Tabakismus aneb pravda o kouření

Štítky:

Kouření je zlozvyk, kterého se těžce zbavuje. Nečekáme, že ti co kouří, přestanou po přečtení ihned kouřit. Ale snad si uvědomí, že tím neovlivňují jen sebe, ale také lidi kolem nich.

Na rozdíl od ostatních drog je tabák velice dobře dostupný a hlavně naprosto legální. Prodej tabákových výrobků je sice zakázán mladším 18 let, ale to v žádném případě neznamená eliminaci jeho užívání, ba naopak. Zakázané ovoce totiž chutná nejvíce a v pubertě je to navíc tolik uznávaný znak rebelství. Poslední dobou se také rozmohly podle západního vzoru automaty na cigarety, které jsou zpřístupněny už opravdu každému.

Vývoj tabakismu

Dalo by se říci, že tu byl tabák odjakživa, tak proč najednou tolik humbuku kolem kouření? Indiáni sice pěstovali rostliny tabáku, ale dýmku míru kouřili jen v ojedinělých případech a pouze muži. Ženy a děti, které jsou v expozici mnohem citlivější, do styku s tabákem vůbec nepřišly.

Látky obsažené v cigaretách a v cigaretovém kouři

Dnes jsou rostliny tabáku šlechtěny, geneticky modifikovány, přihnojovány a chemicky ošetřovány, přičemž chemická xenobiotika přestupují kořenovým systémem do listů. V cigaretovém kouři bylo izolováno přes 5000 chemických látek a z toho 65 je prokázaných humánních karcinogenů.

Pro vylepšení senzorických vlastností cigaret jsou ještě přidávána aditiva jako mentol pro zmírnění dráždivosti kouře, med či vanilka ke zjemnění chuti, ke zmírnění zápachu a snad největším „hitem“ je čpavkování cigaret, díky němuž se zvýší vstřebávání nikotinu.

Závislost

cigarety
Cílem výrobců je, jako u každého produktu, tak i u cigaret, získat co nejvíce odběratelů. Zvýšení vstřebatelnosti nikotinu do krve vede k rychlejší závislosti jedince na tuto drogu a tudíž nutnost častějšího užívání. Kupce cigaret si získává také dokonale psychologicky promyšlená reklama, která oslovuje převážně mladé lidi nebo outsidery ve společnosti. Na ukázku můžu uvést známý slogan „Moje parta, moje Petra“ a z billboardu se na nás směje parta rozjařených, krásných a strašně „cool“ mladých lidí.
Závislost na nikotinu není pouze fyzická, ale také behaviorální, kdy si kuřák zapálí vždy pravidelně při nějaké situaci, po obědě, ke kávě, nejedná se tedy ani o nutnost, ale o zvyk. Výzkumy prokázaly, že existují i jisté vrozené dispozice a genetické předpoklady k závislosti.

Společnost

Největším rizikem pro začátečníky je bezesporu prostředí, hlavně rodina a přátelé. Téměř každý kouření zkusí, a to nejobvykleji ve věku od 14 do 20 let, protože v této době se člověk zařazuje do společnosti a cigareta je známkou dospělosti, zajímavosti, protřelosti a lze s ní zastřít i strach a nejistotu. V tomhle věku jsou děti také nejvíce stádovité, takže když kouří ostatní, musím taky.

Cigareta a náš organismus

Co se ovšem děje v našem těle, když kouříme cigaretu? Při inhalaci proniká nikotin během 20 sekund do mozku, který reaguje vyplavováním neurotransmiterů dopaminu a serotoninu. Dopamin je tzv. vnitřní droga pohody, serotonin zase působí jako antidepresivum, proto si kuřáci ve stresové situaci většinou zapalují. U chronických kuřáků se však tato látka přestává syntetizovat a tím se stávají úzkostní a depresivní. A to není jediný důsledek chronické závislosti, je prokázán rychlejší nástup aterosklerózy, ischemická choroba srdeční, akutní příhody srdeční, mozkové a plicní, také vředová onemocnění, dále impotence a neplodnost a v neposlední řadě nádorová onemocnění plic a bronchů, dutiny ústní, močového ústrojí, slinivky, tlustého střeva a dalších orgánů a systémů.

Následky kouření

Na následky kouření umírá každý druhý kuřák, v současnosti 5 milionů lidí za rok, z toho 18 tisíc jen v České republice, to je denně 50 lidí!
Neměli bychom zapomínat, že cigareta je zbraň, která zabíjí oběma konci. Pasivní kuřák trpí kromě dyskomfortu i možností alergické reakce a astmatu, později se vyskytují, jako u aktivních kuřáků, chronická bronchitida, rakovina plic či infarkt myokardu.

Kouření v těhotenství

Pokud kouří matka v těhotenství, kouří s ní i plod, protože nikotin snadno prochází placentální bariérou a později i do mateřského mléka, takže kojenec je exponován inhalační i alimentární cestou. Následkem epozice dětí je fetální tabákový syndrom, syndrom náhlého úmrtí, narušený vývoj plic, infekce dýchacích cest, alergizace a zhoubné nádory v dětství.

Zanechat kouření se podaří asi 6 až 30 % kuřáků, proto je nejlepší nikdy nezačínat.

Autor: Mgr. Petra Amchová – absolventka magisterského oboru Výživa člověka

Zdroj: Čerpáno ze znalostí a přednášek z Toxikologie (děkujeme paní profesorce Hrubé)

Štítky:

Komentáře

3 komentáře
  1. Anonym

    • 4. 3. 2015 v 18:52

    husti
    *DANCE*

  2. LAňová

    • 7. 8. 2014 v 16:57

    Tak co s nimi, s těmi kuřáky? Kouř jde do bytu i když jsou okna zavřená. Z bytu o patro níž nám přes 30 let táhne kouř – jak balkonem tak spojovací šachtou, stejně jako výpary z vaření, i snad kolem trubek topení. Polovina z obyvatelů vloni na rakovinu plic zemřela, tak teď ještě ta druhá. Zatím to ale nevypadá.A i když, tak byt vedle nás začal kouřem taky zásobovat. Doslova mě začne pálit v krku, když se kouř začne bytem šířit.

    • 24. 9. 2012 v 13:26

    Je katastrofa,že kouří i malé děti školou povinné.Špatné také je,když máte v domě kuřáky,jak vedlejší byt tak o patro níž.Nemáte žádnou možnost se kouři vyvarovat.Do vašeho bytu při otevřeném okně,se kouř přímo vtáhne.Jak se tomu bránit?Nechceme dostat nějakou závažnou chorobu.My nikomu neukládáme o zdraví,jako ti bezohlední kuřáci,proč máme trpět?Kde jsou zákony na ochranu zdraví před těmito sobci?