Potravinová alergie vs. intolerance

Štítky:

Pletou se Vám tyto dva pojmy a zaměňujete je? Víte jaký je mezi nimi vlastně rozdíl? Po přečtení už budete určitě „v obraze“, avšak upozornění – článek je pro náročnější čtenáře.

Potravinová alergie a potravinová intolerance jsou dva pojmy, které se velmi často zaměňují a lidé mezi nimi v běžné mluvě nedělají moc velké rozdíly. Avšak na základě jejich mechanismu působení a patofyziologie (neboli nauky o chorobných pochodech a změnách funkcí organismu v průběhu nemoci) se jedná o zcela jiné stavy. A ačkoliv určitě nikomu neublížíte, když tyto dva pojmy zaměníte, nebude na škodu si tento článek přečíst a udělat si v tom jasno.

Nežádoucí reakce na potraviny

Jak potravinová alergie, tak potravinová intolerance spadá do tzv. nežádoucích reakcí na potraviny. Ty bychom mohli ještě rozdělit na toxické a netoxické reakce na základě toho, co přesně danou reakci v těle způsobuje a jak tato látka v těle působí. Mezi toxicky působící látky můžeme například zařadit látky, které se v potravinách přirozeně vyskytují – alkaloidy, saponiny, lektiny a další. Ale také kontaminanty či rezidua, které se do potravin dostaly neúmyslně – různé pesticidy, polychlorované bifenyly (PCB) či dibenzodioxiny (PCDD).
A právě mezi netoxické reakce se obvykle řadí potravinové alergie a potravinové intolerance.

Potravinová intolerance

V první řadě se v případě potravinové intolerance nejedná o imunologickou reakci (jako je tomu u potravinové alergie). Tudíž je intolerance vyvolaná neimunitním mechanismem.

  • Často se jedná o enzymový defekt. Chybí enzym, který v našem těle přeměňuje danou látku na látku jednodušší či jinou. Někdy nejde o významnou přeměnu, a tak se žádné potíže nedostaví. Ale ve většině případě nastane situace, že nepřeměněná látka se kumuluje, a to vyvolává specifické problémy. Mezi snad nejznámější tuto intoleranci se řadí intolerance laktózy. Mléčný cukr laktóza (disacharid) se nemůže štěpit na dva jednodušší cukry glukózu a galaktózu, zůstává neabsorbovaná v tenkém střevě a váže na sebe vodu (je tzv. osmoticky aktivní), a to vyvolává osmotický průjem. Dále lidé s deficiencí laktázy (onen defektní enzym) pociťují křečovité bolesti břicha a nadýmání. Tento cukr jak napovídá jeho název se nachází v mléce. Většinou po eliminaci laktózy (a tedy mléka) z jídelníčku příznaky vymizí. Je možná na místě zdůraznit také fakt, že lidé s intolerancí laktózy však mohou konzumovat různé zakysané výrobky (kefíry, zákysy i sýry), jelikož u nich je téměř všechna laktóza přeměněná na kyselinu mléčnou a ta už problémy nezpůsobuje. O této intoleranci by se dal napsat samostatný článek, ten však někdy jindy. Další enzymový defekt je příčinou onemocnění jménem fenylketonurie, kdy chybí enzym fenylalaninhydroxyláza a fenylalanin se nemůže přeměňovat na tyrosin. Tato nemoc může mít velmi vážné následky (demence), pokud se na ni nepřijde či se vhodně nedodržuje dieta.
  • Jako další můžeme nazvat potravinou intoleranci jako tzv. dráždivou neboli určitá látka v potravině působí farmakologickým účinkem. Takto může působit například kofein (v silné kávě či čaji), dále tyramin (vznikající ve fermentovaných sýrech) a nebo uvolněním histaminu, který vzniká při nevhodném skladování především masa a ryb. U citlivých jedinců mohou tyto látky přivodit podobné příznaky jako alergie (gastrointestinální, kožní či respirační projevy).
  • A jako poslední se označuje intolerance psychosomatická. Tudíž má většinou podtext psychický. Může se jednat i o averzi na nějakou potravinu, která nám nedělá dobře. Máme ji spojenou se špatnými vzpomínkami nebo z jiného důvodu.

