Hepatitida typu A (žloutenka)

Štítky:

Na území ČR se množí případy virové hepatitidy typu A, laicky označované jako infekční žloutenka. Pojďme si objasnit, co to žloutenka je, jak se léčí a hlavně, jak se jí vyhnout.

Na území ČR se množí případy onemocnění virovou hepatitidou typu A, laicky označovanou jako infekční žloutenka. Pojďme si tedy objasnit, co to žloutenka vlastně je, jak se léčí a hlavně – co můžete udělat pro to, abyste se jí vyhnuli.

Virové hepatitida a žloutenka (ikterus)

Jedná se o onemocnění, které je často nesprávně označováno vžitým názvem „žloutenka“. Tento název má původ v typickém průvodním znaku – žlutohnědém zabarvení kůže, sliznic a očního bělma. Ve skutečnosti je tedy žloutenka (ikterus) pouze klinickým příznakem, který může provázet různá onemocnění, nejčastěji zánět jater (hepatitidu). Zánět jater může být vyvolán nejčastěji působením toxické látky, nebo virovou infekcí.

Podle viru, který dané onemocnění vyvolává, rozdělujeme virové hepatitidy na typy A, B, C, D a E. Typ A je nejznámější a na území ČR nejrozšířenější a je označován též jako nemoc špinavých rukou. (Mluvíme o tzv. fekálně-orálním přenosu viru, neboli se dá říci že nakažený člověk vylučuje virus ve stolici a po toaletě si neumyje ruce – a s nimi dělá dále všechny běžné úkony od šahání na kliku na toaletě po vaření.)

Jedná se zároveň o mírnější infekci, která se obvykle obejde bez trvalých následků na zdraví. Typ B způsobuje závažnější onemocnění, v 5 -10 % případů přecházející do chronicity.

Hepatitida typu A

Původce:

Onemocnění je vyvoláno virem hepatitidy A, který se vyznačuje velkou odolností vůči zevnímu prostředí. Při pokojové teplotě je schopný přežít několik týdnů a zmražený i pár let.

Zdroj:

Primárním zdrojem onemocnění je nakažený člověk. Virus hepatitidy A se nachází v jeho stolici zhruba od druhé poloviny inkubační doby (tedy v době, kdy sám ještě netuší, že je nakažen) do 1- 3 týdnů po propuknutí nemoci. V krvi virus nalezneme jen po krátké časové období, a proto k nákaze krví dochází ve výjimečných případech. Přenos viru stolicí infikovaného člověka (například pomocí neumytých rukou či předmětů, kterých se dotýkaly) tedy patří k hlavním způsobům nákazy. Nakazit se však můžeme i nepřímo, například kontaminovanou vodou či jídlem.

Inkubační doba:

Doba od okamžiku nakažení člověka po propuknutí příznaků se pohybuje mezi 14 a 50 dny, průměr je kolem 30 dnů.

Příznaky:

Objevují se již před koncem inkubační doby, kdy se nakažený člověk začíná cítit slabý a unavený. Postupně se přidávají projevy chřipkové (bolesti hlavy, svalů, zvýšená teplota, rýma), žaludeční a střevní (bolest břicha, průjmy, nadýmání, nevolnost, zvracení). Vzácněji se vyskytují problémy kožní, kloubní (otoky, bolestivost) nebo nervové (bolest hlavy).

Preventivní opatření

Přestože na hepatitidu neexistuje žádný specifický lék, jsou zde opatření, kterými lze výrazně snížit riziko nakažení. Nejlepším „lékem“ může být dodržení preventivních opatření, které spočívají především v správné osobní hygieně a obezřetnosti při výběru potravin.

Účinná prevence žloutenky by měla vypadat následovně:

  • Osvojení a dodržování správných hygienických návyků.
  • Časté mytí rukou, po příchodu domů, před jídlem, po použití toalety…
  • Konzumace nezávadné pitné vody a potravin (zvýšená opatrnost zvláště u nedostatečně tepelně opracovaných nebo syrových potravin, např. zelenina či ovoce – může být omyto kontaminovanou vodou).
  • Zvýšená opatrnost zejména na území exotických krajů, vyhýbat se vodě z kohoutku, a to i při čištění zubů.
  • Aktivní imunizace (očkování).

Léčba

Při podezření lékaře na virovou hepatitidu je nutná hospitalizace na infekčním oddělení. Je nařízena lékařem a nemocný má povinnost ze zákona se tomuto nařízení podvolit. Léčba v akutní fázi onemocnění vyžaduje klid na lůžku v kombinaci s dietními opatřeními, a to jak v průběhu hospitalizace, tak při rekonvalescenci. Dietní opatření spočívají ve vyloučení tučných potravin, přepáleného tuku, uzenin, alkoholu a koření. Zpočátku se podávají převážně sacharidová jídla (starší pečivo, suchary, kaše, kompoty). Později se přidávají bílkoviny (libové maso, tvaroh, mléko).

Rada na závěr

Pokud se i přes dodržování preventivních opatření obáváte o své zdraví, zvažte možnost očkování proti hepatitidě. V dnešní době existují bezpečné a účinné vakcíny pro dospělé i děti. Očkuje se do ramene a po přeočkování za 6 – 18 měsíců by vás měla vakcína chránit na 5 – 10 let. V České republice sice nepatří mezi očkování stanovená vyhláškami, ale je zde možnost si toto očkování vyžádat u obvodního lékaře. Uhradit si ho musíte sami, ale je to investice do vašeho zdraví, takže se vám určitě vyplatí.

Informace čerpány z přednášek Patologické fyziologie a manuálu SZÚ Hepatitidy.

Štítky: