Chondroprotektiva – k čemu slouží, pro koho jsou vhodná, mohou ublížit?

Článek přinášející základní informace o kloubních preparátech, které se na nás zejména o Vánocích valí z televizních reklam, vidíme je v pěkných krabičkách s dárky v lékárnách, ale mají vůbec své opodstatnění? Pro koho jsou vhodné a jak fungují?

Název chondroprotektiva možná většině lidí nic neřekne, ačkoliv všichni se s nimi minimálně setkali. Ať už jste je zahlédli v reklamách většinou ve spojení s nějakou známou osobností (a to zejména v období Vánoc, kdy se pyšní pěknými barevnými krabičkami s dárky navíc), a nebo v lékárnách vystavené v popředí, či jste je viděli u svých rodičů či prarodičů na stole. Avšak osoby, které aktivně sportují, tento název určitě není neznámý, jelikož je to často jejich denní chléb ať už jako prevence či jako pomocník při bolesti v kloubech.

Zjednodušeně řečeno jedná se doplňky stravy (setkáme se často s pojmenováním kloubní preparáty), které působí na náš pohybový aparát ve smyslu, aby zmírnily bolest, zlepšily pohyblivost, podporovaly regeneraci a hojení, popř. působily protizánětlivě. Kdy hlavním cílem je zejména žít kvalitní život bez výrazných omezení. Kdy už sama bolest kvalitu života velmi zhoršuje, obzvláště ještě když jde ještě o nemožnost se hýbat a být často závislý na ostatních.

Onemocnění pohybového aparátu

Onemocnění pohybového aparátu se týká čí dál větší částí populace. Nejvíce jsou ohroženi starší lidé (od 55 let je nárůst rapidní), kdy bolesti kloubů vznikají degenerativním onemocněním kloubů souvisejícím s opotřebením kloubní chrupavky, kdy dochází až k jejímu úplnému zničení.

Další skupinou lidí jsou osoby s autoimunitním onemocněním jako např. revmatoidní artritida, kdy si organismus vyrábí proti vlastnímu tělu protilátky.

Dále do rizikové skupiny patří lidé s nadváhou, kdy jsou klouby nuceny nést velkou zátěž.

A samozřejmě jsou ohroženi vrcholoví sportovci (už i okolo 30 let), kdy jsou klouby dlouhodobě vystavovány nadměrné zátěži.

Zajímavé je srovnání – onemocněním s pohybovým aparátem trpí více ženy než muži.

  • Naopak je však důležité, že i právě nedostatek pohybové aktivity souvisí se zvyšujícím se trendem onemocnění. Zlatá střední cesta je přiměřenost. Tedy min. 30 min chůze nad běžný rámec vašeho denního běžného pohybu. Či se říká 10 000 kroků pro zdraví.

Osteoartróza a Osteoartritida

Nejznámější onemocnění pohybového aparátu je osteoartróza a osteoartritida. Obě tyto onemocnění se projeví velmi obdobně, ale každá má jinou příčinu.

Nejčastěji postihuji velké klouby tzv. váhonosné: kolena, kyčle, páteř a drobné klouby ruky. Projevují se bolestí, otokem, zduřením kloubu, dále i zarudnutím,

Právě u osteoartritidy bývá současně i teplota, jelikož se jedná o zánětlivé onemocnění, které vyvolávají buď bakterie či autoimunitní onemocnění. Toto onemocnění není závislé na věku, a může se objevit již okolo 20 roku života. Typická je ranní ztuhlost kloubů či po dlouhé neaktivitě,

Naproti tomu artróza je vyvolána nadměrným či dlouhodobým zatěžováním. Postupně se odbourává chrupavčitá tkáň kloubu, a dochází tak k patologickým změnám přímo na povrchu kosti. Odbourávají se i měkké pružné tkáně uvnitř samotného kloubu, a tím dochází ke zvýšení tření kostí a snižuje se tlumení nárazů při pohybu. Potíže se spíše zhoršují během dne.

Jak se bránit proti bolestem pohybového aparátu?

Léčení onemocnění pohybového aparátu využívá kromě farmakoterapie také fyzioterapie, někdy je však třeba omezení namáhání postiženého kloubů na minimum. Bohužel často při vyšších stádiích se dostává na řadu pak i chirurgická léčba a náhrada kloubu.

Při léčbě výše popsaných onemocnění se využívají léky ze skupiny nesteroidních antiflogistik (= proti zánětu) – aspirin, ibuprofen či analgetika (tlumí bolest) – paracetamol. Tyto léky mají výhodu, že působí rychle a bolest rychle odeznívá. Avšak jejich nevýhoda je v tom, že jsou to již léky, a tím sebou přináší i vedlejší účinky pravidelného užívání.

Avšak vedle či souběžně s touto metodou omezení bolestí se na trhu vyskytují také právě prostředky, které dlouhodobě ovlivňují stav kloubní chrupavky. Tyto prostředky jsou vyzdvihované právě proto, že nemají žádné nežádoucí vedlejší účinky ani nejsou známé lékové interakce (max. mírné obtíže se zažívacím traktem – průjem).

Tyto látky se pak označují jako SYSADOA = Sympatomatic Slow Action Drug in Osteo-Arthrosis, neboli jako pomalu působící léky v terapii artrózy. Důležité je to, že tyto látky neřeší příčinu, ale odstraňují nepříjemné příznaky, které nemoci přináší – tedy zejména zmírnit bolest a zlepšit pohyblivost kloubu. Mechanismus bývá založen na podpoře syntézy mezibuněčné hmoty chrupavek a naopak na potlačení jejího odbourávání.

Naopak však od léků působí tyto kloubní preparáty pozvolna a klinické účinky se dostavují až s odstupem několika týdnů i měsíců. Proto je třeba být trpělivý a pravidelně užívat a ne za týden bez výsledků jejich užívání skončit. Avšak jejich pozitivní účinky přetrvávají poté dlouhodobě, a i to po vysazení léčby.

Mezi nejznámější se řadí:

  • glukosamin sulfát – známý pro svůj protizánětlivý účinek, jedná se o molekulu vlastní našemu tělu
  • chondroitin sulfát – opět protizánětlivý účinek, často ve spojení s glukosaminem
  • kyselina hyaluronová – aplikuje se přímo do kloubu injekční formou, snižuje tření kloubních ploch
  • metylsulfonylmetan (MSM)
  • diacerein – jedná se o upravený výtěžek z rebarbory
  • kolagen
  • želatina – zvyšuje mechanickou odolnost kloubní chrupavky proti přetížení (avšak pozor, potravinářská želatina, je špatně vstřebatelná, zde se jedná o hydrolyzáty kolagenních bílkovin)
  • Boswellia serrata – Kadidlovník pilovitý

Chondroprotektiva se doporučují užívat 2-3 měsíce zhruba 2x do roka.