Rýžové chlebíčky aneb „polystyreny“

Určitě většina z nás zná tuto alternativu pečiva, kterou většina lidí ve snaze zhubnout začne pojídat ve velkém místo klasického pečiva. Je to však vhodná volba, kdy ano a kdy ne?

Kdo by neznal tyto plátky, který si získaly pro svůj vzhled a texturu název „polystyreny“. Tyto chlebíčky si získaly určitě oblibu kvůli snadnému přenášení a svoji trvanlivostí. A zejména se s nimi plnily všechny možné jídelníčky, které zaručovaly hubnutí – ať už jako součástí svačin či místo pečiva v rámci snídaně či večeře či popadla-li nás během dne chuť něco křoupat. Není tedy divu, že to je tzv. „ojídací“ potravina, kterou spousta lidí, kteří se snažily hubnout, nemůže už ani vidět.

Avšak pořád bývají tyto chlebíčky synonymem pro hubnutí. Avšak jak je tomu doopravdy? Mají se tyto chlebíčky stát běžnou potravinou v našem jídelníčku, či naopak nejsou vůbec nutné?

Na trhu se těchto chlebíčky vyskytuje nepřeberné množství, od mnoha značek a výrobců. Nemusí se jednat jen o chlebíčky rýžové, ale i kukuřičné a pšeničné. S různými zrny od amarantu, pohanky, nebo sójových bobu. Avšak také můžeme na trhu koupit tyto plátky polité nejrůznějšími polevami – od banánové, jahodové, jogurtové po kakaovou.

Co však tyto chlebíky mají společné?

Rýžové chlebíčky se vyrábějí tzv. pufováním. Jde o technologii, kdy se rýžová či kukuřičná zrna díky vysoké teplotě a tlaku zevnitř nafouknou. Dochází tím k lepší stravitelnosti, ale bohužel je to metoda, která zvýší glykemický index výsledné potraviny.

Co to pro nás v praxi znamená? Po jejich snězení se rapidně zvýší hladina glukózy – krevního cukru, která však velmi brzo klesá následkem vyplavení inzulinu (který má za úkol hladinu glykémie zase snižovat). Tím pádem hrozí, že za chvíli budeme mít opět hlad. Takže tyto chlebíčky samy o sobě nemají schopnost nasycení.

Což pro osoby chtějící redukovat tuk, není příliš dobrá informace. Fungují tedy obdobně jako sladkosti. Avšak na jejich obranu oproti sladkostem neobsahují tuky, takže nezpůsobí tolik škod.

Dále k vláknině, ačkoliv se jedná o celozrnné rýžové chlebíčky, obsah vlákniny v nich je velmi zanedbatelný na 100 g. Obsah je dle druhu okolo 2-3 g na 100 g, což je i 5x méně než obsahují např. knäckebroty. Další důvod, proč sytivost není příliš velká.

Avšak pozor na rozdíly – např. pšeničné celozrnné chlebíčky obsahují vlákniny okolo 13 g. Kukuřičné chlebíčky potom okolo 4-5 g na 100 g. 

Bohužel do té doby, než si vybereme chlebíčky s polevou. Tzv. polomáčené rýžové chlebíčky, které spousta lidí vnímá jako „zdravější sladkost“. Avšak opak je pravdou. Málokdo se podívá bohužel na jejich složení a energetické hodnoty. Ty totiž na 100 g převyšují obvykle 2000 kJ, ale ne bohužel díky obsahu bílkovin, ale kvůli vysokému obsahu tuku a cukru.

Tato hodnota je téměř srovnatelná s čokoládou. Avšak 100 g balení obsahuje častokrát jen 4 kolečka, která se zdají být tak nevinná po obědě ke kávě. Avšak je třeba si uvědomit, že opravdu nejde o žádný zdravý pamlsek. Bohužel, kde je poleva či náplň, bude obsažen i méně kvalitní ztužený tuk, který rozhodně nemá žádné klady. Dokonce i obsah tolik vyzdvihované vlákniny je zanedbatelný (okolo 1,8 g na 100 g je oproti např. knäckebrotům s 15-24 g vlákniny opravdu nula nula nic).

Chceme-li tedy zdravé zhubnout, rozhodně tyto chlebíčky s polevou nedoporučuji. Navíc se jí velmi snadno a málo kdo má tak silnou vůli, aby opravdu snědl jen jedno kolečko. Ti, kteří to dokáží, klobouk dolů, ostatním doporučuji raději se jim vyhnout a najít si jinou alternativu.

Jíst či nejíst rýžové či kukuřičné chlebíčky?

Pokud se nyní vrátíme k rýžovým chlebíčkům bez polevy, nechceme je zcela zatracovat, ale je velmi důležité jak s nimi naložit, aby nekonaly více škody než užitku.

Proto pokud se vám neojedly, rozhodně by se v jídelníčku mohly nacházet právě pro jeho zpestření a ideálně právě v době svačinek. Avšak rozhodně je nejezte samotné, právě pro jejich nesytící efekt, kdy by se mohlo stát, že sníte během odpoledne celé 120 g balení a stále si nepřijdete sytí. Avšak energie v sacharidech jste snědli požehnaně.

Vždy chlebíčky kombinujte s bílkovinnou potravinou – tedy např. s cottage sýrem, tvarohem, vhodným sýrem do 30% tuku v sušině včetně, šunkou s vysokým obsahem masa,  Popř např. jogurtem, kefírem či jiným zakysaným mléčným výrobkem.

Vhodná je taková svačinka i před pohybovou aktivitou, kdy právě kvůli velmi dobré stravitelnosti nebudete mít pocit těžkého žaludku. Stejně tak mohou posloužit zase jako rychlá svačinka po pohybové aktivitě, než se dostanete domů a budete mít prostor si nachystat chod v podobě např. oběda či večeře.

Jak je vybírat?

Měly bychom se dívat zejména na obsah vlákniny a bílkovin – kde platí: čím více, tím lépe. Vhodné je vybírat právě takové, co obsahují nějakou další složku, např. dříve zmiňovaný amarant či špaldu, pohanku, jáhly.

Dále bychom se měli zaměřit na obsah soli. Jelikož velké množství chlebíků je velmi slaných. Takže zde platí naopak, čím mně soli (sodíku), tím lépe. Bohužel ne vždy je uvedená. Popř. je už naopak uvedený obsah soli již v názvu. Chlebíčky bez soli se pak dají dobře kombinovat s potravinami bílkovinné povahy, jak na slano či sladko (např. je namazat medem a jíst k nim bílý jogurt).

A ještě pozor pro celiaky, ne všechny chlebíčky jsou bezlepkové – chlebíčky existuje i pšeničné či právě špaldové. Avšak rýžové i kukuřičné jsou vhodné. Jen právě u celiaků je opravdu třeba dbát právě na spojení těchto chlebíčků s bílkovinnou potravinou, jelikož tyto potraviny jsou pro ně denním chlebem, tak aby jim nechyběly potřebné živinky a neměli pocit hladu.

 Složení rýžových chlebíčků (Racio) na 100 g:

  • Energie: 1587 kJ
  • Sacharidy: 82,9 g
  • Bílkoviny: 8 g
  • Tuky: 1,1 g
  • Vláknina: 2,9 g

Složení pšeničných chlebíčků (Racio) na 100 g:

  • Energie: 1420 kJ
  • Sacharidy: 70,3 g
  • Bílkoviny: 11,4 g
  • Tuky: 0,8 g
  • Vláknina: 13,3 g

Složení polomáčených pšeničných chlebíčků mléčnokakaových (Racio) na 100 g:

  • Energie: 2026 kJ
  • Sacharidy: 68 g
  • Bílkoviny: 6,4 g
  • Tuky: 20,6 g
  • Vláknina: 2,7 g