Takže tentokrát Vám spíše přinášíme rady, informace, otázky k zamyšlení, a to „jak splnit novoroční předsevzetí tak, aby byla trvalá a efektní“.

Nejčastější chybou bývá snížit rapidně příjem potravin a začít co nejvíce bezmyšlenkovitě cvičit. Samozřejmě úprava stravování a pohyb vede k cíli, ale většinou tyto ne zcela promyšlené metody, napáchají mnohem více škody, než užitku.

Rada první: Je důležité mít systém a řád, jak ve výběru potravin, skladbě jídelníčku, tak i ve sportovní aktivitě. A zejména zvážit, zda systém, který jsme si v hlavě vysnili a máme v plánu plnit je opravdu reálný z dlouhodobého hlediska. Aneb 5× týdně cvičit do konce života a striktně se vyhýbat všemu sladkému je utopie. Měsíc to sice vydržet lze, ale změny, pokud vůbec nastanou, jsou velmi pomíjivé. A spíše, o to více budeme na sebe naštvaní, že jsme to nedokázali. Avšak proč se takto „sebemrskat“ (tento výraz vymyslela má klientka, která dospěla k názoru, že se sebemrská, že jakmile nejde cvičit, má z toho výčitky, které se poté snaží zajíst něčím „dobrým“). Tato cesta není nutná a hlavně stejně nikam nevede.

Rada druhá: Nejdůležitější je si uvědomit, proč jsme se k tomuto kroku rozhodli.

• Zda-li s váhou normálně problém nemáme, jenom jsme si o vánočních svátcích dopřávali trochu více jídla (která běžně nejíme) a měli méně pohybu – tzn. 2–3 kg navíc. V tomto případě se stačí vrátit ke své běžně stravě a raději se nepouštět do žádných extrémů. Hmotnost se opět normalizuje. Pokud by se tato hmotnost držela i měsíc po svátcích, je na řadě začít se zase trošku víc přirozeně hýbat, jíst pravidelně alespoň 5 krát denně vyvážená jídla (ne si dát na večeři kedlubnu), a hlavně nezoufat. Váha se upraví poměrně rychle.
• Pokud jste však s Vaší hmotností nespokojeni již delší dobu a není to jen následkem Vánoc, bude i snižování hmotnosti trvat trochu déle a s tím musíte počítat.

Nejdůležitější je si uvědomit, že jak pomalu šla kila nahoru, tak pomalu by měla jít dolů, tedy:

• nepouštět se do hladovek (Hrozí deficit energie, jednotlivých živin a z toho pramenící jiné zdravotní problémy. Z dlouhodobého hlediska neudržitelný stav a zejména dochází k redukci svalové hmoty, ne tuku.),
• nízkokalorických diet, které neberou v potaz Vaše individuální energetické potřeby,
• detoxikačních diet (Slovíčko, které působí jako magnet na lidi a většinou se buď nejí, či se jen pije, nebo se baští bobule, pijí speciální nápoje či doplňky stravy.),
• zeleninovo-ovocných diet (Jeden den budiž, více dní vede ke ztrátě vody a svalové hmoty, což je velmi nežádoucí.),
• nevynechávat večeře (Jak dlouho tohle člověk může vydržet? Nehledě na to, že se zbytečně ochuzuejte o potřebné živiny a hlavně chutě Vás budou strašit i ve spaní.)
• nevynechávat pečivo a přílohy (Jeden z nejčastějších způsobů jak zhubnout, ale opět se ti nabízí otázka, jak dlouho si to pečivo člověk vydrží nedát? Neříkáme jezte pecen chleba denně, ale zbytečně se zdroj vhodné formy energie neochuzujte. Bohužel ji pak dojíte jinde i s tuky. Aneb dát si pouze zeleninový salátek zní velmi dietně, ale kdopak vydrží si po něm za odměnu nedát kousek čokolády? )

-> Protože jakmile najedete na dietní režim, který nepokrývá všechny Vaše energetické i nutriční nároky, dojde sice k tomu, že rychle zhubnete, ale nesprávnou cestou – zhubnete především svalovou hmotu. A po návratu k normálnímu jídlu se dostaví tak velmi známý jo-jo efekt, a možná Vám přibude ještě i nějaké to kilečko (TUKU) navíc. Metabolismus se zpomalí a zaškrtí a dostáváte se do začarovaného kruhu.

Pokud máte možnost zjistěte si, jaký je Váš bazální metabolismus, aby jste pokryli minimální potřebu energie. Pak určitě zjistíte, že diety z časopisů a internetových serverů a různých knih jsou pro Vás nedostačující – většinou totiž jsou stavěny na metabolismus 5000 kJ, což je velmi málo. A tudíž nemůže ani taková dieta dodávat požadované množství bílkovin. A dochází tedy k redukci hmotnosti, která je však způsobena ztrátou svalové hmoty (+ vody, jelikož ve svalové hmotě je voda vázána).

Na základě hodnoty Vašeho bazálního metabolismu budete vědět, kolik energie potřebujete. Ale pozor, nejde jen o samotnou energii, ale také o vyvážený poměr živin. Takže buď si můžete jídelníček zkusit sestavit svépomocí nebo se obrátit na odborníky na výživu člověka, kteří Vám dokáží přímo sestavit takový jídelníček a naučí Vás orientovat se v živinách. A tak si dokážete jídelníček už vždy sestavit sami. Jen jde o to vědět, co kdy nesmí ve stravě chybět a jaké jsou možnosti. Co kupovat za potraviny a jak vybírat.

Redukce TUKU by tedy měla být pozvolná, tak aby to nezatěžovalo organismus, a aby nedocházelo ke ztrátě svalové hmoty. Neměli byste se cítit unaveni, být bez energie, mít hlad ani každodenní chutě. To jsou signály, že to dlouho nevydržíte a nastavili jste si zbytečné přísnou či nevyváženou metodu.

Hlavní zásady v rámci stravování:

• jíst 5–6× krát denně (avšak pozor, ani ovoce či zelenina v rámci svačinek nedostačuje, jak to nejčastěji dopadá)
• mít pestrý a vyvážený jídelníček
• nevynechávat jednotlivé chody
• přidat více zeleniny a ovoce (berte to jako doplněk jídla – zelenina k hlavním chodům, ovoce v rámci svačinky)
• celozrnné i vícezrnné výrobky
• libové kvalitní maso
• zařadit pravidelně do jídelníčku ryby (klidně obden různé varianty)
• nízkotučné mléčné výrobky (zde doporučujeme na toto téma si projít více článků, jelikož zásadní není, aby měl jogurt 1% tuku)
• nevrhat se bezmyšlenkově do jakékoliv diety!!! jen protože Maruška z vedlejší kanceláře s ní zhubla 15 kg
• omezit tučné a nutričně prázdné potraviny (fast foody, běžné bílé pečivo…)
• omezit sladké nápoje (i minerální ochucené vody)
• omezit alkohol (ženy max. 0,2 l vína denně a 0,3 l piva, muží max. 0,4 l vína a 0,5 l piva denně – nesčítá se na konci týdne, pokud jste denně neměli tuto přiměřenou dávku )
• omezit smažené jídla, potraviny

= znát vhodnější alternativy potravin

Pohyb:

• velmi důležitý, ale na prvním místě doporučujeme se zaměřit na vyvážené stravování (nehladovění) – tato cesta je mnohem efektivnější z hlediska vnímání výsledků (zejména u žen, u mužů má velký vliv právě pohybová aktivita)
• avšak vhodná strava a přiměřená pohybová aktivita jde v ruku v ruce
• začínat s ním pozvolna, tak aby Vás týden nebolelo tělo a Vy se pak už k pohybu nechtěli vrátit
• vybrat si pohyb, co Vás baví, u kterého se odreagujete (z nutnosti u něj nevydržíte)
• nesnažit se cvičit 5× týdně, jinak to nemá smysl (naopak 5× týdně to stejně dlouhodobě nevydržíte a přijdou zmíněné výčitky)
• každý pohyb se počítá a má smysl
• v případě, že s to myslíte vážněji, nechte si poradit od odborníků, ať má cvičení tížený efekt

Doplnila Bc. Sandra Schmidová.

Tento článek vznikl nejen pro všechny, kteří se potýkají s nadváhou a současně se léčí s onemocněním štítné žlázy (a často se jim zdá, že je to předem prohraný souboj), ale hlavně pro slečny či ženy, které se snaží již delší dobu změnit svůj životní styl (úprava stravování, cvičení…) a jakoby bez výsledku.

Všem těm doporučuji, na základě čím dál častěji potvrzených mých prognóz, nechte si odebrat krev na vyšetření hladiny hormonů štítné žlázy u svého odborného lékaře a uvidíte, zda za tím opravdu nestojí právě počínající snižující se činnost štítné žlázy. Často nemusí být přítomny vůbec žádné příznaky, a proto to nikoho ani nenapadne. Typické příznaky se projevují většinou až při podstatném snížení činnosti. Maximálně si ženy „stěžují“ na únavu, kterou ale připisují pracovnímu či psychickému vytížení, ve kterém žijí, či nedostatečnému pitnému režimu. A popravdě asi si ani většinou nechceme připustit, že by šlo o zdravotní problém.

Na sníženou činnost štítné žlázy mohu v poradně poukázat právě na základě výsledků analýzy složení těla, kdy poměr mezi svalovou hmotou a tukovou hmotou může hodně napovědět, nehledě na hodnotu bazálního metabolismu. Jelikož součástí snížené činnosti je zpomalený metabolismus, je to právě on, který může za velmi pomalé změny, i přes výraznou změnu životního stylu. Často se ani žádné změny nedějí, což vede k demotivaci a „vykášlání se“ na dodržování zásad zdravé výživy či pravidelné cvičení.

• paní Alena před úpravou stravovacích návyků na základě individuálních potřeb (složení těla)

• na ukázku jiná klientka při vstupní analýze složení těla (až po analýze si na doporučení nechala vyšetřit štítnou žlázu, kde byly zjištěné odchylky od běžných hodnot)

Avšak ani analýza složení těla nenahradí lékařské vyšetření. Může jen poukázat právě i na tento problém, který pokud se nezačne řešit, tak bohužel výsledky znát nebudou. Na druhou stranu, jakmile se hladina hormonů normalizuje, nic nebrání v tom, aby se změna vědoucí k redukci tuku, zachování svalové hmoty, realizovala. A dokonce postupně začal zase zrychlovat metabolismus.

Takže všechny, co trápí nadváha či obezita, ale už mají sníženou činnost štítné žlázy diagnostikovanou, a již dlouhodobě berou léky, nehledejte příčinu v tomto onemocnění. Hmotnost se většinou zvýší právě jen v důsledku neléčené snížené činnosti, či špatné kompenzace hormony. Popřípadě se nedaří hmotnost redukovat při počátku vzniku onemocnění, o kterém nemáme ani potuchy.

Avšak po úpravě hladiny léky už by to byla pouze výmluva a už je třeba hledat zakopaného psa zcela jinde. Jinde znamená ve správně nastaveném a sestaveném jídelníčku a vhodně volené pohybové aktivitě, která by měla vést zejména ke zvýšení svalové hmoty. Správně sestavený jídelníček a poté důslednost v jeho dodržování je pro osoby s onemocněním štítné žlázy alfa a omega úspěchu změnit příznivě své složení těla (redukovat tukovou tkáň, zvýšit množství svalové tkáně).

Nejčastější chybičky jsou právě totiž ve skladbě jídelníčku (nepravidelnost, vynechávání či odbývání jednoltivých chodů, v nehlídání si konzumaci kvalitních nízkotučných bílkovin) či v dodržování nesmyslných diet, které vedou k přílišnému omezování či extrémismu.

Základem změny je tedy tak či tak analýza složení těla, kde zjistíme, jakou minimální energii organismus potřebuje pro optimální chod. Stravování se jeho úrovní této energie je stejně tak negativní, jak jíst mnohem více. Jelikož tělo si začne velmi snadno tvořit zásoby do rezervy. Přece z něčeho fungovat musí. Takže stačí vědět, kolik toho jíst, co jíst a nedobývat se, jak my ženy umíme. Pak výsledky neminou ani ty, co si myslí, že snížená činnost štítné žlázy je překážka v cestě za štíhlejším a zdravějším tělem.

• paní Alena po 6-ti měsících změny stravovacích návyků – avšak nutno dodat, bez snahy by to nešlo, důležité je však všechny zásady si zautomatizovat a hlavně vše musí vyhovovat, jinak by byl výsledek dočasný

Kdy neotálet s vyšetřením krve na hladinu hormonů ŠŽ:

• pokud v rodině někdo užívá léky na onemocnění štítné žlázy (poruchy štítné žlázy se často vyskytují u několika členů jedné rodiny)
• pokud bez důvodu přibíráte na hmotnosti (zejména rapidnější skoky)
• pokud jste delší dobu neúměrně unavená
• pokud jste dlouhodobě ve stresu či jiném psychickém vypětí
• pokud vám výrazně začaly padat vlasy
• pokud pravidelně a dlouhodoběji cvičíte, jíte zdravě (než tomu bývalo) a nevnímáte na sobě žádné příznivé (očekávatelné) změny

Za vyšetření nic nedáte, tak proč se trápit, čím to vše může být?

Netradičně na závěr troška teorie o onemocnění štítné žlázy

Funkce štítné žlázy

Buňky štítné žlázy jsou schopné zachytávat z krve jód a s jeho pomocí vytvářet účinné hormony štítné žlázy – tyroxin (T4) a trijodtyronin (T3). Tyto hormony mají široké spektrum účinků, kdy nejviditelnější jsou jejich zásahy do metabolismu živin a energie. Zvyšují metabolismus a tvorbu tepelné energie, snižují hodnoty cholesterolu, pomáhají odbourávat tělesný tuk, zrychlují činnost srdce, zvyšují fyzickou i psychickou aktivitu člověka. U plodu a u novorozence mají hormony štítné žlázy vliv na správný vývoj mozku.

Snížená činnost štítné žlázy neboli hypofunkce

Příčiny:

• autoimunitní
• záněty, nádory, odstranění štítné žlázy, ozáření
• dříve nedostatek jódu (vedl ke kretenismu)

Projevy:

• v dětství se u dětí rozvíjela mentální retardace (=kretenismus)
• v dospělosti jsou příznaky snížené funkce velmi nespecifické:
  • celkové zpomalení metabolismu projevující se únavou, nevýkonností, pasivita
  • počáteční zvýšení hmotnosti (které však často zůstává, pokud se spousta lidí rozhodně pro držení neudržitelných diet, hladovek, či hodí tzv. rovnou flintu do žita)
  • suchá kůže, zimomřivost
  • vysoká hladina cholesterolu, rozvíjí se ateroskleróza
  • zácpa, zadržování tekutin
  • padání vlasů
  • zhruběním hlasu

Léčba:

• zjištění příčiny poruchy
• podávání hormonů štítné žlázy v tabletkách

Zvýšená činnost štítné žlázy neboli hyperfunkce

Příčiny:

• nejčastější je autoimunitní porucha (vzniká tzv. Graves-Basedowova nemoc, která je mimo příznaky zvýšené funkce štítné žlázy provázená i charakteristickým vypoulením očí)

Projevy:

• jsou dané zvýšeným působením hormonů štítné žlázy a logicky do značné míry opačné k snížené činnosti štítné žlázy
• časté je zvýšené pocení (zejména v noci), proto nemají rádi teplo
• bušení srdce (nebezpečný je možný vznik fibrilace síní)
• úbytek hmotnosti (přes zvýšenou chuť k jídlu) díky zrychlenému metabolismu
• podrážděnost, třes, nervozita
• často psychicky velmi aktivní jedinec
• poruchy menstruačního cyklu
• průjmy
• slabé lámavé vlasy
• nespecifickým, ale typickým příznakem bývá struma = zvětšení štítné žlázy

Léčba:

• podávání léků snižující tvorbu hormonů štítné žlázy (tyreostatika), a ty se kombinují s léky zpomalujícími srdeční frekvenci
• někdy se provádí operační odstranění štítné žlázy spojené s následným doživotním podáváním jejích hormonů v tabletové formě
• podávání radioaktivního jódu

Jak funguje imunita?

Naše tělo má výborný obranný systém. Hlavní úlohu hrají bílé krvinky, které nás hlídají před napadením z vnějšího prostředí. Pokud se do těla nějaký vetřelec dostane, zapojí do imunitní reakce jeden ze svých druhů, lymfocyty. Lymfocyty mají na obranyschopnosti organismu velký podíl, zejména T-lymfocyty, které likvidují choroboplodné zárodky ale také tělu vlastní nakažené buňky. Další skupinou lymfocytů, které se na imunitní reakci podílejí jsou B-lymfocyty. Ty se po setkání s cizorodou látkou, tzv. antigenem mění na plazmatické buňky a produkují protilátky imunoglobuliny. Lymfocyty si antigeny pamatují a při dalším setkání okamžitě reagují. Lidské tělo obsahuje však i antigeny, které jsou mu vlastní a proti těm zdravé tělo neútočí…

…pokud zaútočí, máme co dočinění s autoimunitním onemocněním. Jedná se převážně o chronická onemocnění, která pokud se neléčí mohou mít pro člověka závažné důsledky. Většinu z nich lze diagnostikovat laboratorními metodami a při důsledném dodržování léčby může pacient vést kvalitní život.

Autoimunitní onemocnění pravděpodobně vznikají souhrou více příčin. Některé z nich mají dědičný nebo genetický původ. Více autoimunitních onemocnění se vyskytuje u žen než u mužů.

Možné spouštěče

• bakteriální nebo virové infekce
• intoxikace těžkými kovy (rtuť, olovo, hliník, kadmium, arsen, nikl)
• toxiny vyskytující se v průmyslových chemikáliích, pesticidy
• stres, dlouhodobé psychické a fyzické vypětí
• kouření
• špatná životospráva
• jiné autoimunitní onemocnění

Nespecifické projevy

Prvotním projevům autoimunitních onemocnění možná ani většina lidí nevěnuje pozornost. Jsou to zvýšená únava, mykózy, bradavice virového původu, zhoršení pleti a kvality nehtů, padání vlasů, a spousta dalších, které člověk většinou přikládá na vinu náročnému pracovnímu dni nebo například nedostatku spánku. Pokud se delší dobu necítíte dobře, navštivte svého lékaře a svěřte se mu se svými problémy.

Přehled autoimunitních onemocnění

Autoimunitní choroby můžeme dělit na systémové, které postihují více orgánů a na orgánově specifické. Na jejich rozmezí jsou imunopatologické choroby, u nichž je postižen převážně jeden orgánový systém, ale jsou provázeny celou řadou systémových příznaků.

Systémové autoimunitní onemocnění

• revmatoidní artritida – zánětlivé postižení kloubů, bolesti a ranní ztuhlost kloubů
• systémový lupus erythematodes – multiorgánové systémové onemocnění, polyaltralgie (bolesti svalů a kloubů), postižení kůže, ledvin, centrální nervové soustavy aj.
• Sjögrenova choroba – sicca syndrom (suchost sliznic), polyaltralgie

Základní orgánově specifické autoimunitní onemocnění

• autoimunitní endokrinopatie – názvy onemocnění: Hashimotova tyreoditida, Gravesova-Basedowova choroba, tyreotoxikóza, Addisonova choroba, autoimunitní poruchy reprodukce a syndrom předčasného ovariálního selhání
• autoimunitní neurologická onemocnění – názvy onemocnění: myasthenia gravis, periferní demyelinizační neuropatie

Imunopatologické choroby provázené postižením jiných orgánů

Poslední dobou velmi často diagnostikovaná onemocnění – avšak určení těchto diagnóz trvá často i několik let, jelikož se projevují nejrůznějšími problémy, které bychom vůbec nespojovaly s danou chorobou.

• ulcerózní kolitida – postižení jiných orgánů: uveitidy (oční záněty), pyoderma gangrenosum (gangrény), erythema nodosum (zánět v podkoží), artritidy, sklerozující cholangoitis (postižení žlučových cest)
• Crohnova choroba – postižení jiných orgánů: artritidy, granulomatózní záněty v jiných lokalizacích např.cheilitis (zánět rtu), pankreatitis (zánět slinivky) , erythema nodosum (zánět v podkoží), uveitidy (oční záněty), polyneuropatie (postižení periferních nervů) aj.
• celiakie – postižení jiných orgánů: dermatitis herpetiformis Duhring (kožní ekzém), orgánově specifické autoimunity (diabetes mellitus 1. typu, nemoci štítné žlázy, postižení žlučových cest, primární biliární cirhóza jater, plicní fibróza, postižení ledvin, průjmy)

Ti z vás, kteří pročetli těchto pár příkladů onemocnění se všemi názvy a postiženími jsou jistě zděšeni. Možná že už začínáte přemýšlet, jestli také nějakou autoimunitní chorobou netrpíte. Moje rada zní: Poslouchejte své tělo. Pokud se delší dobu necítíte dobře, navštivte svého lékaře a řekněte mu o svých problémech a podezřeních. Bude to možná běh na dlouhou trať, s všemožnými a někdy i nepříjemnými vyšetřeními, ale věřte, že se nakonec vyplatí. Nemusíte zůstat jen u „klasické medicíny“, ale můžete vyzkoušet i jiné, alternativní odnože. Snažte se o svých potížích najít co nejvíc informací ať už prostřednictvím internetu nebo literatury. A pokud už nějaká ta diagnóza padne, nevěšte hlavu. Opět můžete hledat na internetu lidi trpící stejným onemocněním a podělit se s nimi o svoje postřehy a názory. Obzvláště u onemocnění, kde je potřeba dodržovat nějakou speciální dietu (např. u celiakie) vám mohou být různé sdružení velkou oporou do začátků.

Jak se bránit?

Žádná konkrétní rada bohužel neexistuje. Vsaďte na prevenci a na zdravý životní styl. Vyhněte se kouření a nekonzumujte příliš alkoholu. Přemýšlejte o jídle na svém talíři, protože jsme opravdu to, co jíme. Naučte se odpočívat a aktivně se pohybujte. Stres je bohužel také významným spouštěčem chorob, proto je právě zpomalení, uklidnění velmi důležité pro vnitřní rovnováhu. V dnešní době pro většinu nemyslitelné, ale pozor na to, aby si organismus tzv. nevybral svoji daň.

Chci změnit svůj životní styl, na koho se obrátit?

V první řadě na odborníky. Pro výběr vhodného sportu navštivte zkušeného trenéra, který vám řekne jaký pohyb je pro vás vhodný a sestaví vám cvičební plán. Ideální zkombinovat s relaxačními technikami např. jógy, popř. masáže, všechno to, co je nám příjemné a uvolníme se. Pokud potřebujete poradit s výživou obraťte se na výživového terapeuta s VŠ nebo VOŠ vzděláním a dostatečnou praxí. Naučí Vás správně se stravovat, vysvětlí, co jste dosud dělali špatně, jak to napravit a bude vás podporovat tak dlouho, dokud to nezvládnete sami.

Z vlastní zkušenosti s autoimunitními onemocněními – aneb nevzdávat se a pátrat

Asi v 15 letech jsem začala mít nevolnosti na hranici kolapsu. Dětská lékařka zareagovala rychle a poslala mě na orální glukózový test, který měl objevit diabetes mellitus a byl naštěstí negativní. Další test se týkal štítné žlázy. Toto vyšetření skončilo diagnózou autoimunitní hypofunkce štítné žlázy. Během studia na gymnáziu a na vysoké škole jsem trpěla často migrénami, únavou, nevolnostmi, mykózami, zvykla jsem si na padání vlasů, na kruhy pod očima a na časté návštěvy kožního lékaře kvůli virovým bradavicím na nohách a rukách. Během studia na Lékařské fakultě oboru Výživa člověka jsem začala pronikat k informacím týkajících se mých problémů a požádala jsem praktickou lékařku o test na celiakii. Ta mě bohužel odmítla se slovy, že není potřeba ho dělat a pokud na něm trvám musím si jej zaplatit. Suma byla vysoká a já se spokojila s testem z lékárny, který mi vyšel jako negativní. Musela jsem tedy pátrat dál. Při preventivní prohlídce a biochemii krve se objevily zvýšené hodnoty u bilirubinu a naopak snížené u trombocytů. První reakce paní doktorky směřovala na moji životosprávu, která musím říci je díky mému vzdělání velmi dobrá a tato poznámka mne nakonec donutila ke změně praktického lékaře. Při vstupní prohlídce v nové ambulanci se hodnoty bilirubinu a trombocytů opět potvrdily. Nová paní doktorka mne poslala na hematologii a obětavý pan doktor se rozhodl pátrat po potížích v mé krvi. Prošla jsem mnoha odběry krve, odběrem kostní dřeně a diagnóza byla nakonec následující: Autoimunitní trompocytopenie, autoimunitní hyperbilirubinemie. Musím ještě zmínit, že stejné potíže se vyskytují i u mojí maminky, které na základě mé diagnózy diagnostikovaly autoimunitní hypofunkci štítné žlázy až kolem 40. roku věku. Její potíže a různé kožní projevy byly ovšem horší než u mě, její tělo se doslova hroutilo. Absolvovala nekonečné kolečko po lékařích, poradnách, vyšetřeních. I jí jsem koupila test pro zjištění celiakie v lékárně a byl také negativní, stejně jako u mě. Takže pátrat se musí dál. Během jejího boje proti zákeřnému nepříteli, kterého jsme nemohly objevit se vynořovala spousta problémů týkajících se hlavně stravy. Nesnášenlivost xantanové gumy, guarové gumy, arabské gumy, methylxantinů (kofein z kávy a čaje, theobromin z kakaa). Trápily jí časté záněty v očích, suchá kůže, a poslední dobou i kožní vyrážka. Té si všiml šikovný lékař na alergologii a poslal maminku na odběr krve s vyšetřením na celiakii. Kožní vyrážka se totiž někdy objevuje u nemocných celiakií a nazývá se Duhringova dermatitida. Jaké bylo naše překvapení, když se test ukázal pozitivním. I já jsme okamžitě kontaktovala svou lékařku s žádostí o toto vyšetření………po­zitivní! V současné době obě čekáme na enterobiopsii, která je nutnou podmínkou diagnostiky celiakie a doufáme, že bezlepková dieta konečně změní náš život k lepšímu :).

ZDROJE:

• BARTŮŇKOVÁ, J. Autoimunitní onemocnění, [30.7.2011] Dostupné na World Wide Web: http://www.me­dicina.cz/…e/cla­nek.dss?…
• ČERVENKOVÁ, R. Celiakie, 2006, Galén, 64 s.
• Autoimmune diseases fact sheet , Women’s health.gov [31.7.2011] Dostupné na World Wide Web: http://womenshe­alth.gov/…dise­ases.cfm

Pálení žáhy zná asi každý z nás. U většiny tento nepříjemný pocit brzy vymizí a objevuje se zřídka. Někteří však s touto nepříjemností musí bojovat častěji, užívat léky a dodržovat určitá opatření, aby potíže zmírnili.

Co je to pálení žáhy a refluxní choroba jícnu

Pálení žáhy se projevuje ostrou až pálivou bolestí za hrudní kostí, která může někdy zasahovat až do krku, zad nebo do nadbřišku, zhoršující se v předklonu nebo v leže. Občasné
pálení
žáhy
ještě
nemusí
znamenat
projev
nemoci,
většina
dospělých
lidí
se
s
ním
už
někdy
setkala,
zejména
po
přejezení. Velmi časté je pálení žáhy v těhotenství, zejména pak k jeho konci.

Pálení žáhy je způsobeno refluxem neboli návratem kyselého žaludečního obsahu do jícnu. K refluxu dochází, pokud je svalový svěrač mezi jícnem a žaludkem nedostatečně uzavřen. Malé množství žaludečního obsahu mohou neutralizovat sliny. Pokud ovšem dochází k návratu většího množství, dochází k pyróze neboli pálení žáhy. Pokud je tento stav dlouhodobý, jedná se o patologický reflux a o refluxní chorobu jícnu. Jelikož se většinou jedná o chronické a dlouhotrvající onemocnění, měli by pacienti změnit svůj dosavadní životní styl i výživové zvyklosti.

Příčina refluxní choroby jícnu

Příčinu není vůbec jednoduché zjistit, jelikož většinou jde o spolupůsobení více faktorů. Zjednoduššeně lze říci, že dochází
k
nepoměru
mezi
agresivními
faktory
a
obrannými
mechanismy
v
jícnu.
Faktory
agresivní,
které
mohou
být
vnitřní
(kyselina chlorovodíková, pepsin,
soli
žlučových
kyselin,
pankreatické
šťávy,
hiátová
hernie,…)
nebo zevní
(kouření,
alko­hol,
černá
káva,
čokoláda,
tučná
a
objemná
jídla,
stres, …).
Proti
nim
působí
jícnové
obranné
mechanismy
–
antirefluxní
bariéry,
luminální
očista
a
epiteliální
rezistence
.

Potraviny, které mohou vyvolávat pálení žáhy (a je vhodné se jim vyvarovat)

Určité potraviny mohou snižovat sevření svěrače mezi jícnem a žaludkem, nebo zvyšovat vylučování kyseliny chlorovodíkové, přímo dráždit sliznici jícnu či zhoršovat vyprazdňování žaludku. Vliv potravin na pálení žáhy je zcela individuální a každý pacient ví, po kterých potravinách mu nastávají potíže. Někomu určitá potravina nevadí vůbec, jiný má po konzumaci stejné potraviny potíže. Obecně však jde o jídla tučná a sacharidová (buchty, koblihy, čerstvé pečivo), která snižují sevření dolního jícnového svěrače.

Z potravin může dále pálení žáhy vyvolávat:

• alkohol,
• čokoláda,
• cola,
• čaj (mátový),
• káva (nejedná se ovšem o jednoznačný vliv kofeinu),
• sycené nápoje,
• citrusové a tomatové šťávy (džusy),
• syrový česnek,
• syrová cibule,
• syrová paprika,
• koření,
• mák,
• vývarová polévka,
• peprmintové pochutiny,
• citrusové ovoce.

Důležitým negativním faktorem je také obezita a kouření, čím dál častěji se mluví také o stresu. A některé léky, které se mohou podílet na vzniku pyrózy – anestetika, betablokátory, opiáty, progesteron…

Režimová a výživová doporučení

Při tomto onemocnění se doporučuje:

• dopřát si více malých, na bílkoviny bohatých svačinek
• omezit velké porce jídla (jíst raději častěji menší porce)
• omezit pozdní jídlo a jídlo v noci, poslední večerní jídlo 3 až 4 hodiny před spánkem
• omezit skrčené, vodorovné, ohnuté či invertované polohy po jídle
• snížit hmotnost
• spánek a odpočinek s podložením horní části lůžka
• omezení čaje, kávy a dalších dráždivých jídel, které způsobují potíže (viz. výše)
• strava s nízkým obsahem tuků
• nekouřit
• nenosit oděv stahující břicho
• nepracovat v předklonu
• nezvedat těžké předměty

I
když
samotná
úprava
životního
stylu
většinou
nedostačuje přímo u léčby refluxní choroby jícnu,
je
stále
považována
za
základ
léčby.

Pokud Vaše potíže s pálením žáhy trvají po delší dobu, určitě zvažte návštěvu Vašeho praktického lékaře.

Co je to křížová kontaminace?

Křížová kontaminace je termín používaný pro přenos bakterií z místa jejich přirozeného výskytu, především ze syrových potravin (maso, drůbež, vejce, ryby, kořenová zelenina), na nekontaminované potraviny, které se před konzumací již dále tepelně neupravují (mléčné výrobky, uvařené maso, vaječné pokrmy, pečivo, cukrovinky, zeleninové saláty). Mezi zdroje nebezpečných bakterií můžeme kromě syrových potravin zařadit také lidi, hmyz, domácí zvířata a ptáky, hlodavce, prach, odpadky a zbytky jídla.

Při křížové kontaminaci mohou být bakterie přeneseny na hotové pokrmy a nekontaminované potraviny přímou nebo nepřímou cestou.

Přímá kontaminace:

K přímé kontaminaci dochází dotykem kontaminované potraviny nebo zdroje s nekontaminovanou potravinou.

Nepřímá kontaminace:

Pokud se nebezpečné bakterie dostanou k nekontaminovaným potravinám a pokrmům skrz pracovní desku, rukama, načiním, nádobím nebo oděvem. Nepřímá kontaminace je jednou z nejběžnějších forem křížové kontaminace.

Příklady křížové kontaminace:

• Manipulace se syrovými kontaminovanými potravinami a následná manipulace s nekontaminovanými potravinami. Bakterie se z rukou dostanou přímo na potravinu nebo na pracovní desku, oděv nebo kuchyňské náčiní a zařízení, prkénka na krájení, nádobí a utěrky na nádobí a odtud dále na nekontaminované potraviny. Při přípravě kuřecího salátu se zeleninou tedy nemůžeme nakrájet na jednom prkénku syrové kuřecí maso, které budeme dále tepelně upravovat (bakterie se tedy zničí), a zeleninu na salát (kterou již dále tepelně neupravujeme), aniž bychom mezi těmito dvěma operacemi prkénko, nůž, ruce i prostor kolem prkénka a vše co přišlo do styku s kuřetem, důkladně umyli vhodným přípravkem a opláchli pitnou vodou.
• Opomenutí nebo nedostatečné mytí rukou po navštívení toalety. Tento nešvar umožní střevním bakteriím přejít ze špinavých rukou na potraviny a zařízení, kterých se pak dotýkáme.
• Mouchy a hmyz mohou přenášet bakterie ze zvířecích exkrementů na potraviny.
• Dalším zdrojem bakterií může být znečištěné kuchyňské zařízení.
• Uchovávání syrových potravin nad nebo vedle potravin, které se dále nebudou tepelně upravovat, např. při nevhodném uskladnění syrového masa v chladničce, může šťáva a krev odkapávat, a tím kontaminovat hotové pokrmy uskladněné níže.
• Pokud při nákupu nejsou potraviny jako kořenová zelenina, syrové maso a drůbež řádně zabaleny, v nákupní tašce pak může dojít ke kontaminaci ostatních potravin z hlíny ze zeleniny nebo šťávy z masa.

Prevence křížové kontaminace:

• Při nákupu rizikových potravin (syrového masa, vejce, kořenové zeleniny) dbejte na to, aby byly tyto potraviny řádně zabaleny, nejlépe v dalším mikrotenovém sáčku, a nemohly tak kontaminovat ostatní potraviny v tašce, nebo je uložte zvlášť do nákupní tašky.
• Uskladňujte syrové potraviny v chladničce odděleně, nejlépe pod potravinami určenými k přímé spotřebě, které se již dále neupravují, tak aby nedocházelo k odkapávání šťávy na tyto potraviny. Popřípadě rizikové potraviny uložte do plastových nebo skleněných krabiček s víkem.
• Omyté potraviny (ovoce, zeleninu) neukládejte zpět do původního obalu, ale do čistého mikrotenového sáčku a krabičky.
• Potraviny mějte vždy zakryté. Tím zabráníte kontaminaci způsobené hmyzem.
• Pro krájení a přípravu potravin určených k přímé konzumaci a hotových pokrmů používejte jinou sadu kuchyňského vybavení (nože, prkénka, které jsou nejlépe barevně odlišené), než které jste používali pro přípravu syrových potravin. Pokud to není možné, ujistěte se, že vybavení a pracovní plochy jsou před manipulací s hotovými pokrmy a potravinami důkladně umyté a vysterilizované. Staré prkénko na krájení, které má hluboké řezné rýhy, trhliny a praskliny by se nemělo používat.
• Hotové pokrmy nedávejte v žádném případě do nádob, ve kterých byly předtím syrové potraviny (maso, drůbež, vejce), aniž byste tyto nádoby důkladně umyli.
• Umývejte pracovní plochy a ruce mycím prostředkem a opláchněte vodou po každé manipulaci se syrovým masem, drůbeží, vejci a kořenovou zeleninou. Ruce si umyjte také vždy po použití toalety nebo manipulaci s odpady.
• Hmyz, hlodavci, domácí zvířata a ptáci by se neměly dostat do styku s potravinami, kuchyňským náčiním nebo pracovními plochami pro přípravu pokrmů. Mohou roznést bakterie přímo na potraviny nebo na místa, ze kterých může dojít ke kontaminaci potravin.
• K ochutnávání pokrmů používejte jiné kuchyňské náčiní než pro míchání pokrmů.
• Prostory a vybavení pro manipulaci s potravinami udržujte v čistotě. Pravidelně vyměňujte utěrky na nádobí, zástěry a ručníky. Pokud je to možné, používejte jednorázové papírové utěrky a odkapávač na nádobí.
• Zabraňte nadbytečné kumulaci smetí a zbytků.

Z výše uvedeného plyne, že nic co se již dále nebude tepelně upravovat tak, aby došlo ke zničení bakterií, by nemělo přijít do styku s ničím, co může být kontaminováno.

Použité zdroje:

• http://www.thre­erivers.gov.uk/…on­tamination
• Informační centrum bezpečnosti potravin – křížová kontaminace potravin
• http://www.agro­navigator.cz/az/vis­.aspx?…

Samozřejmě, že je to ta nejhorší varianta, protože na nás je, abychom učinili změnu. Upravili si jídelníček a zvýšili pohybovou aktivitu. Ačkoliv tohle spousta lidí ví, neví zcela jak na to. Co tedy mohu jíst, co bych neměl, jak moc se musím omezovat, či naopak co dělat není nutné. Jaký pohyb je pro mě ten vhodný, kdy mám cvičit, jak dlouho, potřebuji dřít v posilovně, nebo mi stačí procházky?

Na druhou stranu jsou i lidé, kteří si myslí, že přesně ví, co mají dělat. Ale po čase zjistí, že nic z toho, co si přečetli, slyšeli nefunguje. Nejí, jí, cvičí, necvičí a jako by to bylo pořád stejné. Ne-li horší, když už se pokusí o nějaký další pokus, který má přece zaručeně vést k hubnutí. Takže to vede k depresím, k naštvanosti na sama sebe, podrážděnosti. Je to takový začarovaný kruh, ze kterého se pořád nedaří „vymanit“.

Na začátku čehokoliv se domníváme, že všechno zvládneme sami. Avšak po cestě střídavých úspěchů a neúspěchů spousta lidí zcela rezignuje. Ale zcela zbytečně.

Nebojte se a požádejte o pomoc odborníka (čím dříve, chcete se změnou začít, tím lépe, ať se vyvarujete chyb od samého začátku), který s vámi rozebere všechny chyby, které děláte (a často je i víte), ale zejména vám řekne, jak je napravit. Co dělat, abyste konečně dosáhli svého cíle. Jen na co je třeba se připravit – půjde to pomalu. Je to obvykle běh na dlouho trať (a to o to déle, čím déle jste se tím trápili sami). Avšak je jedno, kdy začnete, je jedno kolik vám je let. Závisí jen na tom, jak moc chcete a zda si necháte poradit. U výživového terapeuta byste se měli cítit dobře, neměli byste se mu bát říci, s čím máte největší problém, co vás trápí. Jakmile byste mu lhali, jste sami proti sobě.

Mým cílem je klientům sestavit individuální plán, který by měl co nejvíce vyhovovat, aby nebyl problém všechny doporučované změny zautomatizovat. Aby za pár měsíců člověk ani nevěděl, že to jde dělat jinak. A často nechápal, že to dělal jinak. To je předpoklad, že se klient nevrátí ke svým starým stravovacích návykům.

Nyní se podívejte, že opravdu platí, že nikdy není pozdě. Výsledky se dostaví, jen nesmíme chtít všechno hned a zázrakem.

Paní Alena, 50 let

• chronická dietářka
• snížená činnost štítné žlázy

Výsledek:

• po 7 měsících úpravy jídelníčku a 3,5 měsíce zvýšené pohybové aktivity (doma s činkami, 2 x týdně 0,5 hod na vibrační plošině)
• úbytek 15,8 kg z celkové hmotnosti
• z toho –15,5 kg tuku = – 11,5 % tuku v těle

Paní Martina, 36 let

• na mateřské dovolené
• obrovské chutě na sladké

Výsledek:

• po 5 měsících úpravy jídelníčku
• úbytek 8,7 kg z celkové hmotnosti
• z toho –7,3 kg tuku = – 5,5 % tuku v těle

Pan Dušan, 43 let

• podnikatel
• nebyl čas na jídlo a pohyb

Výsledek:

• po 2,5 měsících úpravy jídelníčku
• 0,5 kg z na celkové hmotnosti
• z toho –5 kg tuku = – 5,1 % tuku v těle

Podívejte se na historii výsledků na facebooku http://www.fa­cebook.com/…111567­934895.

Buďte také úspěšní, spokojeni sami se sebou a hlavně chraňte svoji zdraví. Důležité je naučit se, co mám jíst. Zjistit kolik energie potřebuji právě já. Naučit se vhodněji nakupovat. Jak si sestavit jednotlivé chody. Co si vzít, když nestíhám. Proč se nevyplácí odbývání se. Ale rozhodně nemít výčitky, když prostě všechno nejde podle „plánu“. Každá změna k lepšímu se počítá.

V poradně Viviente vám dokážeme, že ke zdraví a štíhlosti je potřeba se vhodně projíst…a to zní dobře, ne? Více o poradně Viviente najdete zde: http://www.wix­.com/…nte/vivi­ente .

Avšak je to těžké, o hubnutí se stále někde něco píše. "Tohle jezte v tolik a do tolika, tohle vůbec nejezte. Tohle pijte každé ráno před jídlem. Hodně zeleniny a ovoce. Přílohy omezte. 5× denně a po malých dávkách." Atd. atd. Tyhle obecné rady a zásady všichni známe, většina má na sobě i vyzkoušených, ale tak nějak bez výsledku – až na ten, že za chvíli je ta ručička na váze zase výš. Čemu máme tedy věřit, a jak máme zhubnout natrvalo? Otázku, kterou si totiž na začátku málokdo položí je,  jak mám zhubnout právě já? Jsou pro mě všechny ty restrikce, které panují okolo hubnutí, diet, nutné? Opravdu nemůžu jíst pečivo, když ho mám tak ráda? To si nesmím dát banán, protože má hodně cukru? Na svačinku si mám vzít jen zeleninu? Naposledy bych měla jíst v 17h, i když chodím spát pozdě večer?

Dost – postupně, zábavně, bez stresu a natrvalo.

Tento článek vás krok za krokem provede články, které byste si měli přečíst, než se rozhodnete hubnout. (Že už  to všechno znáte? To byste tento článek nezačali ani číst.) Po přečtení všech informací, varování, návodů pochopíte, jak se dá zhubnout natrvalo. Správné hubnutí je proces, který má vést postupně k vytouženému výsledku: zdraví, spokojenost sam(a) se sebou, sebevědomí. Avšak samotný proces hubnutí vás musí bavit – vždyť to má být navždy. Nesmíte stále řešit, co můžete a co nesmíte. To byste se z toho zbláznili. Jen se snažte dát svému tělu to nejlepší. Naučte se nově nakupovat a hledejte vhodné výrobky.  Vymýšlej­te z těchto potravin nová jídla. Čím pestřejší, tím lepší.

1. Zjistěte složení vašeho těla – důležité je znát  zejména bazální metabolismus, aby se zjistila vaše minimální denní potřeba energie pro zachování životních funkcí. Důležité je znát stav svalové a tukové hmoty z důvodu posouzení změn max. měsíc po úpravě stravování, popř. i pohybové aktivity. Ověření, zda proběhla pouze redukce tuku a nedošlo k odbourávání svalové tkáně. 

http://www.vi­viente.cz/diag­nostika-a-analyza-slozeni-tela/

2. Přečtěte si, jaké má následky na stav organismu hladovění či dodržování jídelníčku, který není sestaven dle individuálních potřeb (na základě analýzy složení těla). Spousta lidí se snaží jíst dle obecných zásad, jídelníčku v časopisů – avšak co když vaše tělo potřebuje zcela jiné množství energie, pro zachování životních funkcí? Co když se omezujete příliš a místo, aby to k něčemu bylo, to má spíše negativní dopad (zadělávání na jo-jo efekt)? 

http://www.vi­viente.cz/bazal­ni-metabolismus/

3. Samotné rady, jak zdravě zhubnout jsou už dost "profláklé", ale tyhle vás mají za úkol povzbudit a uklidnit. Každopádně jsou to rady stále velmi obecné a jen tohle do praxe nestačí. Proto doporučuji číst stále dál. 

http://www.vi­viente.cz/jak-zhubnout/

4. Vhodný jídelníček je o vyváženosti o komplexnosti. Nestojí to vše na jednom jídle či potravině.

http://www.vi­viente.cz/jak-si-sestavit-vyvazeny-jidelnicek/

5. Pitný režim je jedna z věcí, která by se měla současně s úpravou jídelníčku pilovat.

http://www.vi­viente.cz/pit­ny-rezim/

6. Bílkoviny jsou jedny z živin, na které se při hubnutí často vůbec nemyslí. Myslí se na množství tuku v jídelníčku. Hlavně, aby ho bylo co nejméně, ale když se zeptám někoho na bílkoviny, často ani spousta lidí neví, v jakých potravinách je hledat.  Avšak pro zachování svalové hmoty, zabránění pocitu hladu, jsou zcela nezbytné.

http://www.vi­viente.cz/bil­koviny-a-hubnuti/

7. Hubnutí je jen bonus při úpravě jídelníčku. Na 1. místě je "ozdravění" organismu. Proto je důležité nemyslet, jen na to kolik tuku sníme či nesníme, ale mimo jiné hlídat obsah soli v potravinách, které jíme a vědomě hlídat solení.

http://www.vi­viente.cz/sul-dobry-sluha-zly-pan/

8. Tak a jak vlastně vybrat vhodné potraviny? Jak je nakoupit, aby obsahovaly, co mají, neměly, co nemají mít a přitom ještě byly dobré? Začněte malým nákupem a ochutnejte. Uvidíte, že to hubnutí stojí na malé změně, která musí začít při nakupování.

http://www.vi­viente.cz/naplnte-si-lednicku-zdrave-a-chutne/

9. Nemůžeme vynechat výběr ani uzenin a masných výrobků, jelikož ty by v ledničce málokdo oželel. Vždy se dá vybrat vhodnější varianta.

http://www.vi­viente.cz/jak-vybrat-vhodne-uzeniny/

10. Až budete mít zvládnuté stravování a budete vědět, že nehladovíte či neomezujete stravu více než je nutné, doporučuji do svého života přidat i libovolnou pravidelnou po­hybovou aktivitu. Najděte si tu svoji. Avšak nesnažte se hubnout jen pohybem. Bohužel může se stát cokoliv a četnost pohybové aktivity může klesnout z 5× týdně na 0. Což je pro tělo mnohem horší než z 2 x týdně na 0. Vyvážená, častá a pestrá strava bude vždy na prvním místě – jíst musíme pořád .

http://www.vi­viente.cz/bez-pohybu-to-nejde/

A důležitá rada nakonec – nehledejte složitosti tam, kde nejsou. 

Důvody vedoucí k očistě organismu:

- detoxikace organismu od toxických a škodlivých látek 
– zdravotní potíže: zažívací potíže, zácpa, alergie, ekzémy a jiné kožní problémy
– dlouhodobá únava, stres
– touha zhubnout
– z důvodu "nastartování" metabolismu
– pro dobrý pocit

Nejznámější druhy detoxikačních kúr:

- hladovka čili půst s důrazem na pitný režim (nedoporučuji hladovky, dbát na pitný režim ano)
– pití ovocných nebo zeleninových šťáv (doporučuji je zařadit do vyváženého jídelníčku – např. v rámci dopolední svačinky)
– pití bylinkových (detoxikačních) čajů (můžeme je zařadit do svého pitného režimu)
– jablečná kúra (jednostranná strava, vedoucí k nedostatku živin, a aby se člověk nasytil sní větší množství, tím pádem i jednoduchého sacharidu a často i více energie než by člověk snědl ve vyváženém jídelníčku, aniž by strádal na ostatní potřebné složky stravy)
– rýžová dieta (další jednostranný druh stravování deficitní na plnohodnotný zdroj bílkovin)
– doplňky stravy – koktejly… (finančně náročné, účinky často nepodložené, spíše jde o placebo efekt)
– výplachy střev (hrozí zdravotní rizika, narušení střevní mikroflóry, navíc účinek je opět krátkodobý, jelikož se řeší důsledek a ne příčina problému)

Asi každý z nás by nějaký důvod k detoxikaci svého organismu našel. I o nějaké metodě vedoucí k detoxikaci jste určitě již slyšeli či dokonce i na vlastní kůži vyzkoušeli. Avšak vyřeší se jednodenní kúrou (až týdenní dietou) to, co v našem životním stylu odbýváme mnohem delší dobu? Odpovědět si musí samozřejmě každý z nás. Avšak tento článek by spíše chtěl nastínit, co mohou způsobit jednotlivé metody tzv. očisty a jak důvody vedoucí k potřebě očisty eliminovat na minimum.

Hladovka, půst, odlehčovací dny

Stále si spousta lidí v dnešní době myslí, že pokud nebudou jíst, pročistí svůj organismus a ještě se zbaví rychlým způsobem "přebytečných" kilogramů. Avšak k čemu v organismu dochází, když si řekneme, že nebudeme den (více dnů) jíst?

Ačkoliv pro mnoho lidí není problém den či více dnů nejíst, tito lidé si neuvědomují, jaký dopad to má na organismus. Co se děje, když organismus nedostává živiny či nezískává spektrum živin, ale jednostrannou stravu založenou na jablkách, rýži, "tukožroutské polévce". Hladovění více než jeden den sebou přináší nemalá zdravotní rizika. Již na začátku hladovění se může projevovat podráždění, nervozita, nemožnost se soustředit a o únavě nemusí být asi ani řeč. Tyto příznaky pociťují nejvíce osoby citlivé na pokles hladiny glykémie (cukru v krvi) či lidé s nižším krevním tlakem. Tyto projevy však na sobě vnímáme a neměli bychom je potlačovat. Zejména z toho důvodu, že následující pochody jsou pro organismus mnohem vážnější a dlouhodobější, jen se neprojeví ihned.

Zásadní je snížení obranyschopnosti, neboli dochází k poklesu imunity a organismus je snáze napadnutelný jakoukoliv nákazou.

Dále přichází důležitá informace zejména pro osoby, chtějící tímto způsobem zhubnout (slovíčko "nežer"  bohužel mnoho lidí s nadváhou či obezitou slyšelo). Při déledobějším hladovění si tělo nebere zásoby pouze z tuků, ale využívá jako zdroj energie i bílkoviny, a proto dochází k poklesu svalové hmoty v těle (už po týdnu). Tím pádem dochází ke snížení bazálního metabolismu a člověk pokud takto nevydrží jíst již celý život, přibere často více než zhubnul. Avšak dochází navíc k prostoru pro tvorbu celulitidy. Jelikož prostor, kde dříve bývalá svalová hmota je zaplněn tukovou tkání.

Další viditelné projevy hladovění jsou snížení kvality pleti, padání vlasů, lámání nehtů. Avšak tyto příznaky nastávají i u jednostranných a nevyvážených diet.

Informace, nad kterou většina z řad "hladovkářů" ani nepomyslela je, že hladovění urychluje vznik osteoporózy, proto by si zejména více ohrožené ženy měly moc dobře rozmyslet, zda chtějí takové riziko podstoupit.

Kontrola:

Magické čísílko na váze, nebo ručička pohybující (rapidně) se směrem dolů nás často motivuje v tom, že děláme dobře, když hladovíme či když jsme si předem dovolili pití pouze čajů či ovocných šťáv. Avšak pokud je právě to čísílko za týden nižší o více než 1 kg, musím vám oznámit, že se jedná zejména o úbytek vody, kterou organismus nadměrně zadržoval. Neboli pokud si přečtete na doplňku stravy, v reklamě, že můžete dosáhnout úbytku hmotnosti o  více než 2 kg za týden (za měsíc 8 kg a více), je to sice možné, ale půjde jen o odvodnění organismu (typické u tukožroutských polévek, při rýžových dietách). Avšak pokud jde o redukci pouhého tuku, za týden nemůžete očekávat úbytek o více než 1 kg (ideální rychlost hubnutí je 2–4 kg za měsíc).

Pokud:

- jíte denně 1 kus ovoce
– jíte denně min. 3 porce zeleniny (např. ke snídani rajče, na oběd misku zeleninového salátu, k večeři papriku)
– vypijete v průběhu dne 1,5 – 2 l tekutin (voda, pramenité vody, ovocné, zelené či bylinkové čaje)
– jíte denně min. 1 probiotický výrobek (jogurt, zakysaný mléčný nápoj – kefír, zákys, jogurtové mléko, acidofilní mléko)
– upřednostňujete pečivo ze žitné mouky či pečivo s nejrůznějšími zrníčky nad bílým pečivem
– upřednostňujete rostlinné oleje před živočišnými tuky (máslo, sádlo)
– dáváte si záležet při výběru uzenin a kupujete zejména výrobky s vysokým podílem masa a nízkým obsahem soli
– nekupujete instantní pokrmy a vyvarujete se fast foodům
– nedosolujete jídlo na talíři (a už vůbec, aniž byste ochutnali)
– nepijete colové nápoje a sladké limonády (či jen velmi příležitostně)
– snažíte se umírněné konzumovat alkohol (ženy ne více než 0,2 dcl vína či 0,3 l piva, muži 0,4 dcl vína a 0,5 l piva)
– neodbýváte své svačinky čokoládovými tyčinkami, oplatkami či buchtami
– snažíte se omezovat rafinovaný cukr buď na minimum, či se snažíte sladit medem či třtinovým cukrem
– si najdete alespoň 2× týdnu čas na jakoukoliv pohybovou aktivitu (trvající alespoň 45 min) či každý den v týdnu na 30-ti minutovou chůzi

rozhodně nepotřebujete podstupovat žádnou detoxikační kúru ani očistu, jelikož se snažíte o svůj organismus pečovat neustále.

Pokud však většinu z jmenovaných zásad nedodržujete, nehlídáte se, ani vám bych žádnou z očistných krátkodobých kúr nedoporučovala. Jelikož budou zcela zbytečné, ale budou stát krátkodobě mnohem více sil, než kdybyste se rozhodli podstoupit celkovou úpravu životního stylu. Krůček po krůčku. Nic radikálního, naopak aby vás změny bavily, nic si zcela nezakazovali a uvidíte, že takový přístup je k tělu mnohem šetrnější a jeho efekt dlouhodobý = udržitelný.

A nakonec:

Samozřejmě, že vám nikdo neříká, že dbát na pitný režim, pití ovocných a zeleninových šťáv, pití bylinkových čajů, konzumace jablek či rýže je špatně. Naopak, ale nic se nemá přehánět, proto je vhodné od všeho trošku zařadit každodenně do svého jídelníčku. Rozhodně na tom nezakládat celé stravování. A když přece jen z psychologického hlediska se vám bude líbit pocit, že se vám tělo "pročistí", vyvarujte se dlouhodobým dodržováním jakýchkoliv kúr, ať nedojde k nabourání metabolismu a úbytku svalové tkáně. (To, co vyhovovalo Vaši kolegyni, vůbec nemusí pasovat vám.) A i při něm se snažte jíst alespoň probiotické výrobky, které jako jediné mají vliv na úpravu mikroflóry (ale ty zase potřebují ke svému účinku vlákninu, takže jednodušše nejíst nelze ).

Co je BED?

V případě BED se jedná o diagnózu charakterizovanou pravidelným záchvatovitým přejídáním bez kompenzačních mechanismů (laxativa, zvracení apod.), tím se liší od mentální bulimie. Pro epizody přejídání je charakteristická jak ztráta kontroly nad příjmem jídla, tak i excesivní velikost spořádaných porcí. Pacienti jedí rychle, jedí dokud se necítí nepříjemně plní, jedí velká množství, a to i přes to, že se necítí hladoví. Často jedí o samotě, protože se sami za sebe stydí a po jídle cítí pocit viny. Záchvaty přejídání se někdy střídají s omezováním v jídle až hladověním. Výsledkem může a nemusí být nadváha. Není totiž výjimkou, že postižená osoba, jak jsem zmínila výše, drží po záchvatu hladovku nebo intenzivně cvičí, aby si udržela stále stejnou váhu. V takovém případě se nejbližší osoby nemusí o poruše vůbec dozvědět. Jedno z kritérií, které určuje, že se jedná skutečně o BED je záchvatovité přejídání, které se objevuje minimálně 2× týdně po dobu 6 měsíců.

Co vede k binge eatingu?

Stejně jako u bulimie nebo anorexie jsou podmětem této poruchy z velké části psychické potíže vyvolané nespokojeností se sebou sama nebo se vším co se děje kolem postižených osob. Dalšími podměty jsou sociální a kulturní faktory (dnešní ideál krásy), držení diet nebo samotná nálada. Postižená osoba se celý den zabývá jídlem. Veškeré pocity (strach, očekávání, radost, potěšení, vina), prožitky a úvahy souvisejí s jídlem. Známe to všichni, špatný den v práci, ve škole nebo hádka s drahým protějškem a kousek čokolády je vysvobozením. Pokud to zůstane jen u kousku čokolády, pravděpodobně jde jen o zvyk, který můžeme celkem snadno řešit. Pacienti s BED jedí ale obrovské porce jídla, jedí velmi často a nejedí, protože by měli hlad. Hlavním hybatelem je strach, frustrace, úzkost nebo hněv. Problém potom není určován tělesnou hmotností, ale vztahem k samotnému jídlu.

Koho postihuje BED?

Záchvatovité přejídání postihuje obě pohlaví, v 85% se však vyskytuje u žen a dívek. Může se rozvinout u kohokoliv bez ohledu na věk. Někdy se v rodinách přenáší jako navyklý způsob v určitých chvílích. Zde si neodpustím poznámku o stravování doma a mimo domov, aneb studenti mi dají za pravdu. Přes týden mimo domov se většina z nás stravuje střídměji než o víkendech trávených doma, kde máme k dispozici plnou lednici, maminčinu stravu a nevyhnutelný pocit babiček, že je pořád co spravovat.

Zdravotní důsledky BED

• nedostatek vitaminů a minerálních látek (často postižení konzumují živinově neplnohodnotné potraviny bohaté na tuky a cukry)
• nadváha až obezita
• diabetes mellitus
• problémy se srdcem a cévami (s krevním tlakem)
• problémy s pohyblivostí a kloubním aparátem
• rakovina
• porucha může přejít až do anorexie nebo bulimie

Zeptejte se sami sebe

• Cítíte ztrátu kontroly při jídle?
• Veškerý čas trávíte přemýšlením o jídle?
• Jíte v tajnosti (sami)?
• Jíte až do pocitu, kdy se cítíte plni a nepříjemně?
• Jíte, abyste utekli od starostí nebo abyste se utěšili?
• Cítíte se po jídle znechuceni nebo zahanbeni?
• Nemůžete přestat jíst i přes to, že chcete?

Léčba BED

Léčba se podobá léčbě bulimie s tím rozdílem, že terapie se soustředí na epizody přejídání a terapeuti se zaměřují na stavy při těchto záchvatech. Podstata léčby je řešení stavů a věcí, které záchvaty vyvolávají a posléze změna stravovacích návyků.

Pokud někteří z vás mají pocit, že právě BED je vysvětlení vašich potíží se stravováním, neostýchejte se vyhledat pomoc odborníka.

Zdroje:

• Reach out.com. What is binge eating disorder?[online]. [cit. 2010–08–30]. Dostupné na World Wide Web: <http://au.re­achout.com/…ing-disorder>.
• HELPGUIDE.ORG. Binge eating disorder[online]. copyright 2001–2010 [cit. 2010–08–30]. Dostupné na World Wide Web: < http://www.hel­pguide.org/…di­sorder.htm>.
• NICM. Poruchy příjmu potravy-charakteristi­ka[online]. [cit. 2010–08–30]. Dostupné na World Wide Web: < http://www.ic­m.cz/…rakteris­tika>.
• Viscojis. Záchvatovité přejídání[online]. copyright 2010 [cit. 2010–08–30]. Dostupné na World Wide Web: <http://www.vis­cojis.cz/1/in­dex.php?…>.
• TERENCE WILSON, G. SYSKO, R. Frequency of Binde Episodes in Bulimia Nervosa and Binge Eating Disorder: Diagnostic Consideration. International Journal of Eating disorders, 2009, roč. 42, č. 7, s. 603–610.