Pitný režim

Štítky:

Zásadní informace a rady, jak mít svůj pitný režim pod kontrolou. Uvnitř najdete i tipy, jaké nápoje si vybírat a jaké si naopak raději odříci.

Udeřila nám tropická vedra a na paměti bychom měli mít pár základních ponaučení, které bychom měli dodržovat. Jedním z nejdůležitějších je pitný režim. Ze všech stran slyšíme nezapomínejte pít, ale víte kolik bychom měli vůbec vypít? Jaké tekutiny jsou nejvhodnější, abychom organismus ještě nezatížili?

Proč dodržovat pitný režim?

To, že pijeme, bereme jako naprosto normální věc, stejně jako když jíme. Stimul proto, že se napijeme je obvykle subjektivní pocit žízně. Poznáme ji podle toho, že máme sucho v ústech či v krku. Ale žízeň je už vlastně varovný signál, varovný signál toho, že tělo potřebuje nutně vodu a dává nám o tom vědět pomocí oné žízně. Proto bychom měli pít pravidelně nejlépe každou hodinu malou sklenici tekutin, abychom jí předešli a tělu poskytli vodu, kterou potřebuje pro udržení stálého prostředí v těle.

Voda je totiž důležitá pro udržení homeostázy (=stálost vnitřního prostředí) a také pro transport látek. Ve vodném prostředí se odehrává velké množství biochemických pochodů nutných pro život. Voda ve formě krve, lymfy či mezibuněčné tekutiny transportuje živiny v těle na místo konečného určení, tj. k jednotlivým buňkám. Dále je nenahraditelná při ochlazování organismu, což se uplatňuje právě v létě. Při vyšší teplotě vnějšího prostředí nebo při vyšší tělesné aktivitě se organismus sám ochlazuje pocením, a tak se brání přehřátí. Tím se však ochuzuje o minerální látky a některé ve vodě rozpustné vitaminy.

Zajímavost

Voda v těle dospělého člověka tvoří až 60 – 65 % hmotnosti. V těle novorozence je kolem 80 % vody a u starších osob se voda v těle snižuje na 50 %.

Kolik pít?

Denní spotřeba tekutin je pro dospělého minimálně 2,5 litru (odpovídá průměrnému příjmu tekutin 35 ml na 1 kg hmotnosti). U dětí je potřeba vody vyšší. Děti jsou totiž k nedostatku vody nebo k jejím zvýšeným ztrátám z těla značně citlivější. Množství tekutin, které by mělo zdravé dítě denně přijmout závisí nejen na jejich věku, ale také na tělesné hmotnosti. V zásadě platí, že se stoupajícím věkem od 2 do 16 let potřeba tekutin klesá od 120 ml do 50 ml denně na 1 kg hmotnosti.

2,5 l pokryjeme především nápoji (1 – 1,5 l), dále vodou, která je obsažena v potravinách, např. v polévkách, ovoci a zelenině (1 l), a vodou získanou z trávení živin (0,5 l).

Potřeba tekutin závisí na teplotě, vlhkosti vnějšího prostředí a na tělesné aktivitě. Při zvýšené tělesné námaze a extrémních vedrech mohou ztráty vody potem dosahovat až 10 l. V těchto horkých dnech bychom měli vypít až čtyři litry a aktivní sportovci až osm litrů.

Co pít?

To, že jsou mezi nápoji rozdíly asi nemá cenu ani říkat, ale možná by nebylo špatné zmínit si pár možností nápojů spolu s jejich pro a proti.

Obecně

  • chuť nápoje má být mírně kyselá, nahořklá, nebo trpká
  • sladká chuť naopak podporuje pocit žízně
  • ideální teplota nápoje má být 8 – 10 °C nebo vyšší. Teploty kolem 0 °C pocit žízně zvyšují, protože vedou k překrvení sliznice hltanu.

Nesycené stolní vody

  • nejvhodnější nápoj na běžnou konzumaci

Ovocné nebo bylinné čaje

  • velmi vhodné
  • pro děti jsou nejideálnější
  • nejlépe neslazené

Minerální vody

  • preferujeme neperlivé typy, je racionální zachovat jejich vyváženost a nekupovat stále stejnou značku
  • nadměrné pití minerálek obohacených různými minerály (např. sodík, hořčík, vápník) není vhodné
  • denně stačí 0,5 l
  • podobně nevhodné jsou také perlivé nápoje, které bývají často nadměrně syceny oxidem uhličitým – tento plyn způsobuje zejména nadměrné rozpětí žaludku a navíc klamně zvyšuje pocit uhašení žízně a příjem tekutin je pak nedostatečný.
  • pozor na ochucené varianty, ačkoliv nevypadají nevhodně, často v 1,5 l dodají okolo 60 – 80 g cukru, což již není nezanedbatelná dávka energie

Ovocné džusy

  • dáváme přednost výrobkům pasterizovaným, bez přídatných cukrů, bez obsahu umělých sladidel nebo různých umělých barviv
  • výhodné je džusy, zejména pak tzv. 100%, podávat ředěné vodou, neboť se tak sníží agresivita v nich obsažených ovocných kyselin a energetická hodnota

Slazené sycené limonády

  • jsou nevhodné jak obsahem cukru, tak přítomností jiných součástí (kofein, chinin) – plus charakteristika jako u sycených nápojů

Káva a silné černé čaje

  • zvyšují ztráty vody z organismu

Alkoholické nápoje (pivo) a nápoje energetické

  • poskytují velmi vysokou energetickou hodnotu a z toho hrozící obezitu
  • jsou pro děti zcela nevhodné
  • nejsou plnohodnotnou náhradou vhodných tekutin
Štítky: