Což takhle dát si…špenát?

Štítky:

Špenát nemusí být jen zelená hmota známá ze školních jídelen. Tato listová zelenina se báječně hodí na přípravu typických letních pokrmů. Vyzkoušejte čerstvé křupavé listy špenátu a uvidíte tu změnu.

Už dávno neplatí pověra, že po špenátu vám narostou svaly jako Pepkovi námořníkovi. Tato listová zelenina je zdrojem nejen železa, ale dalších významných nutričních látek a v přípravě pokrmů má široké uplatnění. Pojďme se podívat, co všechno v sobě špenát má.

Původ

Špenát pochází z jihozápadní Asie, kde byl nazýván králem mezi zeleninou. V Evropě se jeho pěstování rozšířilo až ve 14. století a právě tehdy se poprvé v kuchařských knihách objevily recepty ze špenátu. Jeho velký boom nastal koncem 20. let 20. století, zasloužila se o to především postavička Pepka námořníka a po jeho vzoru pak začaly statisíce lidí baštit špenát.

Kdy ho koupit, jak ho uskladnit a zpracovat?

Tuzemský čerstvý špenát bývá k dostání od dubna až do listopadu. Dovozový špenát koupíte po celý rok. V úvahu připadá i další varianta, jak získat špenát a sice si ho vypěstovat. K tomu potřebujete dobře hnojenou půdu a přiměřenou zálivku. Podle odrůdy vám potom takový špenátek vyroste za 37 až 70 dní.

Jestliže se rozhodnete pro první variantu, nakupujte lístky pevné, nesvázané a nezežloutlé. Skladování špenátu by nemělo být delší než 3 dny, po této době totiž vadne a ztrácí na své nutriční hodnotě. Jiná forma uchování špenátu je jeho zmražení, kterému by mělo předcházet spaření horkou vodou a případné nasekání.
Nezapomeňte ani na pečlivé propláchnutí listů. Mladý špenát stačí oprat, osušit a použít syrový do salátů, jinak je nutné ho po dobu pár minut tepelně upravit. Mražený není třeba předem rozmrazovat.
Čerstvý nebo mražený? Většina lidí zná jen mražený produkt, ale chutnější je špenát připravený z čerstvých listů a kromě toho ho můžete v receptech nahradit stejným množstvím mraženého listového špenátu.

Druhy špenátu

špenátové listy

Klasický špenát

Podle doby výsadby rozlišujeme jarní, letní, podzimní a zimní. Špenát z jarního a letního období je křehčí a hodí se ke konzumaci za syrova. Listy podzimního a zimního špenátu jsou tvrdší a proto bychom je měli před samotnou přípravou vždy spařit.

Baby špenát

Křehké jemné lístky velikosti 5 až 10 cm. Vhodný do salátů, polévek nebo na závěr přípravy do těstovin. V hypermarketech ho najdete v chladících boxech v hermeticky uzavřených sáčcích.

Mangold

Z botanického hlediska nepatří mezi špenát, ale má podobný postup přípravy. Jeho využití může být dokonce ještě více rozmanitější než u špenátu. Mangoldové listy jsou oproti těm špenátovým delší, a proto z nich lze tvořit různé druhy závitků.

Čtyřboč novozélandský

Ani tato rostlina se botanicky neřadí mezi špenát. Srovnatelný je ale co se týče obsahu důležitých látek a vitamínů. U nás není příliš rozšířený a na trhu se začíná teprve objevovat. Pokud se rozhodnete ochutnat jeho listy, vydejte se do prodejny zdravé výživy.

Živiny ve špenátu

V zelených listech se skrývá široká škála živin:
– Vitaminy: A, C, E, K, betakaroteny, kyselina listová.
– Minerální látky: vápník, fosfor, draslík, hořčík.
– Poměrně bohatý zdroj bílkovin.

Věděli jste, že?

– V syrovém stavu obsahuje téměř stejné množství vitamínu C jako citróny.
– Špenát rozhodně nevyniká obsahem železa, tento mýtus vznikl začátkem 20. století chybou vědců v desetinné čárce.
– Kyselina listová tlumí vstřebávání vápníku, proto bychom ho měli konzumovat s mléčnými výrobky.
– Lázní v horké vodě ho zbavíme až 70 % dusičnanů.

Ze špenátu jde vykouzlit plno věcí. Nemusí to být jen zelená omáčka, na kterou má jistě plno lidí špatné vzpomínky ze školní jídelny. Zkuste začít třeba saláty, rizotem, špenátovými noky, palačinkami, těstovinami, plackami, bramborami….je toho spoustu :).

Literatura a zdroje:

– KOŘENKOVÁ, Š. Špenát jako zdravý spojenec. Vareni.cz. Dostupné na WWW: http://clanky.vareni.cz/spenat-jako-zdravy-spojenec.
– POŽÁROVÁ, L. Což takhle dát si špenát. Reproprint s. r. o., 2005. 56 s. ISBN 80-903644-1-1.

Štítky: