Diabetes mellitus II. typu

Na 14.11. připadá světový den diabetu. A víte, proč zrovna 14.11.? Tento den se totiž narodil objevitel insulinu Frederick Banting. Po celém světě se pořádají akce pro zvýšení povědomí a programy prevence. Jeden takový jsme si pro vás připravili i u nás v poradně, o kterém si můžete přečíst více ve článku.

Na 14.11. připadá světový den diabetu. Po celém světě se pořádají akce pro zvýšení povědomí a programy prevence. V rámci tohoto dne jsme si připravili i my akční program prevence – nabízíme Vám kompletní analýzu na InBody 230 a rozbor jídelníčku v délce trvání 1,5h za akčních 555 Kč. Jelikož den diabetu připadá na sobotu a my vás nechceme o nic ochudit, tuto akci jsme si pro Vás připravili v pátek 13.11. od 7 do 18 hodin ve výživové poradně Viviente na Kounicově ulici 41 v Brně.

O diabetu jsme vám již několik článků přinesli. Shrňme si tedy, že je to chronické onemocnění látkové výměny, charakteristické nedostatečnou produkcí nebo nedostatečným účinkem inzulinu v organismu. Porucha látkové výměny se týká i bílkovin a tuků, nejenom sacharidů. Patří k jednomu z nejčastějších onemocněních v naší republice. Rozlišujeme mezi diabetem I. a II. typu.

Diabetes II. typu je především nemocí vyššího věku, dříve byl označován jako cukrovka seniorů. Vedle genetických faktorů hraje podstatnou roli nadváha, obezita, nesprávná výživa a tělesná inaktivita. Avšak také stres může být zásadním činitelem. Vidíme tedy, že mnoho faktorů můžeme ovlivnit sami!

Na výskyt diabetu mají významný vliv kvalitativní změny v naší stravě. Rozsáhlý přehled o dietních vlivech na riziko diabetu II. typu byl zpracován v minulosti mnoha autory.

  • Příjem tuků:

Rozhodující je kvalita přijímaného tuku. Vyšší příjem polynenasyených a snad i omega-3 mastných kyselin snižuje výskyt cukrovky. Vyšší příjem saturovaných tuků a transmastných kyselin zvyšuje výskyt cukrovky a prohlubuje inzulinovou rezistenci. V praxi to tedy znamená, že bychom do svého jídelníčku měli zařadit více ryb, semínek, ořechů a rostlinných olejů na úkor másla, sádla, tučných mléčných výrobků, průmyslově zpracovaných cukrovinek a tučného masa.

  • Příjem cukru:

Příjem cukru nehraje ve vzniku diabetu žádnou roli, což naznačovaly i starší studie.  Americká diabetologická asociace připouští  příjem cukrů ve zdravé preventivní dietě. Zajímavé je, že téměř každý pacient sám od sebe lékaři říká, že se cukry nepřejídá a neví, proč diabetem onemocněl. Lidé tedy spojují vznik cukrovky s nadměrným příjmem cukru. Vhodnou edukací je třeba přesvědčit společnost, že diabetes se váže především na vysoký příjem energie obecně a k obezitě, nikoliv čistě k příjmu cukru.

  •  Příjem vlákniny:

Výsledky studií lze shrnout tak, že obilniny pravděpodobně obsahují protektivní faktor pro vznik diabetu a tento efekt není podmíněn jenom konzumací celozrnných potravin, ale spíše je vyvolán konzumací obilovin obecně.

  • Příjem ořechů:

Velmi zajímavé jsou studie zabývající se příjmem ořechů a vztahem k diabetu. Ořechy totiž mají vysoký obsah polynenasyceným mastných kyselin. Podle některých studií snad lze ořechy v prevenci diabetu doporučit, i když některá sledování nebyla tolik přesvědčivá.

  • Příjem kávy:

Další velice diskutovanou otázkou je příjem kávy. Káva obsahuje především kofein. Byla provedena velice rozsáhlá studie u 17 000 Holanďanů ve věku 30-60 let. Trend byl jasně přítomen. Riziko těch, kteří pili 7 a více šálků kávy denně bylo o  50 % menší vůči těm, kteří pili 2 a méně šálků denně. Jiné studie ukázaly, že riziko diabetu 2. typu snižují i tři šálky kávy denně.

  • Příjem bílkovin:

Mnoho let bylo považováno za fakt, že příjem bílkovin nemá žádný vliv na výskyt cukrovky 2. typu. To opravdu platí o bílkovinách rostlinného původu. U masa a živočišných bílkovin to tak jednoznačné není. Jako první byl prokázán negativní vliv tzv. sekundárně zpracovaného masa (uzeniny, paštiky, hamburgery, sekaná). Mírné riziko bylo přítomno i u červeného masa. Z hlediska prevence je tedy optimální konzumace drůbežího masa.

V následující tabulce jsou shrnuty možnosti ovlivnění diabetu dietou:

1

zabránit vzniku obezity, respektive redukce hmotnosti alespoň o 5 %

2

snížení příjmu saturovaných (nasycených) tuků a transmastných kyselin

3

snížení příjmu druhotně zpracovaného masa (sekaná, paštiky apod.)

4

zvýšení příjmu polynenasycených mastných kyselin

5

záměna transmastných kyselin za polynenasycené alespoň ze 2 %

6

příjem potravin s nižším glykemickým indexem

7

příjem komplexních sacharidů – ideálně celozrnných (pečivo, přílohy, vločky…)

8

příjem ořechů a kávy

V našich podmínkách to zejména znamená jíst ovoce a zeleninu, omezit příjem živočišného tuku. Z tuků jsou vhodné spíše ty, které obsahují málo transmastných kyselin (Flora, Rama) a oleje (řepkový, olivový, dýňový, lněný…). Současně jíst více s obsahem polynenasycených mastných kyselin, např. tuky Flora a oleje sojový a kukuřičný.

Ovlivnění dietou je velice důležité v prevenci diabetu. Bohužel ale platí, že populace je typicky vystavována příjmu potravin s vysokým diabetogenním potenciálem, potravinám s významným obsahem živočišného tuku a sekundárně zpracovanému masu.

Současně žijeme v době, kdy je stres všudypřítomný a nepravidelná strava a odbývání se, je na denním pořádku velké části lidí.

Nezbytná je i fyzická aktivita. Platí ale, že není nutná náročný sport, postačuje pravidelná chůze. Denně bychom se měli snažit ujít 10 000 kroků, motivací nám může být krokoměr. Důležité je nalézt optimální pohybovou aktivitu. Je třeba začít pozvolna, aby nedocházelo k přetížení kloubů, úponů jednotlivých zatěžovaných svalů, a tím k následnému ještě většímu pohybovému omezení. Vhodná pohybová aktivita snižuje hodnotu glykémie a zlepšuje schopnost tkání zpracovávat glukózu. Snižuje krevní tlak a hodnoty krevních tuků. Zvyšuje fyzickou zdatnost a funkční stav. Rovněž má pozitivní vliv na psychiku a působí proti depresím.