Plánované početí a výživa

Štítky:

Plánujete miminko a myslíte si, že výživa v tomto období nehraje žádnou roli? Ale již nyní můžete ovlivnit správný vývoj děťátka, naučte se vhodným stravovacím návykům.

Období, kdy děťátko pouze plánujete, je z hlediska výživy také velmi důležité. Proto bych vám v tomto článku ráda přiblížila výživu před otěhotněním, nejen z hlediska jednotlivých složek potravy, ale také co se týče jejich skladby. Pokud se již nyní stravujete podle výživových doporučení, nebude třeba toho příliš měnit. Jestliže však vaše strava není úplně ideální, bylo by vhodné se na ni zaměřit.

Proč upravit jídelníček již před těhotenstvím?

Kvalitní jídelníček přispívá ke zlepšení vaší psychické pohody, zlepšuje šance na otěhotnění a také přispívá k nekomplikovanému průběhu těhotenství. Dalším důvodem je vývoj nervové soustavy dítěte, která se začíná vyvíjet již v prvních třech týdnech těhotenství, kdy často ani nevíte, že jste těhotná. A právě první trimestr je také důležitý pro vývoj ostatních orgánů. Navíc by vás změny v jídelníčku mohly během těhotenství stresovat, proto je vhodné se na případné nedostatky zaměřit ještě než otěhotníte.

A jak by tedy strava před otěhotněním měla vypadat?

Především by měla být pestrá, pravidelná a vyvážená. Již výše jsem zmínila výživová doporučení, která se týkají celé populace. Můžeme si je znázornit pomocí výživové pyramidy, kde jsou potraviny rozděleny do 6 skupin.

– Během dne byste měla mít největší zastoupení z první skupiny: obiloviny, těstoviny, pečivo a rýže (3 – 6 porcí za den), dále zeleniny (3 – 5 porcí), ovoce (2 – 4 porce), mléka a mléčných výrobků (2 – 3 porce), ryb, vajec, drůbeže, luštěnin, netučného masa (1 – 3 porce) a soli, nasyceným tukům a sladidlům byste se měla spíše vyvarovat.

– Stravu byste měla mít rozdělenou do 5 – 6 menších porcí pravidelně v průběhu dne (po 3 – 4 hodinách), se zastoupením jednotlivých skupin potravin (dle výše zmíněných porcí). Pro ovoce a zeleninu to například znamená, že byste měla mít ke každému jídlu nějakou zeleninu či ovoce, abyste „splnila“ počet porcí v 5 – 6 dávkách během dne.

– Před otěhotněním byste si navíc měla hlídat zastoupení především polynenasycených mastných kyselin, kyseliny listové, železa a jódu.

Polynenasycené mastné kyseliny

Jsou důležité pro vývoj nervové soustavy, která se vyvíjí právě kolem 3. týdne těhotenství.
– Jsou zastoupeny v rostlinných olejích (řepkový, sojový, lněný, slunečnicový, sezamový olej a ořechy) a jsou také součástí mořských ryb (např. makrela, sardinky, tuňák, losos, sleď), méně pak ve sladkovodních rybách.

Kyselina listová

Je vitamin skupiny B. Je důležitá zejména pro zvýšení krvetvorby matky a ke správnému růstu placenty i plodu. Jeho nedostatek může způsobit vznik vrozených vývojových vad (rozštěp páteře) nebo může vést k předčasnému porodu. Doporučená denní dávka je 400 – 600 µg.
– Kyselinu listovou můžete nalézt hlavně v listové a košťálové zelenině, luštěninách, ořeších, celozrnném pečivu, pšeničných klíčcích, kvasnicích a vnitřnostech.

Železo

Je důležité k tvorbě červeného krevního barviva – hemoglobinu.
– Zdrojem je maso, ryby, žloutek, luštěniny, celozrnné výrobky a zelené druhy zeleniny. Vstřebatelnost je však vyšší ze zdrojů živočišných a zároveň se zvyšuje současným příjmem vitaminu C.

Jód

Je součástí hormonů štítné žlázy nutných pro správný tělesný a duševní vývoj dítěte. Nedostatek v těhotenství vede k poruše tělesného i duševního vývoje plodu.
– Důležitými zdroji jódu jsou mořské ryby, mléko a u nás obohacovaná kuchyňská sůl, která však není zrovna nejvhodnějším zdrojem (zhlediska vyššího příjmu sodíku, který má nepříznivý vliv na zadržování vody v těle a následného zvýšení krevnho tlaku).

Související články:

Více výživových doporučení najdete v tomto článku. Kdy zjistíte, že je třeba dbát např. i na doporučený příjem vlákniny, která působí preventivně proti zácpě (a to budoucí maminky určitě ocení).

A zde si přečtěte, jaký je optimální váhový přírůstek. Aneb přejídání a nadměrný přírůstek hmotnosti mohou vést k řadě komplikací. Proto je důležité zaměřit se zejména na vhodnou skladbu a složení jídelníčku, ale nezvyšovat příliš energetický příjem.

Literatura :

BLATNÁ, J. a kol. Výživa na začátku 21. století. Praha: Společnost pro výživu a nadace Nutrivit, 2005, 79 s.

ŠTUNDLOVÁ, D. Výživa a stravování v těhotenství. Výživa a potraviny. 2007, č.2, s.45-47.

Štítky: