Výživa u onkologických pacientů

Štítky:

Český den proti rakovině 13. května 2009 nás inspiroval k napsání toho článku. Vhodně volená výživa má při onkologickém onemocnění totiž velký vliv na proces uzdravování.

To, jak se pacient stravuje v období léčby a jaký je jeho výživový stav, velmi ovlivňuje jeho celkový zdravotní stav. Lépe řečeno, operace se může povést, ale pokud se pacient již před ní nebo až posléze dostane do stavu tzv. katabolismu (tzn., že tělo si bere živiny ze svých zásob, nejčastěji ze svalů a tuku, z důvodu nedostatečného přívodu stravou a vlivem zvýšených požadavků těla na energii) až malnutrice (podvýživa), může být veškerá snaha zbytečná, jeho stav se bude nadále zhoršovat a výsledek může být velmi nepříznivý.

Důsledky nesprávné výživy

Pacienti se někdy dopouštějí hned několika stravovacích chyb v době onemocnění, které mají, jak již výše zmíněno, negativní dopad na průběh a léčbu onemocnění. Mezi nejčastější důvody, proč k těmto chybám dochází, patří nechutenství způsobené léčbou nebo nádorem samotným, snaha „vyhladovět“ nádor, hledání východiska pomocí alternativních výživových směrů apod.

Vlivem těchto stravovacích chyb a celkového špatného výživového stavu dochází k výraznému poklesu tělesné hmotnosti, úbytku svalové i tukové tkáně, snižuje se imunita proti infekcím, zpomaluje se proces hojení a následná rekonvalescence je ztížena.

Sekundární projevy spojené s onkologickým onemocněním

Nedostatečný přísun živin je způsobován nejen vlastním nádorovým onemocněním, ale i následnou léčbou a druhotnými projevy nádorového onemocnění, k nimž patří:
– nevolnost a zvracení
– nechutenství (anorexie)
– suchost v ústech
– zhoršená schopnost žvýkat, kousat a polykat potravu
– průjem či naopak zácpa
– snížená imunita
– hubnutí

Zjišťování výživového stavu

Z důvodu získání co nejvíce informací o výživovém stavu pacienta je zjišťována jeho nutriční anamnéza – ta zahrnuje chuť k jídlu v % oproti dřívějšku, pitný režim, velikost porce, kterou pacient sní, zda má problémy s polykáním stravy, obvyklá a nynější tělesná hmotnost, jeho váhový úbytek za poslední půlrok až rok – zde hovoříme o významném váhovém úbytku, pokud se jedná o ztrátu 5 % obvyklé hmotnosti za 1 měsíc, či o 10 % za 6 měsíců.

Dále se provádí antropometrická měření – zjišťujeme hmotnost pacienta, měříme obvod jeho paže, kožní řasu – nejčastěji nad tricepsem nedominantní paže, a přihlíží se k různým jiným vyšetřením, jako jsou např. laboratorní výsledky krevních odběrů a podobně (př. hodnota albuminu).

Možnosti řešení úbytku tělesné hmotnosti (nejen) u onkologického pacienta

Sipping – jedná se o přípravky různých firem k dostání v lékárně, které jsou určeny k popíjení (z angl. od slovesa to sip – popíjet), nebo je zde možnost přidávat do pokrmů sypké přípravky, např. obsahující mléčné bílkoviny – k pokrytí potřeby bílkovin, nebo přípravky obsahující maltodextrin, který zvyšuje u pokrmů energetickou hodnotu.
Megace® – jedná se o hormonální lék, užívaný ke zvýšení chuti k jídlu, účinnou látkou je megestrol acetát.
Enterální výživa sondou – je výživa zavedená sondou do žaludku nebo střeva, sonda je vedena přes nosní otvor do žaludku/ tenkého střeva a využívá se většinou pouze ke krátkodobému, maximálně 4 – 6 týdnů trvajícímu podávání umělé výživy.
PEG/ PEJ – perkutánní endoskopická gastrostomie/ jejunostomie – je tenká sonda, jejíž jeden otvor ústí na kůži břicha a druhý v žaludku/ tenkém střevě; využívá se ke dlouhodobému podávání umělé výživy.
Parenterální výživa – výživa do žíly, zaváděna v případech, kdy nemůže být pacient živen jiným způsobem = pokud je enterální výživa kontraindikována.

Nejčastější problémy s příjmem potravy u onkologických pacientů

Mezi nejčastější problémy související se zhoršeným či ztíženým příjmem potravy u onkologicky nemocných pacientů patří následující potíže, které bývají způsobeny léčbou – chemoterapií nebo po radioterapii.
Pár rad, jak tyto problémy řešit
problémy s kousáním a polykáním: do tekutých pokrmů můžeme přidat zahušťovadlo (k dostání v lékárně), které nám pokrm uvede do konzistence pudinku a následně pomůže snadněji zkonzumovat; pokud pacient stravu neukouše, je na místě upravit ji tak, aby se kousat již nemusela – rozemletím, rozmělněním, nalámáním na malé kousky

při nevolnosti, zvracení: doporučuje se jíst pomalu, v malých dávkách, častěji 6 – 7 x denně. Je dobré se vyvarovat přejídání, jídlo dobře rozžvýkat – usnadňuje to trávení. Je též lepší jíst jídla netučná, lehce stravitelná – měkké ovoce, jogurty, tvaroh, kompoty, kuře bez kůže, bílé pečivo, brambory, rýži, těstoviny apod. Při jídle by se mělo raději sedět – poloha vleže není vhodná, a po jídle odpočívat :)

při nechutenství: je nejlepší jíst pomalu, v klidu, nespěchat a jíst malé porce jídla častěji – velké porce jídla chuť spíše potlačují. Často jsou lépe snášena jídla studená než teplá, dále jídla sladká, saláty… Pomáhá i krátká procházka venku a místnost před jídlem by měla být dobře vyvětraná od kuchyňského pachu

při hubnutí: měli bychom se snažit o zvýšení energetické hodnoty stravy – přidáním malého množství tuku do hotových pokrmů nebo zařazením potravin s vyšším obsahem tuku a energie do jídelního lístku – jedná se o máslo, olej, smetanu, kysanou smetanu, šlehačku, jíšku, zmrzlinu, tučné sýry, med, sušené ovoce, ořechy, semena, přesnídávky, ovocné džusy. Dále volíme potravinové doplňky – v lékárně můžeme zakoupit přípravky ke zvýšení energetické a biologické hodnoty pokrmů. Snažíme se zvýšit obsah bílkovin ve stravě – konzumací pestré stravy, která obsahuje bílkoviny rostlinného i živočišného původu – výhodné je i doplnit příjem bílkovin přípravkem s obsahem bílkovin v prášku (viz výše)

pacienti se sníženou imunitou: je nezbytné dbát na správné skladování potravin, např. teplá jídla po vyhotovení nenechávat na plotně, ale rozdělit je na porce a uchovat v chladničce, nikdy neuchovávat potraviny v neprodyšných igelitových či mikrotenových sáčcích – toto prostředí podporuje nárůst plísní, rovněž není dobré konzumovat potraviny s prošlou záruční lhůtou. Nutno vyhýbat se potravinám s obsahem plísní (například plísňové sýry), pokrmy s vejci jíst pouze dobře tepelně upravené, ovoce a zeleninu před jídlem dobře umýt, nejlépe oloupat. Pacient by si měl umývat důkladně ruce, vždy po použití WC, po příchodu z veřejných prostor (tramvaj, vlak, kino…) a jakékoli činnosti s penězi (mincemi i bankovkami)

při suchosti v ústech: můžeme podávat žvýkačky bez cukru – zvyšují vylučování slin, cucat tvrdé kyselé bonbóny nebo kostky ledu, dutinu ústní zvlhčovat častým popíjením malého množství vody; mléko a mléčné nápoje mohou být vhodnější náhražkou slin než voda, dále je doporučováno jíst pokrmy s masovými šťávami, omáčkami, dresinky, jídlo zapíjet tekutinami. Není dobré jíst ani suchá, ani příliš kořeněná jídla, která vysušují sliznici. Kyselá jídla na druhou stranu zvyšují tvorbu slin, ale jsou nevhodná u nemocných s bolestmi v dutině ústní. Je zde též možnost nechat si předepsat od lékaře speciální náhražky slin nebo tablety zvyšující tvorbu slin

při průjmech: je doporučováno jíst během dne opět malé porce jídla, častěji, v intervalech 2 – 3 hodin, strava má být nenadýmavá, lehce stravitelná, obsahující málo tuku, upravená dušením, vařením. Nápoje by se měly pít spíše bez kofeinu a raději neperlivé

při zácpě: je třeba dostatek pohybu, dostatečný přísun vlákniny, pitný režim alespoň 2 – 2,5 l tekutin denně (ovocné šťávy, bylinné čaje aj.), a dále je doporučováno vypít vždy 1/2 hodiny před obvyklou dobou vyprazdňování teplý nápoj – pomáhá vyvolat stolici. Vhodná je též syrová zelenina, ovoce – především ty druhy, které lze jíst se slupkou, semena, kukuřičné lupínky, ovesné vločky, celozrnné potraviny apod.

Použité zdroje:

– Šachlová, M.: *Dietní poradenství a perorální nutriční doplňky.* Masarykův onkologický ústav v Brně, Brno 2008 (studijní materiál).
– Starnovská, T., Pavlíčková, J., Hrbková, D.: *Praktická příručka pro pacienty: Výživa při nádorovém onemocnění.* Praha 2007.
– Beneš, P., MUDr., Helmichová, E., MUDr., Csc., Chocenská, E.: *Průvodce stravováním při nádorovém onemocnění.* Praha.
– http://www.vyzivavnemoci.cz/ – [cit. dne 7. 4. 2009].
– Současné možnosti enterální výživy. Seminář Nefrologické kliniky IKEM, VÝŽIVA / 25. 4. 2000 / STRANA 16 / MEDICÍNA 4 / VII [cit. dne 7. 4. 2009]. Dostupné na www: http://www.zdrava-rodina.cz/med/med0400/med400_36.html

Štítky: