Probiotika a prebiotika

Aby naše střevní mikroflóra správně fungovala, musíme jí pravidelně dodávat probiotika a prebiotika. Pokud jste se s těmito pojmy ještě nesetkali, tento článek je právě pro vás.

Probiotika

Jedná se o skupinu „živých“ mikroorganismů, které příznivě ovlivňují naše zdraví. Důležité je, aby byly přijímány v dostatečném množství a zejména PRAVIDELNĚ (neboli jeden jogurt za týden rozhodně nebude mít vliv z dlouhodobého hlediska). Probiotika v trávicím traktu odolávají různým nástrahám (např. kyselinám, snáší teploty kolem 40 °C ). Tyto schopnosti jim zaručují, že se do tlustého střeva dostanou v nezměněném stavu a tam se potom množí.

Zakladatelem učení o probiotikách je ruský mikrobiolog I. Mečnikov (1845 – 1916).

Jako probiotika se užívají nejčastěji kmeny laktobacilů a bifidobakterií, dále některé kmeny rodů Escherichia, Enterococcus, Bacillus a Saccharomyces. Pokud je určitý mikroorganismus označen za probiotikum, musí splňovat požadavky týkající se bezpečnosti, metodu aplikace a dávkování.

V čem je najdeme?

actimel

Probiotické kultury jsou i v produktech, které nejsou na první pohled viditelně označeny, že je obsahují. Obecně jsou ve všech zakysaných mléčných výrobcích – kefír, zákys, acidofilní mléko, jogurt.

V chladících boxech potravinářských obchodů lze najít širokou škálu produktů, které mohou obsahovat zdraví prospěšné bakterie. Na některých výrobcích je probiotická kultura označena, jiné produkty zůstávají neoznačeny, ačkoliv obsahují prospěšné bakterie ve stejném množství jako ostatní.

 

Zdroje probiotik můžeme rozdělit do 4 skupin:

  • mléčné výrobky – zakysané mléčné výrobky, jogurty (zejména jogurty obohacené o bifidobakterie), jogurtové nápoje, vysokodohřívané tvrdé sýry (ementál)
  • kvašená zelenina – kysané zelí, rychlokvašené okurky, kysané houby, šťáva z kysaného zelí
  • obohacené potraviny – dětské výživy, oplatky, trvanlivé masné výrobky
  • doplňky stravyhollandia

Méně vhodné jsou zakysané smetany, termizované dezerty, tvarohy a tavené sýry (kultury obsažené v těchto výrobcích nejsou schopny odolávat vysokým teplotám ve střevě).

V čem tkví jejich prospěšnost?

Co se týká konzumace probiotik, řada studií přináší pozitivní výsledky. Jedná se především o úpravu střevní mikroflóry, kdy probiotika potlačují růst škodlivých patogenů.
Neboli probiotika pomáhají udržovat potřebnou rovnováhu střevních mikroorganismů, podporovat střevní imunitu a bránit nadměrnému pomnožení patogenních bakterií, které mohou působit žaludeční a střevní potíže i průjmová onemocnění.

Podávání probiotik příznivě působí na obtíže trávicího traktu jako jsou zácpa, průjem, zánětlivá střevní onemocnění (Cronova choroba, Ulcerózní kolitida) či syndrom dráždivého tračníku. Napomáhají i lidem trpícím laktózovou intolerancí.

Další klinické zkoušky potvrdily, že probiotika přispívají k celkovému zvýšení odolnosti organismu. Např. bylo prokázáno, že pravidelná konzumace L. acidophilus výrazně napomáhá zlepšení imunitních funkcí. Spolu s ostatními prospěšnými bakteriemi tlustého střeva slouží k prevenci karcinomu tlustého střeva (snižují mutagenní aktivitu některých karcinogenů).

Kromě toho jsou probiotika v současnosti jediným prostředkem, jak předcházet atopii, a v časném dětství mohou dokonce ovlivnit její projevy (například mohou předcházet či zmírnit atopický ekzém u dětí).

Současně jsou studovány jejich funkce při syntéze některých vitaminů.

Kdy je rovnováha střevní mikroflóry narušena a jsou probiotika velmi prospěšná?

Narušení přírodní rovnováhy střevní mikroflóry může být způsobeno stresem, nevhodnou stravou, užíváním antibiotik, nebo „jen“ déle trvající únavou.

Prebiotika

Střevní mikroflóra vyžaduje přítomnost nutričních substrátů (prebiotik), tj. různých druhů vlákniny (pektiny, xylany, celulóza) a oligosacharidů (fruktooligosacharidy – inulin). Tato nestravitelná složka potravy slouží jako potrava zdravotně prospěšným mikroorganismům ve střevě. Prebiotika nemají žádné toxické nebo rakovinotvorné vlastnosti a v některých potravinách se vyskytují i přirozeně, například inulin najdeme v cibuli, česneku, pórku a obilovinách.

Proč jsou důležité?

Jak již bylo výše zmíněno, prebiotika podporují růst prospěšné mikroflóry střev a naopak snižují výskyt patogenní mikroflóry. K tomu přispívá již konzumace 6 – 8 g fruktooligosacharidů (FOS) denně.

Nic se nemá přehánět

Množství 20 – 30 g FOS denně může způsobit počátek břišního dyskomfortu. Pokud půjdeme ještě výš (> 50 g/den) mohou se vyskytnout nadýmání, křeče nebo průjem. Lidé s laktózovou intolerancí mají příznaky trávení prebiotik zhoršené, proto by si měli jejich dávky hlídat. Zažívací obtíže tohoto rázu nejsou až tak závažné, zbavíme se jich, když množství FOS opět omezíme. Dle amerických doporučení se průměrný příjem prebiotik pohybuje okolo 2 – 8 g/den. Jestliže se rozhodneme pro užívání suplement, nemusíme se bát žádných vedlejších účinků či nepřiměřených reakcí.

Zdroje prebiotik

  • přirozené zdroje (ovoce, zelenina)
  • průmyslové výrobky, kde jsou prebiotika přidané: sladkosti, trvanlivé výrobky, bonbony, pečivo
  • doplňky stravy

Potravina FOS (mg/porce)

  • artyčok – 4,380
  • cibule – 293
  • banán – 236
  • čekanka – 189
  • šalotka – 85
  • broskev – 34
  • česnek – 12

Závěrem se rozloučím větou: Kdo chce zažívaní zdravé míti, musí probiotika a prebiotika pravidelně jísti. :-)

Studiem obou složek se v ČR zabývá Společnost pro probiotika a prebiotika (SPP). Najdete ji na www.probiotika-prebiotika.cz., kde je možné se dočíst mnoho dalších užitečných informací.

 

Literatura a zdroje:

  • FRYČ, P. Probiotika a prebiotika – minimum praktického lékaře. Practicus. 2006, č. 5. s. 189 –191.
  • KOVAŘÍKOVÁ, E. – ERBAN, V. Probiotika – přátelé nejbližší. Výživa a potraviny. 2007, 62 (6). s. 153 – 155.
  • Probiotika, prebiotika a symbiotika. Viscojis.cz [cit.27.11.2009] Dostupné na WWW: .
  • Překlad z časopisu: Supplements for Gastrointestinal Healts

Komentáře

22 komentářů
  1. Ráďa

    • 5. 12. 2016 v 22:16

    Občas mám problémy se zácpou. Vlastně míval jsem. V lékárně mi na to poradili probiotika Probiolact. Když se ozvou potíže – zácpa, sáhnu po Probiolactu a mám klid.

  2. Danuš

    • 22. 11. 2016 v 17:00

    Probiolact mi výborně pomáhá při průjmu. Doporučila mi ho kolegyně. Pomáhá líp a rycheji než Endiaron, který jsem brala dřív.

  3. Dava

    • 17. 10. 2016 v 11:06

    V tomto období užívám probiotika Probiolact a díky tomu se mi vyhýbají virózy a nachlazení. Už jsem to tak bral loni a na jaře a bylo to super.

  4. Maty

    • 3. 10. 2016 v 11:56

    Probiotika znám. Velice dobře mi pomáhají na střevní potíže. Teda konkrétně Probiolact.

  5. Móňa

    • 12. 9. 2016 v 12:09

    Naše dcera brala probiotika Probiolact na posílení imunity po prodělané borelióze. Probiotika nám poradila naše lékařka. Musím uznat, že zabrala úžasně. Dcera se docela brzy cítila líp. Nebyla tolik unavená. Takže za nás Probiolactu jedna.

  6. Lenka

    • 27. 7. 2016 v 10:14

    Děkuji za tento článek, probiotiky a jejich účinky jsem se začala zabývat až zhruba před třemi lety (do té doby jsem měla za to, že se jedná pouze o reklamní trik), když jsem léčila již asi třetí zánět močáku a v lékárně mi k antibiotikům doporučili brát i probiotika, tak jsem si řekla, proč to nezkusit a světe div se, průjem se mi vyhnul. Tím jsem zjistila, že na nich opravdu něco bude a začala je užívat i po dobrání antibiotik a naopak se mi dostavila pravidelná stolice, kterou jsem do té doby opravdu neměla. Ale nechtěla jsem brát tablety dál, takže jsem googlila, kde jinde se probiotika nachází a vzhledem k tomu, že jsem vegan, bylo něco takového najít mnohem těžší. Ale začala jsem si péct svůj kváskový chleba a můžu říct, že ten mi probiotika doplňuje dostatečně. Letos jedeme po dlouhé době na dovolenou, tak jsem začala pátrat, jestli by mi nemohla probiotika pomoci i na průjmy, kterými většinou u moře trpím a našla jsem biopron forte přímo na cestovatelské průjmy, takže ten za necelý měsíc taky prubnu a snad to pomůže jako tehdy na ty antibiotika.

  7. Peťan

    • 8. 6. 2016 v 12:35

    Díky za článek. S probiotiky mám tu nejlepší zkušenost. Beru Probiolact na posílení imunity a taky na střevní potíže.

  8. Gábi

    • 31. 5. 2016 v 11:11

    Velice zajímavý článek. Probiotika vážně pomáhají. Já koupil na doporučení lékárnice Probiolact na posílení imunity po zápalu plic. Opravdu pomohly. Cítil jsem se mnohem líp. Pak jsem se dočetl, že jsou dobré i na střevní potíže a při cestování.

  9. Josef

    • 18. 5. 2016 v 9:13

    Váš článek je velice zajímavý. S probiotiky mám už zkušenosti. Dobré zkušenosti. Probiolact beru při léčbě antibiotiky, na posílení imunity a pomohl mi i při střevních potížích. Za mě probiotikům jedna.

  10. Hanka

    • 16. 12. 2013 v 21:15

    Děkuji za velmi zajímavý článek. Celkově mám vaše články moc ráda, nicméně tento mě obzvlášť potěšil, protože probiotiky, zdravou stravou a celkově zdravím člověka se zabývám již delší dobu, takže vyhledávám co nejvíce informací na toto téma. Sama jsem se totiž začala starat o své tělo až tehdy, když jsem měla co čtrnáct dní angínu, zápal plic apod. – prostě tělo vypnulo. A na zvýšení imunity mi pomohla právě probiotika. Teď, když mám imunitu již v pořádku bych ráda vyzkoušela léčbu mých trávicích problémů prostřednictvím probiotik. Sehnala jsem biopron s trávicími enzymy, který je na to přímo zaměřený, tak jsem zvědavá, zda i takovéhle léty nastřádané problémy spojené s hektickým a vyčerpávajícím způsobem života dokáží spravit „pouze“ probiotika.