Kokosový tuk – mýty a fakta

O kokosovém tuku se na internetu můžeme dočíst velice protichůdné informace – někde je označován za zázračnou super potravinu, jinde se zatracuje. Máme si ho ve zdravých výživách kupovat nebo raději ne? Jak je to s ním doopravdy?

Na základě protichůdným informacím a bouřlivým diskuzím vydali odborníci ze Společnosti pro výživu přehledné vyjádření dle nejnovější vědecké a odborné literatury a v tomto článku si můžete přečíst jeho shrnutí. Plná verze je dostupná zde (http://www.vyzivaspol.cz/wp-content/uploads/2016/03/je-kokosovy-tuk-skutecne-superpotravina.pdf).

Kokosový tuk se získává z palmy kokosové. Patří mezi jednu z nejvýznamnějších užitkových rostlin. Rozsáhlé plantáže najdeme na Filipínách, v Malajsii, Indii a Indonésii a na Srí Lance. Kokosový ořech  je tvořen tvrdou skořápkou na povrchu, bílou dužinou a kokosovou vodou, která je cennou potravinou. Sušená dužina, nazývaná kopra, obsahuje 60–70 % tuku – jejím strouháním se získává kokosová moučka a slouží k výrobě tuku.

Nerafinovaný kokosový tuk je slabě zelenožlutý s výraznou kokosovou vůní. Používá se pro kuchyňské účely a v kosmetice. Rafinovaný tuk se používá pro průmyslové účely, hlavně k výrobě mýdel, které mají vynikající schopnosti odstraňovat špínu různého původu.

Dále se z kokosového tuku vyrábí kosmetické výrobky, margaríny, jemné a trvanlivé pečivo, mražené krémy, a náhrady kakaového másla.

Označovat kokosový tuk jako kokosový olej není v našich klimatických podmínkách správné, jelikož oleje jsou kapalné.

Při rozhodování, zda je či není kokosový tuk pro nás superpotravinou, je třeba myslet na to, že tuky v potravě nekonzumujeme zvlášť, a vliv tuků na naše zdraví je ovlivněn i různými faktory, např. zda je příjem a výdej energie v rovnováze, jaký je v našem jídelníčku celkový poměr tuků a ostatních živin, jaká je celková skladba mastných kyselin, které přijímáme ze všech potravin. Na rizikové faktory civilizačních onemocnění, mezi které patří například srdečně cévní onemocnění, obezita, vysoký krevní tlak, DM2T a některá nádorová onemocnění, má vliv i společné a nebo protichůdné působení některých živin, které se vyskytují ve stejné potravině.

Z výživového hlediska je u kokosového tuku negativní jeho kvalitativní složení, tj. vysoký obsah (více než 90 %) nasycených mastných kyselin, velice nízký obsah více-nenasycených mastných kyselin (1–2 %) a prakticky nulový obsah kyseliny linolenové.

Na druhou stranu, nasycené mastné kyseliny mají i své výhody, a to vyšší tepelnou stabilitu a bod zakouření. Nerafinovaný kokosový tuk má ale tzv. bod zakouření výrazně nižší než rafinovaný. Proto se nerafinovaný kokosový tuk pro smažení a fritování nehodí. A i kdybychom chtěli použít rafinovaný kokosový tuk, obecně se doporučuje omezit tyto kulinářské úpravy na minimum :-) Takže nás ani kokosový tuk nezachrání.

Doporučení pro příjem a kvalitu tuků je pro naši populaci následující:

  • Příjem tuků by se měl pohybovat v rozmezí 15–30 % z celkového energetického příjmu
  • Více než na množství tuku, by se mělo dbát na jeho kvalitu.
  • Doporučuje se snížit příjem nasycených (do 10 % nebo co nejnižší hodnota) a transmastných (do 1 % nebo co nejnižší hodnota) kyselin. Nasycené mastné kyseliny nemusíme nutně přijímat potravou, jelikož náš organismus dokáže tuto potřebu pokrýt vlastní výrobou. Transmastné kyseliny nepotřebuje naše tělo vůbec. Nasycené a transmastné kyseliny zvyšují hladinu cholesterolu v krvi, a tím i riziko vzniku srdečně-cévních onemocnění.

Mýty a pravdy o kokosovém tuku:

Kokosový tuk a srdečně-cévní onemocnění

Tvrzení: “Obyvatelé ostrova Tokelau, kteří konzumují vysoký podíl kokosového tuky mají přesto nízký výskyt srdečně-cévních onemocnění.

Vysvětlení: Jak jsme psali již na začátku, na vzniku onemocnění má podíl celý jídelníček a ne jen jedna potravina. Obyvatelé kromě velkého množství kokosového tuku konzumovali také hodně ovoce, ryb. Naopak maso (vepřové nebo drůbeží), které obsahuje nasycené mastné kyseliny, se vyskytovalo jen svátečně. Oproti naší stravě je tedy jejich strava velice odlišná. Kromě kokosového tuku neměli, narozdíl od nás, ve stravě téměř žádné jiné zdroje nasycených tuků a cholesterolu.

Konzumace ryb, ovoce a zvýšená fyzická aktivita má hlediska srdečně-cévních rizik ochranný účinek.

Obyvatelé sousedního ostrova Pukapuka, kde konzumují méně kokosového tuku však  mají hladinu cholesterolu ještě o 1 mmol/l nižší než obyvatele ostrova Tokelau.

Kokosový tuk a diabetes 2. typu

Tvrzení: “Kokosový tuk snižuje glykemický index pokrmu a tím udržuje stabilnější hladinu krevního cukru. Na rozdíl od kokosového tuku, oleje obsahující mastné kyseliny s dlouhým řetězcem přispívají k inzulinorezsitenci (tzn. tělo nereaguje adekvátně na inzulin).“

Vysvětlení: jakýkoliv tuk snižuje hodnotu glykemického indexu pokrmu. A inzulinorezistence je způsobována především transmastnými kyselinami (v polevách, trvanlivém sladkém pečivu atd). Naopak inzulinoresitenci snižuje dostatečný příjem esenciálních mastných kyselin, které v kokosovém tuku chybí.

Na ostrově Tolekau je asi 30 % diabetiků. Tím patří k místům s největším % diabetiků.

Kokosový tuk a Alzheimerova choroba

Neexistuje žádná klinická studie, která by prokazovala prospěšné účinky kokosového tuku pro pacienty trpící touto chorobou.

Kokosový tuk a hladina cholesterolu

Kokosový tuk zvyšuje hladinu jak hodného cholesterolu (HDL), tak i zlého cholesterolu (LDL) – vliv na poměr celkového cholesterolu k HDL není nejhorší ani nejlepší

Kokosový tuk má nejvyšší index aterogenity (podporující vznik krevních usazenin) a trombogeninty (podporující vznik krevních sraženin)

Nejlepší vliv na všechny tyto 3 ukazatele mají rostlinné kapalné oleje (například olivový, sojový nebo řepkový).

Shrnutí:

Kokosový tuk obsahuje převážně nasycené mastné kyseliny, kterých máme v naší stravě nadbytek. Pokud tedy budeme ve stravě, kde se vyskytují i další skryté nebo viditelné živočišné tuky, prosazovat hlavně kokosový tuk, budou našemu tělu chybět esenciální (tělo si je neumí vytvořit, jsou nezbytné) mastné kyseliny.

Z hlediska vlivu na poměr celkového cholesterolu k HDL cholesterolu nemá kokosový tuk až tak špatné výsledky, avšak v porovnání s tuky obsahujícími menší množství nasycených mastných kyselin (např. máslo, pokrmový tuk, palmový olej). Nejlepší vliv na poměr celkového cholesterolu k HDL cholesterolu mají stále olej řepkový, sójový a olivový.

Když to tedy vezmeme kolem a kolem, rostlinné oleje s vyšším obsahem nenasycených mastných kyselin (řepkový, olivový, sojový), které snižují LDL a zvyšují HDL, jsou pro naše tělo mnohem zdravější než kokosový tuk. Pokud si tedy můžeme vybírat ve v širokém spektru dostupných rostlinných olejů, z hlediska snížení rizika srdečně-cévních onemocnění není kokosový tuk tou nejlepší volbou. Kokosový tuk tedy určitě není zázračnou potravinou.

Zdroj:

Komentáře

2 komentáře
  1. karlos

    • 18. 4. 2019 v 13:12

    u nás ho maj lacině,klidne se stavte mařeno

  2. marie

    • 19. 6. 2016 v 8:29

    Dobrý den, kde se dá koupit kokosovy tuk za rozumnou cenu?