeníme. Směs urovnáme do zapékací mísy na pečící papír a zapečeme v troubě.

Jáhlová kaše s medem a oříšky

300 g jáhel, 1 l nízkotučnéo mléka, trochu soli, vanilkový cukr a skořice, med (popřípadně zkuste javorový sirup), kakao, nasekané libovolné oříšky.

Jáhly dvakrát prolijeme horkou vodou a necháme okapat na sítě. Pak je zalijeme mlékem, osolíme, přidáme vanilkový cukr a na mírném ohni vaříme do měkka. Hotové osladíme medem, posypeme skořicí, kakaem a strouhanými oříšky.

Jahelník s ovocem

50 g jáhel, 0,5 l nízkotučného mléka, 100 g třtinového cukru, 1 vanilkový cukr, sůl, čerstvé či kompotované ovoce (jahody, meruňky, švestky, trešně), 4 vejce.

Jáhly propereme, 2–3 krát spaříme, propláchneme a nasypeme do osoleného a oslazeného mléka. Zlehka mícháme, na mírném ohni vaříme do změknutí obilek. Ještě do horké hmoty zamícháme ovoce. Pak přidáme žloutky, ušleháme sníh z bílku a opatrně všechno promícháme. Připravenou kaši přeneseme do pečícím papírem vyložené zapékací misky nebo pekáče, povrch urovnáme a zvolna upečeme ve středně vyhřáté troubě. Politý ovocnou šťávou z kompotu mužeme podávat jako hlavní jídlo.

Zdroje:

• Moudrý, J. a kol. Pohanka a proso. Praha: Ústav zemědělských a potravinářských informací, 2005, 208 s., 62 obr. ISBN 80–7271–162–8
• Koukolová, A. Praktická bezlepková kuchařka. Čestlice: Nakladatelství MOMČILOVÁ, 1999, 57s.
• www.probio.cz

Něco málo o mátě

Máta peprná je bylina z čeledi hluchavkovitých, patří mezi jednu z nejužívanějších léčivých rostlin vůbec. Z její nati se dělá především čaj, je však možné z ní připravit různé sirupy, či oleje pro vnější použití. Mátová koupel je vhodná při svalových křečích a pro osvěžení pleti.

Největší uplatnění však nachází máta při všech druzích žaludečních potíží. Účinně pomáhá při nadýmání, uvolňuje křeče, zlepšuje chuť k jídlu a trávení, tiší bolesti při podrážděném žlučníku či žlučových kamenech. Tyto účinky jsou dány především antiseptickými vlastnosti mentolu, který máta obsahuje.

Máta také posiluje nervovou soustavu. Pro tento její povzbudivý účinek bychom měli být opatrní s jejím pitím večer. Také není vhodné užívat mátu (ostatně jako většinu bylinek) dlouhodobě. Pozor by si měly dát především kojící ženy, neboť pití mátového čaje může snížit tvorbu mléka.

A co tedy provést s mátou v kuchyni?

Třeba z ní lze udělat výborný doplněk k bramborovému salátu. Letní lehkou alternativou ke klasickému bramborovému salátu je salát z brambor, hrášku a zelených fazolek, který doplníme mátovou zálivkou. Nasekanou čerstvou mátu smícháme s bílým jogurtem, přidáme lžíci francouzské hořčice, dochutíme solí a bílým pepřem. V tomto teplém počasí naprosto ideální, lehké jídlo. Já si ho dala s pangasiem, kterého jsme jen osolila, opepřila, posypala zázvorem a upekla a moc jsem si pochutnala.

Na těstoviny se zase skvěle hodí mátové pesto. Nasekáme mátu a ušleháme s lučinou (pro nestrážce štíhlé linie lze použít i mascarpone, pro strážce s lučinou linií či s cottagem), dochutíme solí a bílým pepřem. Samozřejmě můžeme k těstovinám přidat i maso či nějakou zeleninku, ale to již ponechám na vaší fantazii.

Mátu je možné využít také při oblíbeném grilování. Kuřecí maso naložíme na několik hodin do marinády z bílého jogurtu, nasekané čerstvé máty, soli, pepře a dalšího koření dle chuti a pak upečeme.

A aby té máty nebylo málo, můžeme si ji užít i jako součást osvěžujících nápojů. Není nad džbánek studené vody s pár kolečky citronu, lístků máty a meduňky. A samozřejmě se dá z máty připravit oblíbený nápoj Mojito a to i v nealkoholickém provedení .

Doufám, že se mi vás povedlo nalákat a že nějaký ten mátový receptík vyzkoušíte a zpestříte si tím svůj jídelníček. Ne všechny možná zaujme nezvyklá chuť, kterou máta jídlům dodá, ale za pokus to jistě stojí. Dobrou chuť!

Původ

Špenát pochází z jihozápadní Asie, kde byl nazýván králem mezi zeleninou. V Evropě se jeho pěstování rozšířilo až ve 14. století a právě tehdy se poprvé v kuchařských knihách objevily recepty ze špenátu. Jeho velký boom nastal koncem 20. let 20. století, zasloužila se o to především postavička Pepka námořníka a po jeho vzoru pak začaly statisíce lidí baštit špenát.

Kdy ho koupit, jak ho uskladnit a zpracovat?

Tuzemský čerstvý špenát bývá k dostání od dubna až do listopadu. Dovozový špenát koupíte po celý rok. V úvahu připadá i další varianta, jak získat špenát a sice si ho vypěstovat. K tomu potřebujete dobře hnojenou půdu a přiměřenou zálivku. Podle odrůdy vám potom takový špenátek vyroste za 37 až 70 dní.

Jestliže se rozhodnete pro první variantu, nakupujte lístky pevné, nesvázané a nezežloutlé. Skladování špenátu by nemělo být delší než 3 dny, po této době totiž vadne a ztrácí na své nutriční hodnotě. Jiná forma uchování špenátu je jeho zmražení, kterému by mělo předcházet spaření horkou vodou a případné nasekání. Nezapomeňte ani na pečlivé propláchnutí listů. Mladý špenát stačí oprat, osušit a použít syrový do salátů, jinak je nutné ho po dobu pár minut tepelně upravit. Mražený není třeba předem rozmrazovat. Čerstvý nebo mražený? Většina lidí zná jen mražený produkt, ale chutnější je špenát připravený z čerstvých listů a kromě toho ho můžete v receptech nahradit stejným množstvím mraženého listového špenátu.

Druhy špenátu

Klasický špenát

Podle doby výsadby rozlišujeme jarní, letní, podzimní a zimní. Špenát z jarního a letního období je křehčí a hodí se ke konzumaci za syrova. Listy podzimního a zimního špenátu jsou tvrdší a proto bychom je měli před samotnou přípravou vždy spařit.

Baby špenát

Křehké jemné lístky velikosti 5 až 10 cm. Vhodný do salátů, polévek nebo na závěr přípravy do těstovin. V hypermarketech ho najdete v chladících boxech v hermeticky uzavřených sáčcích.

Mangold

Z botanického hlediska nepatří mezi špenát, ale má podobný postup přípravy. Jeho využití může být dokonce ještě více rozmanitější než u špenátu. Mangoldové listy jsou oproti těm špenátovým delší, a proto z nich lze tvořit různé druhy závitků.

Čtyřboč novozélandský

Ani tato rostlina se botanicky neřadí mezi špenát. Srovnatelný je ale co se týče obsahu důležitých látek a vitamínů. U nás není příliš rozšířený a na trhu se začíná teprve objevovat. Pokud se rozhodnete ochutnat jeho listy, vydejte se do prodejny zdravé výživy.

Živiny ve špenátu

V zelených listech se skrývá široká škála živin:

• Vitaminy: A, C, E, K, betakaroteny, kyselina listová.
• Minerální látky: vápník, fosfor, draslík, hořčík.
• Poměrně bohatý zdroj bílkovin.

Věděli jste, že?

• V syrovém stavu obsahuje téměř stejné množství vitamínu C jako citróny.
• Špenát rozhodně nevyniká obsahem železa, tento mýtus vznikl začátkem 20. století chybou vědců v desetinné čárce.
• Kyselina listová tlumí vstřebávání vápníku, proto bychom ho měli konzumovat s mléčnými výrobky.
• Lázní v horké vodě ho zbavíme až 70 % dusičnanů.

Ze špenátu jde vykouzlit plno věcí. Nemusí to být jen zelená omáčka, na kterou má jistě plno lidí špatné vzpomínky ze školní jídelny. Zkuste začít třeba saláty, rizotem, špenátovými noky, palačinkami, těstovinami, plackami, bramborami….je toho spoustu :).

Literatura a zdroje:

• KOŘENKOVÁ, Š. Špenát jako zdravý spojenec. Vareni.cz. Dostupné na WWW: <http://www.va­reni.cz/…vy-spojenec/ >.
• POŽÁROVÁ, L. Což takhle dát si špenát. Reproprint s. r. o., 2005. 56 s. ISBN 80–903644–1-1.

Jmenovat můžeme jogurtový nápoj od Olmy či tvrohovou Activii od Danone. A nevím, jak vy, ale mě borůvková příchuť opravdu nadchla.

Avšak aby nebylo té borůvkové příchuti málo, příchazí na trh i minerální voda Mattoni s borůvkovou příchutí. A pro milovníky čajů tu je ovocný čaj Pickwick s příchutí borůvka se smetanou. Dovolím se také podělit o svůj tip – ovocný čaj od značky London borůvkový je pro mě jedničkou na poli ovocných čajů.

A co vy? Jaký je váš nejoblíbenější výrobek s borůvkami?

Cenné látky v borůvkách

V těchto tmavěmodrých kuličkách se skrývá mnoho prospěšných látek, kdy většina se řadí mezi přírodní antioxidanty a ty chrání naše buňky před bakteriemi a zejména před volnými radikály. Volné radikály mohou za stárnutí, avšak nadbytečné působení volných radikálů může způsobit až nádorové bujení. Proto bychom preventivně jíst dostatek potravin, které antioxidanty obsahují a borůvky jsou jedny z nich. Mezi antioxidanty můžeme řadit zejména karoteny – rostlinná barviva. Jedním ze známých barviv je červené barvivo antokyan.

• Ve větší koncentraci také obsahují vitamin C posilující imunitní systém a působí jako prevence nachlazení a např. infekčních onemocnění.
• Také obsah železa není zanedbatelný, avšak díky většímu obsahu tříslovin v borůvkách není dobře využitelné, jako např. ze živočišných zdrojů.

Léčivé účinky borůvek

• látky obsažen v borůvkách působí pozitivně na zrak. Jejich častá konzumace je účinnou prevencí šerosleposti.
• příznivě působí na regeneraci sliznic
• borůvky se už po mnoho generací používají jako léčebný prostředek při střevních potížích – např. při průjmu, tzv . „staví“. Působí v jakékoli formě, čerstvé i konzervované.
• příznivý účinek mají i na ledviny a močové cesty, „čistí je“ a pomáhají léčit případné infekce v této oblasti. Působí mírně močopudně, zbavují tělo škodlivin a zlepšují funkci lymfatického systému.

Energetická hodnota

Borůvky obsahují ve 100 g 265 kJ/65 kcal. Obsah sacharidů 14,7 g, bílkovin 0,8 g a tuků 0,7 g.

Hurá do lesa

Blíží se léto a s ním i čas borůvek. Obvykle se borůvky sbírají v červnu a v červenci. Proto si naplánujte procházku do lesů spojenou s hledáním borůvkových koberců. Zejména směřujte do světlých jehličnatých lesů, kde máte šanci, že nějaké objevíte.

Účinky na zdraví

Konzumace bazalky příznivě působí na naši chuť k jídlu, zlepšuje trávení a zároveň zabraňuje nadýmání. Má pozitivní vliv na funkci ledvin. Popíjení léčivého „bazalkového“ čaje pomáhá při horečkách a nemocech horních cest dýchacích. Současně u kojících žen podporuje tvorbu mléka – laktaci. Antiseptické účinky bazalky se mohou využít kloktáním nálevu při zánětech dásní nebo bolestech v krku.

Bazalka – balzám na nervy

Silice obsažené v této rostlince se považují za jedny z nejúčinnějších látek, které blahodárně působí na náš nervový systém. Výtažky bazalky obsažené v éterických olejích pomáhají při stresu, únavě a nervozitě.

Bazalka v kuchyni

Bazalka je oblíbenou surovinou při přípravě jídla zejména v zemích jižní Evropy. Vždyť například k pravým italským specialitám (pizza, polévka minestrone, pesto a různé omáčky k těstovinám) bazalka prostě neodmyslitelně patří. Využít ji ale můžeme i v české kuchyni. Čerstvou nebo sušenou bazalku přidáváme do omáček, zeleninových polévek, těstovin, nádivek, do pokrmů z mletého masa nebo z ryb. Zeleninové saláty můžeme ochucovat bazalkovým octem nebo olejem.

Recepty

Kuře na bazalce (3 – 4 porce)

Suroviny:

• 1 kuře
• 1 lžíce jemně nasekané bazalky
• 1 velká cibule
• sůl

Postup: Kuře nejprve dobře omyjeme a očistíme, osolíme, uvnitř i na povrchu okořeníme bazalkou. Necháme asi hodinu v chladnu odležet. Kuře vložíme na na kolečka pokrájenou cibuli do pečící mísy a za občasného podlévání vodou ho v troubě upečeme dozlatova. Jako přílohu podáváme vařené brambory.

Rajčata s mozzarellou a bazalkou (2 porce)

Suroviny:

• 2 – 3 velká rajčata
• 200 g mozzarelly (Italat či Zottarella light)
• několik lístků čerstvé bazalky
• mletý pepř, sůl
• balzamikový ocet
• olivový olej

Postup: Rajčata a mozzarellu nakrájíme na plátky. Střídavě je naskládáme do kolečka na talíř, zlehka osolíme a opepříme, zakapeme octem a několika kapkami olivového oleje. Ozdobíme několika lístky čerstvé bazalky, podáváme s celozrnným pečivem jako večeři.

Med můžeme dělit z několika hledisek. Nejčastěji však podle skupiny na:

• med květový (nektarový)
• lesní (medovicový)
• smíšený

Dále lze med dělit podle způsobu získávání nebo druhu. S nadsázkou by se dalo říci: „kolik druhů rostlin, tolik druhů medů“.

Tmavé medovicové medy pocházejí ze snůšek z jehličnanů jako je smrk, borovice, modřín a jedle. Hlavními českými květovými druhy jsou medy řepkové a akátové. V supermarketech se nejčastěji prodávají smíšené medy, ve specializovaných prodejnách jsou pak k dostání i méně běžné a exotické druhy (med slunečnicový, lipový, jetelový, chrpový, mátový, eukalyptový, kávovníkový a mnoho dalších).

Chemické složení medu

Co se týče chemického složení, jedná se o poměrně složitou směs. Kromě nejvíce zastoupené vody a sacharidů obsahuje v malém množství také bílkoviny, minerální látky, vitaminy a spoustu dalších látek, které dávají medu jeho specifické vlastnosti. Obsah vody závisí na zralosti a původu a měl by být maximálně 20 %. Největší procentuelní podíl zaujímají sacharidy, a to 80 – 85 %. Nejvíce je zastoupena fruktosa a glukosa.

Jak med skladovat?

Díky vysokému obsahu cukrů má med samokonzervační účinky. Měli bychom ho skladovat výhradně v uzavřených skleněných nebo keramických nádobách, protože absorbuje pachy z okolí. Sluneční světlo působí nepříznivě na některé látky v něm obsažené, proto jej uchováváme v temnu.

Med jako všelék

Využití medu je velmi široké. Díky svému složení a příznivým účinkům je určen k přímé spotřebě nebo jako surovina do jiných potravin či nápojů, a to i alkoholických. Používá se také ve farmacii a kosmetickém průmyslu.

Kromě antibakteriálních účinků, kterých se využívá při nachlazení a zánětech horních cest dýchacích, vykazuje med také účinky protistresové, posiluje jaterní činnost, brání vzniku únavy během nárazové fyzické zátěže a u pacientů postižených anorexií tlumí nefyziologické hubnutí.

Jak je na tom český med s kvalitou?

Český med je jedním z nejkvalitnějších medů vůbec. Musí totiž splňovat přísná kritéria daná jak národní, tak mezinárodní legislativou. Včelaři, kteří tato ustanovení nesplní, nesmí používat označení ČESKÝ MED. Tato značka je tedy zárukou kvality. Každoročně probíhají kontrolní akce zaměřené na zdravotní nezávadnost medu na našem trhu. Stále potvrzují jedinečnost českého medu a mnohdy špatnou kvalitu medů dovážených (z EU i zemí mimo EU).

Několik rad na závěr…

Jedna z nejlepších variant je koupě medu přímo od včelaře. Pokud však ve svém okolí žádného nenajdete a nebudete si jistí, jaký med vybrat ze široké nabídky supermarketů, může vám pomoci ochranná známka na obalu. Na této známce se vždy vyskytuje typická včelička a zkratka ČSV (Český svaz včelařů). Je tedy jen na nás, jaký med si koupíme. Pokud se budeme řídit jen otázkou ceny, může se nám stát, že si domů přineseme nekvalitní výrobek.

Několik příkladů ochranné známky:

Původ

Pohanka pochází z oblastí střední Asie, odkud se postupně rozšířila do Japonska, Evropy i do Severní Ameriky. Prvními evropskými zeměmi, kde se pohanka začala pěstovat bylo Polsko a Německo. V současné době se pěstuje v severní Číně, v severní Koreji a Japonsku. Hlavním zpracovatelem pohanky současnosti je v České republice firma PRO-BIO, kde pohanku loupou za studena, mechanicky obrušováním, takže nedochází k ovlivnění kvality enzymů, vitaminů, aminokyselin apod.. A jak vůbec vznikl název pohanka? Když v roce 1241 odvrátil král Václav I. vpád mongolských Tatarů do českých zemí, zůstaly po nich nejen pytle s uříznutýma ušima nepřátel, ale také pytle se zrním, které bylo nazváno podle těch, kdo je přinesli, tedy podle pohanů.

Nutriční vlastnosti

Bílkoviny, sacharidy, tuky a vláknina se nacházejí v pohankové kroupě ve vhodném poměru. Pohanka je ceněna také jako zdroj specificky účinných látek, které příznivě působí na trávící trakt, játra a kardiovaskulární soustavu. Při porovnání složení pohankové kroupy a dalších pseudoobilnin (amarant, quinoa) má pohanka vysoký obsah škrobu. Chemické složení se mění vlivem růstových podmínek v jednotlivých letech.

A pro jaké vlastnosti stojí za to pohanku vyzkoušet a zařadit ji do našeho jídelníčku? Především pro aminokyselinu lysin, která hraje roli v prevenci aktivizace herpetických virů (původce oparů) a jeho obsah je ve srovnání s ostatními obilninami 3 – 4 x násobně vyšší.

Dále může být cenným zdrojem bílkovin pro osoby citlivé na lepek. Obsah škrobu v pohance se pohybuje 55 – 70 % v sušině semen a je tak kvantitativně nejdůležitějším sacharidem.

Pohanka a její produkty obsahují 3,4 – 5,2 % celkové vlákniny, přičemž 20 – 30 % je rozpustných. Konzumace pohanky může mít tedy pro svůj obsah vlákniny důležitou úlohu v prevenci a léčení vysokého krevního tlaku a zvýšené hladiny cholesterolu.

Ze zdravotního hlediska je důležitý vysoký obsah vícenenasycených mastných kyselin. Největší podíl připadá na esenciální kyselinu linolovou (37 – 48 %), která se společně s kyselinou linoleovou (1,9 – 2,8 %) podílí na snižování hladiny krevního cholesterolu a prevenci proti ateroskleróze.

Pohanka je důležitým zdrojem zinku, mědi, selenu, manganu a jiných stopových prvků. Z vitaminů jsou v plodech pohanky zastoupeny především vitaminy B1 (thiamin), B2 (riboflavin), niacin, E a C. Velmi důležitým vitaminem v pohance je cholin, který regeneruje jaterní buňky po poškození chorobami a alkoholem.

Je také nejlepším přírodním zdrojem rutinu, který je důležitý pro cévní pružnost. Rutin patří do skupiny bioflavonoidů, rostlinných antioxidantů, které působí společně s vitaminem C blahodárně na obranyschopnost organismu, na posílení stěn a pružnost krevních vlásečnic a prevenci srdečních chorob, dále vykazuje antioxidační aktivitu, má protizánětlivé, antimutagenní a antikarcinogenní účinky a působí na uvolnění hladkého svalstva, společně s dalšími polyfenoly může ovlivnit stravitelnost škrobu, snižuje jaterní cholesterol a hladinu plazmových lipidů.

Příprava a konzumace

Ideální je konzumovat pohanku namáčenou nebo naklíčenou. Není nutné ji tepelně upravovat i když její přednost je v tom, že se nemusí dlouho vařit, a tím si zachovává cenné látky.

Chuťově je velice specifická a především ji poznáme dle typické aromatické vůně – zejména po jejím spaření, kdy se rozvine.

Pozor na nať. Je toxická, obsahuje fagopyrin (fotosenzibilní látku), který při akumulaci pod pokožkou způsobuje tzv. fagopyrismus – hyperfotosenzi­tivitu. Projevuje se toxickou reakcí při vystavení kůže slunečnímu záření – pokožka během pár minut zrůžoví až zčervená a svědí. Tento stav je doprovázen silnou přecitlivělostí na chlad a může trvat až několik dní.

Sortiment na trhu

Na trhu je široká nabídka výrobků z pohanky: pohanka neloupaná, loupaná, pohanková krupice, instantní pohankové kaše, pohankové vločky, pohanková mouka, pohankový čaj aj.

Tipy a recepty

Pohanku máčíme 2 hod. ve studené vodě. Některé druhy jen promyjeme a vaříme bez máčení. Namočenou pohanku dobře promyjeme a vaříme ve dvojnásobném množství vody na mírném ohni max. 15 minut. Pod pokličkou necháme asi 20 minut dojít.

Pohanková polévka s fazolemi

• voda
• 12 g pohanky
• 20 g uvařených fazolí
• 50 g brambor
• 10 ml slunečnicového oleje
• mrkev
• česnek
• petrželka
• sůl

Brambory s pohankou uvaříme do měkka. Odstavíme, přidáme uvařené fazole, nastrouhanou mrkev, prolisovaný česnek, nakrájenou petrželku a olej, krátce povaříme.

Pohankové placky – 1 porce – na slano

• 80 g pohanky
• 100 ml mléka nebo vody
• ¼ vejce
• 30 g drůbeží šunky
• 5 g sojové mouky hladké
• 20 ml slunečnicového oleje
• česnek
• sůl
• majoránka

Pohanku uvaříme v mléce nebo vodě do měkka, okořeníme, přidáme vejce, drůbeží šunku a sojovou mouku. Umícháme těsto. Placky pečeme na lívanečníku po obou stranách do zlatova. Jsou vhodné jako příkrm, nebo jen se salátem.

Tip: Chcete-li ušetřit nějaké tuky, můžete placky smažit i na menším mnosžtví tuku či na sucho v troubě na pečícím papíře. Popřípadně nadbytečný tuk alespoň odsajte ubrouskem.

Pohankové placičky – na sladko

180g pohankových vloček, 2 vejce, 150g cukru, 50g rozinek, ½ balíčku vanilkového cukru, tuk na vymazání plechu Studené bílky ušleháme na tuhý sníh a postupně přidáme cukr, vločky a rozinky. Lžicí klademe na pomaštěný plech hromádky z připravené směsi. Pečeme 30 minut ve velmi mírně vyhřáté troubě. Jakmile placičky zrůžoví, sejmeme je ostrým nožem ještě teplé a klademe na mísu.

Dále vyzkoušejte např. pohankový nákyp s ovocem.

Zdroje informací:

• Moudrý, J. a kol. Pohanka a proso. Praha: Ústav zemědělských a potravinářských informací, 2005, 208 s., 62 obr. ISBN 80–7271–162–8
• Koukolová, A. Praktická bezlepková kuchařka. Čestlice: Nakladatelství MOMČILOVÁ, 1999, 57s.
• Kohout, P., Pavlíčková, J. dieta Celiakie dieta bezlepková. Čestlice: Nakladatelství Pavla Momčilová, 1998, 128s.

www.bezlepkova­dieta.cz www.probio.cz www.old.mende­lu.cz

Odkud pochází?

Tato nenáročná vysokohorská plodina je stará téměř 5000 let. Za její rodnou zemi jsou považovány Andy, zvláště pak území Peru, Chile a Bolivie, kde patřila mezi základní potraviny tamějších Indiánů. Díky španělským přistěhovalcům, kteří se postarali o zánik jejího pěstování, by quinoa zcela vymizela z našich jídelníčků. Později však Američané objevili její vysoké nutriční vlastnosti a vrátili ji na trh.

Druhý název: merlík čilský

Malá zrníčka žluté barvy, jsou semena rostliny chenopodium quinoa, kterou česky nazýváme merlík čilský. Rostlina neobsahuje lepek a je vhodná i pro pacienty trpící různými druhy alergií. Pro přípravu pokrmů se využívají nejen semena – do chutných salátů se přidávají i listy této rostliny. Inkové z quinoy vyráběli i kvašený alkoholický nápoj „chica“.

Výživová bomba

Quinoa, přezdívaná také „zlato Inků“ se může pochlubit vysokým obsahem bílkovin. Na rozdíl od jiných obilovin může nabídnout konzumentům vyvážený poměr všech esenciálních aminokyselin. Proto by neměla chybět ve veganské kuchyni, kde není kvalitních bílkovin nikdy dost. Co všechno se ještě vejde do zrníčka velikosti prosa? Tak především se jedná o širokou paletu vitaminů – thiamin, riboflavin, kyselina listová, beta-karoten, alfa-tokoferol a vitamin C. Z minerálních látek můžeme jmenovat např. hořčík, mangan, železo, měď, fosfor či zinek. To není zdaleka všechno, quinoa je také bohatým zdrojem polynenasycených mastných kyselin, oligosacharidů, vlákniny, rostlinných sterolů a antioxidantů.

Jíst quinou je dobré, protože:

• působí příznivě na hladinu glukózy v krvi, což je jeden z faktorů prevence diabetu 2. typu
• díky hořčíku a jiným důležitým minerálním látkám sloužícím jako antioxidanty, snižuje vznik kardiovaskulárních onemocnění a dalších tzv. civilizačních chorob
• má zvýšený obsah histidinu, který je významný především ve výživě kojenců a malých dětí, u nichž tato aminokyselina patří k esenciálním
• neobsahuje lepek, dopřát si ji mohou rovněž celiaci
• s její přípravou nemusíme „zabít“ celý den
• rozšíříme si tak výběr příloh

Průměrné výživové hodnoty ve 100 g výrobku:

Snadné, zdravé, chutné…

S přípravou quinei si poradí i méně zdatné hospodyňky . Vaří se asi 14 – 18 minut a na jeden šálek quinoi připadají 2 šálky vody. Po uvaření má jemnou, lehce oříškovou chuť a představuje výbornou alternativu k bílé rýži či kuskusu. Správně nabobtnalá zrnka by měla být „al-dente“ – na skus. Před vlastní přípravou by se zvláště nebalená quinoa měla zbavit saponinů, takže se ji nebojte namočit do vody a asi tak 2× propláchněte.

Je libo na slano či na sladko?

První možnost nabízí quinou jako součást polévek, salátů či naklíčenou do sendvičů. Můžeme ji ochutit jakýmkoliv kořením a zeleninou. Jako příloha poslouží k masu nebo omáčkám. Sladká varianta přináší snídaňové kaše, stačí smíchat quinou s mandlemi, medem, mlékem či ovocem a zdravá pochoutka je na světě.

Informace využity z těchto zdrojů: www.whfoods.com, www.mebio.cz, www.fairtrade.cz, www.novyvek.cz