Překyselení organismu

Jak vzniká překyselení (acidóza) v těle? Může být nebezpečná pro organismus? Jak se jí bránit? To vše si můžete přečíst v článku o stále velmi diskutovaném tématu.

Překyselení či acidóza organismu je stále velmi žhavým tématem, kdy se o ni mluví jako o hlavním důvodu ve spojitosti se vznikem nejrůznějších nemocí, zejména alergií a zánětů – tedy zásadní vliv na snížení imunity, ale třeba také zvyšuje riziko vzniku osteoporózy. Ale má stát i za bolestmi hlavy, únavou, vyčerpáním, nespavostí, padáním vlasů, nadváhou a obezitou…celkovou nepohodou člověka.

Je to pravda? Máme začít držet přísnou dietu se zaměřením vynecháním všech potravin způsobující překyselení a bránit se proti dalším situacím přispívající na překyselení organismu?

V tomto článku vás rozhodně nebudeme nabádat k extrémům, co dělá spousta knih, která se acidobazické rovnováze věnují. Nejdříve se vám pokusíme vysvětlit, co vlastně acidobazická rovnováha v těle je. Aby jste si sami udělali obrázek, jak může její nerovnováha zasahovat do našeho života. Jak ji my sami narušujeme a jaký to může mít dopad na naše zdraví. Napíšeme vám jaké potraviny by bylo vhodné v rámci zdraví z jídelníčku opravdu vyloučit, a naopak jaké by v jídelníčku neměli chybět. Co v životě omezit a co naopak posílit. A když se pak budete těmito základními radami držet, věřte, že není třeba ortodoxně 2 měsíce držet „detoxikační dietu“ a pak zase přejít na běžnou stravu, protože jsem se už „očistila“. Hlavní zásady by měl člověk dodržovat pořád a nemusí se pak překyselení bát.

Acidobazická rovnováha

S acidobazickou rovnováhou v těle souvisí pH krve, která má 7,4. Za ideální rozptyl se považuje 7,36-7,44. A od něj se vše odvíjí. Stupnice pH je od 0-14, kdy hodnota 6-7 je považuje za neutrální (označováno zeleně). Směrem doleva k 0 začíná převažovat kyselé prostředí (oranžová a červená barva) a směrem od 7 nahoru k 14 převažuje zásadité (alkalické) prostředí (světle modrá až skoro temně fialová barva).

Acidóza či překyselení znamená, že naše krev vykazuje nižší pH. A to si často právě způsobujeme i sami tím, jak žijeme a co jíme, pijeme, kdy přijímáme více kyselinotvorných potravin, než tělo dokáže opět neutralizovat.

Acidobazická rovnováha (čili hodnota pH) je v těle velmi striktně hlídána, a to zejména ledvinami a plícemi. Proto samotná rovnováha může být narušena, pokud některý z těchto orgánu neplní svoji funkci, např. kvůli zranění hrudníku (plic), popř. dále jinými onemocněními jako je např. cukrovka, kdy je velmi známá diabetická acidóza. Avšak v těchto případech se často o nemoci ví, a proto lékaři ví, jak zasáhnout. Horší je to právě v situaci, kdy si rovnováhu sami neustále dlouhodobě porušujeme stravou či stresem. Jelikož často důsledky (zdravotní potíže, které se začnou objevovat) si s acidobazickou nerovnováhou málokdo hned spojí.

Obecně by v naší stravě měly převažovat potraviny zásaditého charakteru nad těmi, co působí v našem těle kysele. Poměr by měl být minimálně 60% : 40%. Optimálně 80% : 20% ve prospěch zásadotvorných potravin. Avšak až dále vypíšeme potraviny, které mají kyselinotvorný charakter, tak často zjistíte, že většinu z toho váš jídelníček opravdu obsahuje.

Měření pH

Většinou se pH zjišťuje z moči. Ideálně v laboratořích, což asi ne každý má tu možnost. Ale hodnota pH dá se zjistit např. i lakmusovými papírky, které se dají zakoupit v lékárně. Avšak je třeba vědět, jak má pH moči během dne vypadat  – např. po vstávání, po jídle.

Co je kyselé nemusí být zásadotvorné

Hodně lidí se domnívá, že kyselé potraviny jsou zřejmě i těmi kyselinotvornými. A takto to opravdu není. Citrón, ačkoliv chutná velmi kysele, nezpůsobuje v těle kyselinotvornou reakci. Naopak.

Závisí tedy na biochemické reakci v těle. Organické kyseliny (např. o v ovoci) kvůli obsahu zásaditě působících minerálních látek jsou po přeměně neutrální. Naopak anorganické kyseliny (např. aminokyseliny kyselina fosforečná, sírová) reagují kysele a obsahují vodík. Čím více vodíkových iontů uvolňuje, tím více kyselotvorná je.

Potraviny podílející se na acidóze organismu

Tyto potraviny patří mezi zcela základní, a proto by bylo vhodné se zaměřit na jejich omezení či naprosté vyloučení z jídelníčku. Ale myslet na to, že je vhodné je nahradit vhodnější alternativou. NE NEJÍST NIC!

* Potravin, které se řadí ať mezi vhodné či nevhodné je velké množství a často se i samotné tabulky, knihy liší, proto se zaměříme na ty, které jsou opravdu ty nejméně vhodné, bez kterých se dá existovat :-). Dále se můžete setkat v literatuře s rozdělením na silné kyselé, středně a mírně. To samé platí i zasadotvorných. Takže nejdůležitější je zaměřit se opět na ty nejvíce kyselinotvorné. Protože jinak by dle nich člověk pil jen vodu a jedl zeleninu.

  • bílý cukr (na slazení, sladké nápoje, sušenky, čokolády), ale i umělá sladidla
  • bílá mouka v jakékoliv podobě (bílé pečivo, těstoviny, dorty, buchty)
  • alkohol
  • káva
  • sycené nápoje a minerální vody – coca cola, energetické nápoje
  • smažená jídla
  • většina masa a mléčných výrobků

Další, co má velký vliv na zvýšení tvoření kyselin v těle:

  • cigarety
  • stres a psychické vypětí
  • přepracování
  • málo spánku a odpočinku

Potraviny, které reagují v těle zásaditě, a kterých by mělo být v jídelníčku nejvíce:

  • zelenina
  • ovoce
  • bylinky a koření
  • mléko
  • mandle a semínka – např. slunečnicová, dýňová
  • voda

Všeho s mírou

Pro větší představu zde také jednu tabulku uvedeme, abyste zkusili ty nejvíce kyselé potraviny z jídelníčku eliminovat a naopak se snažili do jídelníčku „procpat“ ty, které nám mohou nejvíce prospět. Dle výčtu viz. výše jste určitě zjistili, že potraviny, které se z důvodu překyselení organismu nedoporučuji konzumovat, jsou vlastně potraviny, o kterých se mluví ve spojení se zdravím či i redukcí tuku nejvíce. Takže vlastně nic nového pod sluncem.

Avšak pokud se právě potýkáte s ne zcela specifickými problémy, začínáte mít vyrážku, ekzém, padají vám vlasy, zkuste se na jídelníček opravdu důsledněji zaměřit. Často se situace velmi zlepší vyloučením výše uvedených potravin a…čtěte dál.

Důležité!

Spíše bychom doporučili zaměřit se více na relaxaci, větší organizaci času, aby se vám podařilo dostat i stres a vypětí pod kontrolu. Většinou právě stres souvisí s nepravidelným jezením, pitím kávy, nižším pitným režimem, a konzumací potravin, které jsou průmyslově zpracované a lehce dostupné. No a vyústí to v chuti na čokoládu, abychom doplnili ten nejrychlejší zdroj energie, a to všechno zvládli.

Rychlá pomoc

A jelikož si všichni po dočtení předchozího odstavce řeknou, ale jak to mám udělat ?! Bohužel změnit život můžete jen vy a není to vždy snadné, takže pro začátek vřele doporučujeme si alespoň začít dělat ovocné, zeleninové, ovocno-zeleninové šťávy, abyste se snažili to kyselé prostředí co nejvíce neutralizovat.

K dopolední svačince, po obědě, k odpolední svačince. Nejjednodušší varianta jak přestat být kyselí! :)

eathealthy.org

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Zdroj obrázku: www.eathealthy.org

Komentáře

1 komentář
  1. Katie

    • 10. 11. 2016 v 20:59

    děkuju! konečně přehledný článek a opravdu pomohl :)