Nealkoholická steatóza jater a její ovlivnění výživou

Nealkoholická steatóza jater je nemoc, která velmi často doprovází obezitu. Pokud dojde k úpravě životního stylu, především ke zlepšení stravovacích návyků, dochází ke zlepšení stavu i u pokročilých stádií tohoto onemocnění a je možné se vyhnout farmakologické léčbě.

Je všeobecně známo, že obezita způsobuje mnoho zdravotních problémů. Jedním z nich je i vznik nealkoholické jaterní steatózy. Pod pojmem steatóza jater si můžeme představit nadměrné ukládání tuku v jaterních buňkách nebo-li hepatocytech. Je to reakce na poškození jaterní tkáně. Ze začátku vypadá tento stav neškodně, ale pokud není léčen, může se rozvinout až v jaterní cirhózu, tedy zánět jater.

Nealkoholická steatóza jater je způsobena dlouhodobým nadměrným příjmem potravy a vyskytuje se tedy u většiny obézních osob, i přesto že buď vůbec nekonzumují alkohol, nebo jej konzumují v omezeném množství. Souvisí s tzv. inzulinovou rezistencí, tedy necitlivostí tkání reagovat na hormon inzulin. Existuje i alkoholická jaterní steatóza způsobená nadměrným příjmem alkoholu, tou se však tento článek nezabývá.

Lidské tělo obsahuje 3 druhy tuků – podkožní tuk, mezisvalový tuk a viscerální tuk nacházející se okolo vnitřních ogánů. Ze zdravotního hlediska je nejrizikovější tuk viscerální, který není viditelný, ale je možné ho změřit na přístrojích typu InBody. Pokud se jeho objem nadměrně zvýší, ovlivňuje také množství tuků v játrech. Za normálních okolností obsahují játra přibližně 5 % tuku. Při steatóze je v játrech uloženo více jak 10 až 15 % tuku.

Ukládání tuku v játrech způsobuje zvýšení plazmatické hladiny specifické frakce LDL cholesterolu (zlý cholesterol) a triacylglycerolu a snížení plazmatické hladiny HDL cholesterolu (hodného cholesterolu). Tato změna lipidového profilu pak vede k rozvoji aterosklerózy (kornatění tepen způsobující dále vysoký krevní tlak, cévní mozkovou příhodu, infarkt myokardu atd.).

Léčba nealkoholické steatózy jater

Nealkoholická steatóza jater je velmi dobře léčitelná i bez pomocí léků. Již při redukci 5 až 10 % hmotnosti, může docházet ke snižování obsahu tuku v játrech.

Základem léčby je tedy správná výživa, kterou lze příznivě ovlivnit i nealkoholickou steatózu jater  v pokročilém stádiu.

Změna stravy však pro většinu lidí představuje i změnu  životního stylu, a proto je pohodlnější, pokud lékař předepíše léky. Je to však jen krátkozraké řešení pro akutní situaci. Pokud nedojde k celkové změně stravovacích návyků, nedochází z dlouhodobého hlediska ke zlepšení zdravotního stavu. Je tedy třeba se zamyslet, a zlepšit co se dá. Pokud se vám zdá, že se jedná o příliš těžký úkol, vyhledejte pomoc lékaře nebo nutričního terapeuta.

Redukce tukové tkáně by měla být pozvolná a neměla by přesáhnout více než 0,5 kg za týden. Pokud je redukce rychlejší, může být naopak komplikací pro zlepšení jaterní steatózy. Proto se nevrhejte do hladovek a tzv. „zaručených diet“. Změny ve výživě by měly být dlouhodobě udržitelné. Měli byste si na ně pomalu zvykat, aby vám zůstaly, neztratili jste motivaci a nedošlo k jo-jo efektu. Nezapomeňte, že můžete postupovat po malých krocích, tak aby pro vás nebyla změna příliš drastická.

Jídelníček by měl být sestaven tak, aby tělu nechyběly žádné důležité živiny. Měl by obsahovat zdroje probiotických bakterií (zakysané mléčné výrobky), které snižují riziko vzniku jaterní cirhózy, a zdroje omega-3 vícenenasycených mastných kyselin (ryby), které snižují změny ve ztukovatělých játrech.

Vhodně sestavený a dlouhodobě dodržovaný redukční jídelníček je účinný. Prokázaný vliv má například i tzv. středomořská strava bohatá na obiloviny, zeleninu, ovoce a rostlinné tuky (olivový olej, řepkový olej, vlašské ořechy), ryby, a chudší na nasycené mastné kyseliny, červené maso a sladkosti. I kvalitativní změna stravy může mít vliv na zlepšení průběhu tukovatění jater při zachování dosavadní hmotnosti.

Je třeba neopomenout také pravidelnou fyzickou aktivitu, která redukci tuku napomáhá.

 

Zdroje:

  • Šimek J., Úloha výživy při vzniku a nápravě nealkoholické jaterní steatózy, Výživa a potraviny 1/2010
  • Svačina Š., Dietologie pro lékaře, farmaceuty, zdravotní sestry a nutriční terapeuty, 2012
  • Lukáš K., Gastroenterologie a hepatologie pro zdravotní sestry, 2005