Ketogenní dieta

Redukce hmotnosti s pomocí ketogenních diet – dnes velmi populární a rozšířený trend. K čemu při ketogenních dietách dochází? Proč jsou tak úspěšné? Jaké mají rizika a proč mohou být nebezpečné?

Typy ketogenních diet

Úvodem je velmi důležité říci, že v tomto článku se budeme věnovat ketogenním dietám určeným na redukci hmotnosti. Ty využívají přednostního spalování tukové hmoty v ketóze. Ketogenních diet je totiž více druhů. V medicíně se ketogenní diety užívají například k léčbě epilepsie a dalších závažných metabolických onemocnění.

Princip ketogenních diet

optimální vyvážené stravě pochází zhruba 55 – 60 % z celkového denního příjmu energie ze sacharidů, 15 – 20 % z bílkovin a zbylých 20 – 25 % z tuků. Dospělý člověk má v rámci doporučeného denního přijmu dodat 8400 kJ, kdy rozložení živin by bylo 270 g sacharidů, 100 g bílkovin a 55 g tuků na jeden den (samozřejmě pak individuální hodnoty jsou různé dle potřeb vlastního metabolismu). U ketogenních diet ale toto přibližné rozložení příjmu makroživin neplatí a je vše jinak.

Základem ketogenních diet je totiž výrazně snížený přísun sacharidů (40 – 70 g za jeden den) a zvýšený přísun bílkovin (110 – 170 g za jeden den). Tedy nikde se nehledí na to, jakou má člověk individuální energetickou potřebu. Vždy je předem jasně dané, kolik energie v průběhu diety přijme.

K čemu během ketózy dochází?

S výrazně sníženým příjmem sacharidů dochází k velmi rychlému vyčerpání glykogenových zásob z jater a svalů. Tuky se poté stávají nejsnáze dostupným zdrojem energie pro chod organismu. Když organismus začne využívat jako výhradní zdroj tuk, vznikají tzv. ketolátky. Ketolátky pak slouží jako důležitý zdroj energie pro periferní tkáně – hlavně ledviny, srdeční a kosterní sval. Svalová tkáň je po celou dobu ketózy chráněna právě díky vznikajícím ketolátkám a vysokému příjmu bílkovin. Tělo si tedy během ketózy šahá pouze na tuk, který navíc mizí velmi rychle.

Ketolátky mají během ketogenní diety ještě jednu nezastupitelnou funkci, a to utlumení pocitu hladu působením na neurotransmitery v mozku. S vyplavováním ketolátek pak dochází ke ztrátě pocitu hladu, a také chuti na sladké. To je také jedno z dalších lákadel, které dieta doslova nabízí.

Tedy vše se zdá být naprosto ideální, že? Pozor ale, ne všechno je u ketogenních diet ideální. A také, ne pro všechny je dieta vhodná.

Úskalí a nebezpečí ketogenních diet

Vzhledem k tomu, že ketogenní diety jsou velmi striktní, nejsou vhodné pro každého. Kontraindikovány jsou u těhotných a kojících žen, osob alergických na laktózu, syrovátkovou a sójovou bílkovinu. Dále u osob trpících poruchou glukozové tolerance, onemocněním diabetes mellitus I. a II. typu, jakýmkoliv jaterním, ledvinným či srdečním onemocněním, funkčními poruchami gastrointestinálního traktu, poruchami krevní srážlivosti, dnou, osteoporózou či u osob užívající antidepresiva.

A i přesto, že nespadáte ani do jedné z výše jmenovaných skupin, nemusí vám ketogenní dieta plně sednout. Mezi nejčastější nežádoucí účinky patří bolesti hlavy, migrény či extrémní změny nálad. To je právě z důvodu vzniku ketolátek, které působí na mozkovou činnost. Někdo pociťuje výkyvy nálad více, někdo naopak nemusí vůbec. Vše je velmi individuální. Během diety se dále můžete setkat se vznikem zácpy, s únavou či malátností. Únava a malátnost je velmi častá, a to díky sníženému příjmu sacharidů. Tělo se zkrátka neumí vyrovnat s tak nízkým příjmem sacharidů a dostává se do hypoglykemie. Opět, ne u všech se hypoglykemie projevuje a někdo naopak nemusí být unavený vůbec. Spíše je to ale výjimečně a zpravidla se se stavem únavy alespoň na počátku diety setkáváme.

(Z praxe pozitivněji reagují lidé s vysokým % tuku v těle, naopak lidé, co si chtějí zhubnout 5-15 kg ruku v těle, dietu snáší velmi negativně… .)

Přechod mezi ketózou a běžnou stravou

Takže hubneme jako o závod, ručička na váze jde dolů a my jsme radostní. Co ale bude dál? Jak z ketózy ven a jak zase začít normálně jíst? To už je druhá věc, o které se příliš nemluví.

Už jsem si řekli, že do ketózy se dostaneme omezíme-li v jídelníčku přísun sacharidů a navýšíme-li příjem bílkovin. To zajistíme buď totální změnou jídelníčku (vynechání všech sacharidových zdrojů – pečivo, přílohy, ovoce, slazené mléčné výrobky, atp. a zařazením bílkovinných jídel – maso, masné výrobky, tvrdé sýry, cottage sýry, tvarůžky či bílky). Popřípadě si můžeme pomoci produkty firem nabízející ketogenní diety. Jedná se instantní jídla, jejichž nutriční složení je plně přizpůsobeno k navození stavu ketózy (za den je snězeno max. okolo 2400 – 3200 kJ dle výšky!!!). Tyto firmy standardně nabízí koktejly, omelety, polévky, kaše či tyčinky. A tyto „sáčky“ opravdu zažívají svůj velký boom a pojem „ketodieta“ se skloňuje ve všech pádech. A lehce se jí dá podlehnout, i přes vysoké ceny za jednotlivé instantní pokrmy.

Ketózu jsme zvládli a přichází přechod na běžnou stravu. Právě ten přechod je velmi důležitý a stává se často kamenem úrazu. Tělo v tu chvíli prahne po sacharidech, které jsme jim během ketózy odepřeli. A pokud tělu v tzv. přechodové fázi dopřejeme sacharidů příliš, obratem si je uloží. Důležité je tedy vystihnout ten moment a vědět jak optimálně jíst a hýbat se – jedině tak předejdeme jojo efektu. Ale toto pak málokdo umí… . Umí buď jíst nebo nejíst. Takže i když výsledky s ketodietou jsou až neuvěřitelné, je to jen zkratka, jak se dostat k tomu, co je základ – vyvážený optimální jídelníček a přiměřená pravidelná pohybová aktivita. Jen ten, kdo to pochopí, opravdu zvítězí.

Vítězství totiž není 20 a více kilogramů zhubnout, ale udržet si dosažený výsledek.

Tento stav se dá zvládnout a právě na tomto místě bych doporučovala navštívit výživového terapeuta, který vás naučí přejít na onen vyvážený optimální poměr živin a rozumný jídelníček. Jelikož v tomto okamžiku se také lehce stává, že člověk se začne bát jídla více než je nutné a z každého sousta „navíc“ má strach. O sacharidech ani nemluvě, avšak cílem rapidního zhubnutí nebylo držet dietu do konce života, ale metabolismus zrychlit a naučit se pracovat s pravidelně dodávanou energií. Takže správě jíst je důležité. Otázka, zda toto instantní jídla dokáží naučit…?

Závěrem..

Je tedy na každém z nás, zda ketogenní dietu zkusit či nezkusit. Vidina rychlého  zmenšení tukových zásob je více než lákavá, avšak něco za něco. Striktní režim, omezení se ve stravě a velké riziko vzniku jojo efektu – to vše nás může v průběhu ketogenní diety potkat.

 

Doplnila: Bc. Sandra Schmidová

 

Komentáře

3 komentáře
    • 11. 9. 2018 v 0:08

    S proteinovou dietu mám dobré zkušenosti, protože mi pomohla zhubnout z 76 kg na 63 kg a to za 3 měsíce. Ze začátku se hubne snadno, tělo se odvodní a tělo „splaskne“ a je to už těžší. Každopádne co se týče těch sacharidů, tak doporučuji spíše ještě méně. Já nejdříve zkoušela cca 45-50 g sacharidů na den a nemohla jsem se dostat do stavu ketózy. Snížila jsem to na 30 gramů sacharidů denně a už to šlapalo :) Na proteinovou (keto) dietu nekoukejte pouze na způsob rychlého hubnutí. Je to o tom, že by vás měla naučit zdravě a pravidelně jíst (snídaně, oběd, večeře a svačiny). Jinak kila zas půjdou nahorů :)

    • 11. 3. 2017 v 14:09

    Vynikající článek, který bezvadně vystihuje jeden z dalších módních trendů. Lidé by si měli uvědomit, že pokud nezmění své strvavování a nevynechají potraviny, které do životosprávy nepatří, tak jim žádná dieta nepomůže. Hubnutí není o tom držet dietu, ale být zdráv a stravovat se správně, to znamená že by člověk neměl sledovat módní trenydy, ale měl my se zamyslet nad tím, co potraviny vyvolávají v organismu za reakci. Za svou praxi jsem se setkal se desítkami a možná stovkami klientek, které řeší problém jako je syndrom PCO, diabetes II typu, varixy pánevního dna, nadměrnou únavu, stres, a samozřejmě nadváhu…prakticky všichni po stravě s nadbytkem proteinů. Ono to totiž vůbec není o sacharidech či proteinech, je to o metabolismu, o vnitřním pH nebo o enzymech. Nic z toho vám žádný sáček v organizmu neopraví…myslím že lidská evoluce se vivinula na jiném typu spravování :-)

  1. Jara

    • 3. 1. 2016 v 8:58

    Procenta a KJ, to si nedokazu predstavit, jak bych pocitala.Ketodietu chci zkusit a jsem laktoovovegetariana.Merim 168cm, povanocni vaha 63kg, vek 36, 1dite vek 4roky a vecer pozustava kojeni – lepe bych si to dokazala predstavit na jidelnicku, ktery bych dodrzovala. Jim jednoduse – vetsinou dalaty, zadny slozita jidla, neni na to cas a strava mi fhutna nejvice v prirozene chuti. Uvitam tedy radu tip na jidelnicek, ktereho bych se drzela bez toho aniz bych musela neco pocitat. Dekuji :)