Veganství

Veganství a něco o něm. V čem spočívá a co vegané jí. Ale také na co dávat pozor, čemu se vyvarovat a kdy se nedoporučuje. A také tip na makové mléko bohaté na vápník.

Většina z vás už se určitě setkala s pojmem veganství, a proto se dnes zaměříme na to, co to vlastně veganství je a co lidi, kteří veganství „propadli“, vede k tomuto životnímu stylu.

Filozofií veganství je vyřadit ze svého života jakékoli živočišné produkty z potravy a zároveň odmítá cokoliv, co není zvířatům přirozené.

Z hlediska ekologie poukazuje veganství na to, že náš způsob stravování působí negativně i na životní prostředí.

Jak tedy takový vegan vlastně žije?

Vegana, který ctí všechny zákony veganství, nikdy neuvidíte v ZOO nebo v cirkuse, nikdy nebude mít na sobě pravou kůži nebo vlněný svetr a nikdy nepoužije žádnou kosmetiku, která se na zvířatech testuje. K obědu si nikdy nedá maso, vejce, ryby, sýry a v jeho svačině nikdy neuvidíte žádný mléčný produkt. Čaj si určitě neosladí medem, a takto by se dalo pokračovat…

Proč tomu tak je, a co vegany k tomuto životnímu stylu vede?

Na internetu se dají najít různá šokující videa podporující tuto filozofii, která ukazují, jak my lidé opravdu hrůzně zacházíme se zvířady ve velkochovech. Jak dochází k usmrcování krav, slepic, krůt,…atd. Jak se tele těsně po porodu odstaví od matky a my pak pijeme její mléko místo mláděte. Jak se bez umrtvení kastrují prasata…Jak se testují různé léky proti rakovině a jak se testuje kosmetika na krysách a myších… Na těchto záznamech je opravdu cítit utrpení zvířat, a to je důvod proč vegané tuto filozofiii propagují ve velkém.

Z hlediska ekologie veganství upozorňuje na ničení lesů pro potřebu rozšiřování velikosti pastvin a pro poptávku po krmivu (na kterých se využívají hnojiva – znečištění spodních vod). Následkem je opět usmrcování živočichů a rostlin z těchto lesů.

Velkým tématem je také neefektivní využití rostlinných zdrojů, které se používají jako krmivo pro zvířata a přitom jen malá část toho co zvíře sní využije pro své tělo. Větší část nestrávené potravy vyjde jako výkal, který znečistí jak vodu (která v případě znečištění hubí ryby), vzduch i půdu… Poukazují na to, že kdyby se rostlinná strava využila pro lid trpící hladem a ne pro výkrm zvířat, bylo by na světě lépe.

Vliv veganské stravy na zdraví

Ve veganském jídelníčku bychom našli spousty výhod pro naše zdraví, ale i řadu rizik, pokud se do stravy nepřidávají doplňky stravy nebo se strava neumí řádně vyvážit.

Výhody veganství

Správně sestavená veganská strava je velmi výhodná z hlediska prevence kardioovaskulárního onemocnění, a to z důvodu nízkého obsahu nasycených tuků a cholesterolu, vyššího obsahu rostlinných bílkovin a polysacharidů (v luštěninách, obilovinách…) vlákniny, vitaminů a minerálních látek – hořčík, draslík, kyselina listová. Dále je bohatá a antioxidanty – C, E, a to díky konzumaci většího množství zeleniny a ovoce.

Možná rizika u veganské stravy

Zásadní je, že vegani nemají žádný zdroj živočišné bílkoviny, která je považována za plnohodnotnou bílkovinu. Každá buňka našeho těla je tvořena z bílkovin. Bílkoviny mají zásadní vliv na růst, vývoj, regeneraci, hojení ran, na imunitní systém, podílí na tvorbě svalu, hormónů, enzymů atd. Tedy zde můžeme z výše jmenovaných důvodů narážet na problémy. Ačkoliv velmi důsledný pestrý veganský jídelníček bohatý na luštěniny (sóju), obiloviny, ovoce a zeleninu nemusí mít negativní dopad na zdravého dospělého jedince. U dětí však tuto stravu nedoporučujeme.

Dále jelikož vegané nekonzumují žádné maso (ani rybí) a mléčné produkty, je zde velké riziko nedostatku vitaminu B12, železa, jódu, selenu, vápníku a omega-3 mastných kyselin a případně i nedostatek některých aminokyselin, jejich největší spektrum nám nabízí právě živočišná strava. Proto se toto omezení opět nedoporučuje hlavně u dětí, jelikož nedostatek minerálních látek, vitaminů a především vápníku a vit B12 může mít doživotní vliv na jejich zdraví zvláště pak na vývoj kostí, nervovou soustavu, růst, hormonální vývoj atd.

Dlouhodobý nedostatek vitamínu se musí suplementovat doplňky stravy. Například nedostatek vitamínu B12 (jehož nedostatek je právě největším problémem u veganů), který najdeme v mase, vejcích, vnitřnostech, v mléčných produktech, způsobuje chudokrevnost – u žen až ztrátu menstruace, velkou únavu, nechutenství, časté infekce – tedy ztrátu imunity, nervové poruchy, poruchy trávení… atd.

Extrémy

Často hrozí celkově nízký příjem energie, pokud se jídelníček totiž „smrskne“ na ovoce a zeleninu a trošku obilovin a luštěnin. Kdy člověk ztrácí nejprve svalovou tkáň a poté i tukovou tkáň, a ne vždy vegan vypadá zdravě a je zdravý. Proto je třeba velmi dbát na sestaven vyváženého veganského jídelníčku a mít na mysli všechna úskalí hrozící z této stravy.

Na druhou stranu veganská strava by neměla být o smažených zeleninových karbenátcích s hranolky. Či sójových párcích a bílém rohlíku. Ačkoliv ani tato jídla neobsahují nic ze živočišné říše rozhodně by tato veganská strava neměla být stravou odbytou a bohatou na tuky a chudou na bílkovinu.

Co vlastně vegané jedí

Vegané tvrdí, že k životu živočišné produkty vůbec není třeba konzumovat. Snaží se je suplementovat jak jen to jde říší rostlinou.

Maso nahrazují seitanem – pšeničná bílkovina, robi masem – rostlinná bílkovina, sojou – sojová bílkovina

Mléko nahrazují sojovým, mandlovým, rýžovým, pohankovým, makovým, slunečnicovým…, sýry sojovým tvarohem = tofu, vejce – sojovou moukou smíchanou s vodou.

Místo jogurtů používají sojové jogurty a pečivo se snaží upřednostňovat celozrnné nebo vícezrnné a zejména široké spektrum obilovin.

Vegané používají hodně zeleniny a ovoce, luštěnin a luštěninových pomazánek, oříšků a semínek všeho druhu.

A nejrůznější druhy rostlinných olejů.

Ukázka denního jídelníčku vegana:

– který pro odlehčení od živočišných produktů mohou vyzkoušet všichni :)

  • snídaně: rýžová kaše s vysokoprocentní čokoládou a mandlemi
  • svačinka dopolední: banán + sojový bílý jogurt
  • oběd: zeleninový boršč + fazolová sekaná s bramborem a rajčatový salát
  • svačina odpolední: žitný chléb s cizrnovou pomazánkou a paprikou
  • večeře: marinované tofu s chlebem, hořčicí a sterilovanou okurkou

Zkuste pro zpestření domácí mléko z máku:

Makové mléko

Z tohoto množství uděláte 1 litr makového mléka, kdy se jedná o výborný a vstřebatelný zdroj vápníku, který není dodáven z mléčných výrobků.

Suroviny:

  • 1 litr studené vody
  • 80 – 100 g máku

Postup:

Mák nechte ve vodě nabobtnat přes noc (nebo stačí i jen 3 hodiny). Slijte vodu a mák důkladně rozmixujte společně s jedním litrem čerstvé vody. Směs přeceďte a pokud chcete, tak ho můžete dochutit medem nebo stévií, ale je dobré i bez ochucení.

Takto připravené makové mléko skladujte v ledničce maximálně týden.

 Shrnutí

V tomto článku jsou shrnuta všechna pro a proti, které veganství přináší a teď už je jen na vás, zda vás tato filozofie oslovila nebo ne. Z hlediska výživového – nic striktního v našem jídelníčku není úplně dobrá cesta. Proč suplementovat vitamíny, které jsou nám dostupné v běžné stravě a pokud nechceme jíst maso a mléčné produkty z marketů, máme vždy ještě možnost volby BIO kvalitu.

Je ale na každém z nás jakou filozofii stravování si zvolíme, ale vždy se řiďte vlastním rozumem a snažte se naslouchat signálům vašeho těla, které často nejlépe napoví, jestli naše volba je ta správná. Ale měla by být zejména trvalá. Nemělo by jít o krátkodobou dietu.

 

 Doplnila Bc. Sandra Schmidová.

Zdroje:

  • http://www.goveg.cz/
  • http://veganka.cz/
  • http://www.veganske-recepty.wz.cz/recepty/napoje/makove-mleko.html
  • http://vitaminb12bereteho.wordpress.com/overt_b12_deficiency_-_nerve_damage_and_anemia/

Komentáře

3 komentáře
  1. Veronika

    • 12. 5. 2019 v 9:53

    Skvělý článek, konečně někdo, kdo je schopen napsat něco proti veganství. Ono když člověk hledá informace o veganství do prezentace na zdravotnickou školu, tak nechce veganství ani nesmyslně nenávidět, ani bezhlavě podporovat. Moc děkuji za skvěle podané informace přímo pro takového veganského laika. Za mě TOP článek!

    • 3. 6. 2017 v 20:46

    Dobrý článek, co se týče proteinů, je b dnešní době dost zdrojů i dost informací, kde se dá problematika nastudovat (viz. článek v odkazu).