Potravinová alergie

Jak bylo výše naznačeno, potravinová alergie se rozvíjí na imunologickém podkladě. Obecně jsou pravé alergie imunitním systémem zprostředkované projevy nadměrné citlivosti organismu na určitý antigen (např. cizí látku a v případě potravinové alergie na látku v potravině). Po chemické stránce je tato látka v potravině bílkovinného charakteru a jedná se o tzv. glykoprotein (na bílkovinu je navázán sacharid). Potravinové alergie se častěji objevují již u kojenců a dětí než u dospělých. Časem se mohou příznaky stupňovat nebo naopak zcela vymizet, a to často po eliminační dietě (bohužel neplatí u alergií na ořechy a ryby). Avšak samotná diagnóza a přesné určení potraviny vyvolávající alergii je nesnadný úkol (a mnohdy náročný proces).
Z hlediska patogenního procesu můžeme rozlišit více typů imunitní reakce. Označují se jako typ I – IV:

Typ IOkamžitá reakce zprostředkované IgE (specifické protilátky). Dochází k uvolnění mediátoru histaminu, který má za následek škrábání, kýchání, průjmy a další příznaky. Tato reakce se dostavuje během pár minut (málokdy hodin).
Typ IIV případě potravinových alergií neuplatňuje.
Typ IIIImunokomplexy zprostředkovaná alergická reakce – zde se uplatňují protilátky IgG. Dostavuje se 4 – 12 h po požití alergenu.
Typ IVOpožděná reakce zprostředkovaná buněčnou imunitou (ne protilátkami) a projeví se 1 – 2 dny po požití alergenu.

Příznaky potravinové alergie

Příznaky se mohou manifestovat buď v jednom nebo ve více orgánech. Nejběžněji jsou projevy gastrointestinální (bolesti v břiše, průjem, zvracení…), dále kožní (kopřivka, ekzém..) a respirační (rýma se značnou vodnatou sekrecí, kašel…). Jeden z velmi závažných projevů alergie může být až anafylaktická reakce a šok.

Potraviny nejčastěji vyvolávající alergii:

  • mléko (alergie na bílkovinu kravského mléka) – především u kojenců, kteří jsou brzy krmeni kravským mlékem
  • vejce
  • ořechy (arašídy, mandle)
  • sója
  • ryby a mořské plody
  • Další: citrusové plody, jahody, celer, luštěniny …

Někdy dochází i ke zkřížené alergii, a tak lidé, kteří jsou alergičtí na pyl ze stromů mohou být alergičtí i na určitou potravinu. Například bříza má zkříženou reaktivitu s jablkem, hruškou, meruňkami, broskvemi. Pelyněk s celerem, mrkví a dalšími. A pro zajímavost třeba latex s banánem.

Diagnóza:

Stanovit potravinu, která dělá v těle „neplechu“ je velmi náročné a zdlouhavé. Většinou se usuzuje z anamnézy na základě snězených potravin a příznaků, které následovaly. Při podezření na určitou potravinu či potraviny následuje eliminační dieta, kdy se tyto potraviny z jídelníčku vyloučí a pozoruje se, zda se příznaky opět objeví či nikoliv. Pak může za účasti lékaře dojít k expozičním testům. Bohužel mnoho okolností situaci ztěžuje, jelikož někteří lidé reagují třeba jen na určitou syrovou potravinu, ale pokud je už vařená, tak problémy nepůsobí (bílkovinný antigen se denaturuje či rozloží).

Prevence:

Vzniku některým potravinovým intolerancím a alergiím se dá předcházet, někdy však nezmůžeme nic, jelikož je to dáno geneticky. Proto není výskyt ojedinělý u jednoho či více příbuzných.

  • Nedoporučuje se omezovat stravu či konkrétní potraviny během těhotenství.
  • Kravské mléko zavádět až po 1. roce života dítěte.
  • Vejce až po 2. roce dítěte.
  • Ryby podávat až po 3. roce dítěte.

Literatura: Bertolli – Klinická výživa
Informace: Přednášky z Komunitní výživy a Dietologie

Štítky: