Cholesterol

Pod pojmem cholesterol si většina z nás vybaví omezení tučných potravin, lékaře, zdravotní komplikace, ale málo kdo ví, že tento „strašák“ je nezbytnou součástí buněk našeho těla. Aneb článek o cholesterolu od A do Z.

Pod pojmem cholesterol si většina z nás vybaví omezení tučných potravin, lékaře, zdravotní komplikace, ale málo kdo ví, že tento „strašák“ je nezbytnou součástí buněk našeho těla.
Po chemické stránce je cholesterol organickou sloučeninou, která se řadí mezi skupinu steroidních látek – sterolů a patří mezi doprovodné látky lipidů.

Pro tělo je cholesterol nezbytnou stavební složkou, je obsažen ve všech buňkách, podílí se na stavbě buněčných membrán, podporuje tvorbu například žlučových kyselin nebo některých hormonů zajišťujících reprodukci, sehrává podstatnou úlohu při tvorbě vitamínu D a je nezbytnou součástí našeho tělesného metabolismu. Proudění cholesterolu v našich cévách je tedy naprostou nutností, ale měli bychom zbystřit, pokud se nám jeho množství zvýší.

Cholesterol získáváme 2 způsoby:

  • exogenně (přijímaný potravou)
  • endogenně (syntetizovaný vlastním organismem člověka)

Největší množství cholesterolu si naše tělo vyrábí samo v játrech. Potrava tak tvoří jen menší složku celkového příjmu, ale to nesnižuje její roli v důležitosti ovlivnění množství cholesterolu. Nejvyšší koncentrace cholesterolu můžeme nalézt v kožním tuku, slezině, krevním séru, nadledvinách a mozku.

Každý z nás už někdy slyšel o „hodném a zlém cholesterolu“, ale opravdu víme jaký je ten „zlý“ a který je ten „hodný“? Opravdu existují 2 druhy cholesterolu?

Cholesterol je v krvi nerozpustný a proto se potřebuje pro svůj transport v krevním řečišti navázat na přenašeč – lipoproteiny. Tyto lipoproteiny rozlišujeme na lipoproteiny s nízkou hustotou (LDL), vysokou hustotou (HDL), velmi nízkou hustotou (VLDL), střední hustotou (IDL), velmi vysokou hustotou (VHDL) a chylomikra.

  • LDL cholesterol („zlý“) považujeme za škodlivý, protože jeho vysoká koncentrace zvyšuje riziko vzniku srdečně cévních onemocnění. V této formě je cholesterol transportován cévním řečištěm do periferie (tkání), a je tak umožňováno jeho případné negativní působení na cévní stěny.
  • HDL cholesterol („hodný“) je pro nás příznivý, protože pokud je ho v organismu dostatek, vyrovnává škodlivý efekt ostatních tuků a výše zmíněné riziko tak snižuje. HDL cholesterol je transportován z krevního řečiště do jater, a tím působí proti usazování cholesterolových plátů na stěnách cév (nejčastější příčině aterosklerózy).
  • VLDL cholesterol tento lipoprotein přenáší v krvi tuky – triacylglyceroly.
  • Chylomikra transportují cholesterol a triacylglycerol, které se do těla dostaly potravou.

Rizikové hodnoty cholesterolu a triacylglycerolu (mmol/l plasmy):

  • Celkový cholesterol > 5,2
  • LDL-cholesterol > 3,3
  • HDL-cholesterol < 0,9
  • Celkový cholesterol/HDL-cholesterol > 5,0
  • Triacylglyceroly (TAG) > 1,7

Hypercholesterolemie neboli zvýšená hladina cholesterolu v krvi.

Patří do skupiny metabolických onemocnění nazývaných hyperlipoproteinemie, která jsou charakterizována zvýšenou hladinou lipidů a lipoproteinů v plazmě. Hyperlipoproteinemie jsou buď primární (vrozené, geneticky podmíněné) nebo sekundární, kdy je příčinou jiné akutní či chronické onemocnění nebo jiné zevní faktory (strava, fyzická aktivita, alkohol, kouření atd.).

Co zvyšuje hladinu cholesterolu a triacyglycerolu?

Řada rizikových faktorů přímo souvisí s naší typickou nevyváženou stravou s vysokým obsahem energie, cukrů, tuků, cholesterolu a soli.
Za další rizikové faktory je počítáno kouření, vyšší konzumace alkoholu, minimální fyzická aktivita, stres.

Jsou však rizikové faktory, které ovlivnit nemůžeme. Patří sem:

  • pozitivní rodinná anamnéza (výskyt choroby u rodičů, prarodičů, sourozenců atd.),
  • zvláště pak výskyt onemocnění v mladším věku (u mužů do 50 let, u žen do 60 let)
  • pohlaví (u mužů je vyšší riziko)
  • věk

Změna stravovacích návyků je základním opatřením ke snížení krevních lipidů.
Základní principy změn jsou:

  • omezení příjmu tuků (tuky by neměly tvořit více jak 30% z celkové přijaté energie, kdy živočišné tuky tvoří maximálně 1/3 množství přijatého tuku a zbývající 2/3 tvoří pak tuky nenasycené)
  • omezení příjmu cholesterolu na maximálně 300 mg za den
  • zvýšení příjmu vlákniny

Doporučené potraviny při zvýšené hladině cholesterolu:

  • maso – libové (kuřecí, králičí, krůtí, telecí, vepřové)
  • ryby – sladkovodní i mořské
  • zelenina – všechny druhy
  • ovoce – všechny druhy
  • pečivo – celozrnné
  • tuky – oleje, „margaríny“ – ideálně obohacené o rostlinné steroly

Potraviny, jejichž konzumace by se měla omezit:

  • maso – tučné, vnitřnosti, uzeniny
  • žloutky
  • tučné krémy a tučná těsta
  • koncentrovaný alkohol
  • solené pochoutky – chipsy, oříšky
  • sladkosti s polevami, krémy, náplněmi

Onemocnění spojená se zvýšeným cholesterolem:

Na závěr je třeba říci, čemu všemu se vyvarujeme, když dbáme na pravidelnou konzumaci vhodných potravin.

Ateroskleróza

Ateroskleróza je zvláštní formou tvrdnutí tepen. Postihuje člověka tvorbou aterosklerotických plátů, a tím dojde k postupnému zužování průsvitu tepny, což může vést k jejímu úplnému uzavření. To má za následek poruchy tkání a orgánů, které postižená tepna vyživuje. Pokud dojde k úplnému uzávěru tepny, a tím k přerušení přívodu živin, především kyslíku, postižené tkáně většinou odumírají.

Projevy aterosklerózy:

1. Ischemická choroba srdeční (Infarkt, Angina pectoris)
Na celkové úmrtnosti v ČR se srdečně-cévní nemoci podílejí téměř 50% procenty. Kromě výživy, je tohle onemocnění ovlivněno dalšími faktory, a to především:

  • vysokou hladinou cholesterolu v krvi
  • nadměrnou tělesnou hmotností
  • hypertenzí (vysokým tlakem)
  • poruchou glukózové tolerance
  • vyšší hladinou kyseliny močové v séru

Angina pectoris

Srdce je nedostatečně zásobováno kyslíkem. Onemocnění je charakteristické bolestí na hrudi, často s vystřelováním do ramen, do horních končetin, zejména do levé. Bolest bývá vyvolána převážně zvýšenou tělesnou námahou, emocemi, ovlivněna však může být i větrem, chladem, jídlem. K trvalému poškození srdečního svalu sice nedochází, ale tělesná aktivita jedince
je výrazně omezena.

Infarkt myokardu

Bolesti jsou dlouhodobější, intenzivnější a často vznikají i v klidu. Dochází k nim, když je blokádou věnčité tepny akutně, trvale poškozena určitá oblast srdečního svalu. Naděje na uzdravení bezprostředně souvisí i s rychlou lékařskou pomocí a hospitalizací.

2. Mozková mrtvice
Ateroskleróza může postihnout i tepny, zásobující krví mozek. Důsledkem zablokování některých mozkových tepen bývá často invalidita tělesná, ale i duševní často však má za následek úmrtí.

Na závěr bych chtěla říct, že cholesterol je dobrý sluha, ale zlý pán, a to by měl mít každý z nás na mysli. Proto nevyvarovat se celým vejcím, ale nesníst jich ani za týden 10 ks.

 

Zdroje:

  • ČEŠKA, R. Cholesterol a ateroskleróza – léčba hyperlipidémií. 1.vyd. Praha: ALBERTA s.r.o., 1994. 113 s. ISBN 80-85792-04-4
  • HROMADOVÁ, D. Kardiovaskulární onemocnění. Brno: NEPTUN 2004. 190 s. ISBN 80-902896-8-1
  • KOMPRDA, T.; Funkční potraviny, 2010
  • KOMPRDA, T.; Základy výživy člověka. Brno: MZLU 2007. 164 s. ISBN 978-80-7157-655-6
  • NOVÁK, F. Úvod do klinické biochemie. 1.vyd. Praha: Karolinum, 2002. 342 s. ISBN 80-246-0366-7

Komentáře

1 komentář
    • 27. 1. 2012 v 11:26

    Děkuji za článek, konečně nějaké informace založené na odborném podkladě. Chystám se napsat článek o vlivu kardio pohybových aktivit na úroveň chlolesterolu v těle.